Jindřich Vaňha

Jindřich Vaňha
Narození8. prosince 1889
Holešovice-Bubny, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. srpna 1961 (ve věku 71 let)
Sydney, Austrálie, AustrálieAustrálie Austrálie
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánírestauratér, podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vaňhova pasáž, dnes pasáž Jalta, pohled k Václavskému náměstí

Jindřich Vaňha (8. prosinec 1889 Holešovice-Bubny – 21. srpen 1961 Sydney) byl pražský podnikatel, provozovatel proslulé rybí restaurace na pražském Václavském náměstí. Patřil mu řetězec rybáren po celé republice a svého času provozoval i námořní flotilu.[1][2]

Životopis

Pocházel údajně ze starého rodu, který měl žít v Holešovicích již asi od 15. století[2] s právem rybolovu na Vltavě a vlastnit tam rovněž přívozy.[1]V pražských písemných pramenech však jméno Waňha chybí, mohl se jmenovat Waněk. První bezpečně doložený je Jindřichův dědeček Josef Waňha (* 1824), který byl holešovický rodák a vlastnil v Holešovicích hostinec čp. 18/VII; s manželkou Kateřinou, rozenou Bláhovou, měl sedm dětí.[3]. Z nich prvorozený syn byl Jindřichův otec a jmenoval se Karel Waňha (*1853). Původním povoláním byl majitelem hostince (Gastbesitzer) a obchodníkem s rybami; oženil se s Eliškou Buriánovou,[4], založil v Holešovicích kapří sádky a na Vltavě provozoval dva přívozy.[5]

Rodina měla pět dětí z nichž Jindřich byl třetí syn, po něm následovaly dvě dcery. Podle nedoložené tradice měl začít studoval sochařství, studium však brzy opustil a vyučil se číšníkem.[6]. Dále se začal věnovat v rodině tradičnímu obchodu s rybami.[7] Cestoval po Evropě i Americe a seznamoval se s moderními metodami zpracování ryb, jejich skladováním a s nejrůznějšími způsoby jejich úpravy.[7]

Jeho obchodní kariéru však přerušila 1. světová válka, v níž byl těžce raněn.[1] Po válce se opět vrátil k podnikání. V pražské Stromovce založil velkou restauraci po vzoru rodinné restaurace a rybárny, která v Troji fungovala již asi od posledního desetiletí 19. století.[2][8] Povzbuzen její značnou oblibou u Pražanů pustil se ve 30. letech do budování sítě prodejen ryb a rybích bufetů nejen po Praze, ale po celé republice.[1] Společně s bratrem Janem se mu podařilo vybudovat „obrovské obchodní impérium“, do něhož patřila síť prodejen ryb a rybích bufetů, velkoobchod rybami, zpracovatelské závody, v úvodu již zmiňovaná rybářská flotila a rovněž několik letadel k rychlé přepravě čerstvých ryb.[1][8]

Rybí restaurace

V roce 1940 otevřel úspěšný podnikatel Jindřich Vaňha v pasáži domu č. p. 43 na Václavském náměstí rybí restauraci, jež se záhy stala vlajkovou lodí a výkladní skříní jeho společnosti.[1]

V této pasáži, jež samozřejmě nesla jméno Vaňhova,[9] zaujímala rybárna prostor po obou stranách.[5] Jako první se směrem od Václavského náměstí nacházel studený bufet s prosklenými výklady, v nichž byla vystavena lákavá nabídka studených rybích lahůdek.[10] Směrem dál do nitra pasáže zabírala levou stranu luxusní restaurace, v níž se jedlo na stříbře, na němž bylo logo s firemním emblémem.[5] Naproti, na pravé straně se nacházel Baltic Gril a celý komplex uzavíral teplý bufet.[10] Interiéry celého komplexu měly tematicky odpovídající výzdobu, která rovněž lákala zákazníky.[10]

Restaurace se záhy stala cílem mnoha labužníků.[7] Nemalou měrou k tomu přispěla zdejší velká atrakce – akvária, kde si návštěvník mohl přímo vybrat vodního živočicha, na němž si pak pochutnal.[5] Ale ani v obou bufetech, studeném či teplém, nebo v grilu se prý dveře netrhly.[7] Kuchyně, přípravna a další provozy byly umístěny v suterénu, aby jejich provoz neobtěžoval zákazníky.[10]. Jako zajímavost Marcela Vaňhová uvádí, že stříbrného náčiní, jež se v restauraci používalo, bylo tolik, že Vaňha musel zaměstnávat člověka, který měl na starost pouze jeho cídění.[8]

Zemřel roku 1961 v Sydney. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f https://www.euro.cz/byznys/ryba-rybe-povidala-892438
  2. ↑ a b c https://www.ceskatelevize.cz/porady/11346681886-vytrzeno-z-metropole/215411033210030-restaurace-v-troji/
  3. ↑ Národní archiv ČR Pobytová přihláška rodiny
  4. ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
  5. ↑ a b c d https://regiony.rozhlas.cz/vanhova-rybarna-misto-kde-se-cesi-naucili-jist-morske-ryby-7419461
  6. ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
  7. ↑ a b c d Archivovaná kopie. www.czechspecials.cz [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-02. 
  8. ↑ a b c Archivovaná kopie. marbor1.wixsite.com [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05. 
  9. ↑ https://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-muzeum/?theatreId=343
  10. ↑ a b c d http://zpravy.org/1/2014/12/Rybarna.htm

Literatura

  • MALÝ, František; WEBER, Jan. Osobnosti Troje : pražská Troja, inspirace malířů, grafiků a básníků : zaniklá osada Bosna. 1.. vyd. Praha: Nadace Quido Schwanka, Troja - město v zeleni, 2018. 111 s. ISBN 978-80-904992-5-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emblem-question.svg
Derivative of and .
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Vaňhova pasáž, k Václaváku.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Nové Město. Vaňhova pasáž (pasáž Jalta), pohled směrem k Václavskému náměstí.