Jindřich VI. (3. část)

Faksimile první strany z vydání z roku 1623

Jindřich VI. (3. část) je historická hra Williama Shakespeara napsaná zřejmě v roce 1591. Hra se odehrává v době vlády anglického krále Jindřicha VI.

Zatímco první část Jindřicha VI. se zabývá ztrátou anglických území ve Francii a politickými machinacemi vedoucími k válce růží a druhá část se zabývá královou neschopností potlačit hašteření šlechty, třetí část popisuje ponoření kdysi spořádaného národa do chaosu a barbarství, kdy se rody rozpadají a morální zásady se přizpůsobují touze po pomstě a moci.

Ačkoliv Shakespeare nemusel nutně napsal trilogii Jindřich VI. v chronologickém pořadí, divadelní společnosti často spojují tyto tři hry s Richardem III. Vzniká tak tetralogie pokrývající celé období období války růží od smrti Jindřicha V. v roce 1422 po vzestup Jindřicha VII. v roce 1485.

Postavy

Děj

Smrt hraběte Warwicka. The Works of Shakespeare: Imperial Edition, (1870)

Hra začíná tam, kde předchozí část skončila. Yorkisté (vévoda z Yorku, Eduard, Richard, Warwick, Montague a Norfolk) pronásledují z bojiště krále Jindřicha a královnu Markétu. Hrabě z Warwicku s sebou přivedl armádu a vyhrožuje králi násilím, a tak Jindřich souhlasí, že sice bude moci zůstat králem až do své smrti, ale poté trůn přejde na rod Yorků. Královna a další královi zastánci jsou tímto rozhodnutím, které vyděďuje Jindřichova syna, znechuceni a krále opouštějí. Královna a mladý Clifford, jehož otec byl zabit v bitvě u St Albans, přísahají na Yorkistech pomstu.

V následujícím konfliktu Markéta a Clifford poráží v bitvě Yorkisty. Clifford zabije Yorkova dvanáctiletého syna Rutlanda. Zajmou a mučí samotného vévodu z Yorku, než ho ubodají k smrti. Eduard a Richard lamentují nad otcovou smrtí, když jim hrabě Warwick přináší zprávy, že jeho vlastní vojsko bylo poraženo v druhé bitvě u St Albans a král se vrátil do Londýna a pod Markétiným tlakem zrušil dohodu s Yorkem. K mladým Yorkům se však přidá další z bratrů Jiří a Warwicka podpoří jeho mladší bratr Montague.

Bitva u Towtonu skončí vítězství Yorkistů a Clifford je zabit. Po bitvě je Eduard prohlášen králem, Jiří vévodou z Clarence a Richard vévodou z Gloucesteru. Král Eduard a Jiří opouští dvůr a Richard divákům odhaluje své mocenské ambice a že chce získat bratrův trůn, i když si ještě není jistý, jak to udělá.

Hrabě Warwick přijíždí do Francie, aby pro Eduarda získal ruku švagrové Ludvíka XI. Bony a zajistil tak mír mezi oběma národy. U francouzského dvora však nachází Markétu, jejího syna Eduarda a hraběte z Oxfordu, kteří se také snaží získat královu pomoc. Warwickovi se však podaří Ludvíkovo rozhodnutí podpořit Markétu změnit. V Anglii po králi Eduardovi ovdovělá lady Greyová (Alžběta Woodvillová) žádá pozemky svého zesnulého manžela. Eduard je unesen její krásou a ožení se s ní navzdory radám Jiřího i Richarda. Hrabě Warwick je tímto Eduardovým rozhodnutím rozhořčen a cítí, že ze sebe sloužením Yorkům udělal hlupáka. Změní strany a přísahá věrnost Lancesterům. Jako projev loajality dává ruku své dcery Anny princi Eduardovi. Strany změní i Jiří Plantagenet a Montague. Warwick provede invazi do Anglie a na trůn vrátí krále Jindřicha.

Brzy poté ale krále Eduarda osvobodí Richard a jeho pomocníci. V bitvě u Barnetu Jiří Plantagenet zradí Warwicka, který je společně s Montaquem zabit. Král Jindřich lamentuje nad svými potížemi a je svědkem hrůz občanské války. Nakonec je uvězněn. V bitvě u Tewkesbury opět vítězí Yorkisté a zajmou královnu Markétu, prince Eduarda a hrabata z Oxfordu a Somersetu. Somerset je odsouzen k smrti a Oxford na doživotí. Markéta je vykázána ze země a prince Eduarda ubodají k smrti plantagenetští bratři, když odmítne uznat rod Yorků jako královský. V londýnském Toweru nakonec Richard zabíjí i krále Jindřicha. Eduard nařizuje, aby začaly oslavy a věří, že občanská válka je u konce a blíží se mír. Neví ovšem nic o Richardově touze po moci.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Shakespeare - Death of Warwick.jpg
Portrayal of Shakespeare's version (Act V, Scene ii, of Henry VI, Part 3) of the Earl of Warwick's death at the Battle of Barnet in 1471: this engraving was published in: Shakespeare, William; Knight, Charles (editor), 1872, Imperial Edition of the Works of Shakespeare. Virtue and Company.[1][2]
FirstFolioHenryVI3.jpg
Photo of the first page of King Henry the Sixth, Part Three from a facsimile edition of the First Folio of Shakespeare's plays, published in 1623
Shakespeare (oval-cropped).png
This was long thought to be the only portrait of William Shakespeare that had any claim to have been painted from life, until another possible life portrait, the Cobbe portrait, was revealed in 2009. The portrait is known as the 'Chandos portrait' after a previous owner, James Brydges, 1st Duke of Chandos. It was the first portrait to be acquired by the National Portrait Gallery in 1856. The portrait is oil on canvas, feigned oval, 21 3/4 in. x 17 1/4 in. (552 mm x 438 mm), Given by Francis Egerton, 1st Earl of Ellesmere, 1856, on display in Room 4 at the National Portrait Gallery, London, England, United Kingdom.[1]