Jindřich V. z Lichtenštejna

Jindřich V. z Lichtenštejna
Rodový erb pánů z Lichtenštejna
Úmrtí	1428
Choť	Anna z Zelkingu (od 1414) Dorotea z Eckstau
Děti	Kryštof z Lichtenštejna Jiří IV. z Lichtenštejna[1]
Rodiče	Hartnýd III. z Lichtenštejna[1] a Anna ze Šternberka[1]
Příbuzní	Jiří III. z Lichtenštejna, Matyáš z Lichtenštejna a Jan z Lichtenštejna-Mikulova (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich V. z Lichtenštejna (německy Heinrich V. von Liechtenstein, † před rokem 1418^[2]) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů, pán na hradě Liechtensteinu v Dolním Rakousku. Sloužil jako dvorský hofmistr.

Narodil se jako syn Hartnýda staršího z Lichtenštejna († 1386) a jeho manželky Anny ze Šternberka († 1376). Měl bratra Matyáše († 1399), Jana II. († asi 1412) a Jiřího III. z Lichtenštejna († 1419), který byl knížetem-biskupem Tridentského biskupství.

Jindřichů byl vnuk Hartnýda z Lichtenštejna a Agnes Heinzelové († 1353) a pravnukem Jindřicha II. z Lichtenštejna z Mikulova a jeho ženy Petrisy z Zelkingu († 1318). Jedním z jeho předků byl také Jindřich I. z Lichtenštejna († 1265/1266), který byl blízce spřízněn s českým králem Přemyslem Otakarem II., od něhož v roce 1249 obdržel hrad a panství Mikulov na jižní Moravě.

Jindřich byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Doroteou z Eckstau se nenarodily žádné děti.

Podruhé byl ženatý od roku 1414 s Annou z Zelkingu, dcerou Albrechta z Zelkingu a Anežky z Rohru.

• Kryštof z Lichtenštejna († 22. června 1445), pán z Lichtenštejna na Mikulově, císařský rada, se oženil s Annou z Puchheimu
• Jiří IV. z Lichtenštejna († 1444), pán na Lichtenštejnu a Mikulově, od 14. března 1423 ženatý s Hedvikou z Pottendorfu († 1449/1457)^[3]

Ovdovělá Anna se po Jindřichově smrti podruhé provdala. V roce 1418 si vzala Rudolfa III. z Lichtenštejna-Murau († 1425/1426), syna Jana I. z Lichtenštejna-Murau († 1395) a Anny Ptujské († 1377).

Anna z Zelkingu zemřela 14. října 1441 nebo 18. listopadu 1448.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хайнрих V фон Лихтенщайн na bulharské Wikipedii.

• VAŘEKA, Marek: Lichtenštejnská panství na Moravě do Bílé hory; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2020; 382 s. ISBN 978-80-7464-928-8
• Constantin von Wurzbach: Liechtenstein, das Fürstenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof – und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 112 – 118.
• Heinz Dopsch: Liechtenstein: Herkunft und Aufstieg eines Fürstenhauses. Aus der Arbeit eines Forschungsprojektes. In: Arthur Brunhart: Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte. Studien und studentische Forschungsbeiträge. Drei Bände. Chronos-Verlag, Zürich 1999.
• Europäische Stammtafeln, J.A. Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 3/1:31
• Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, Vol. III, Tafel 31.