Jindřich Zahradník
Ing. Jindřich Zahradník | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1971 – 1976 | |
Ve funkci: 1976 – 1981 | |
Ve funkci: 1981 – 1986 | |
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1986 – 1989 | |
místopředseda 1., 2. a 3. vlády L. Štrougala | |
Ve funkci: 1970 – 1981 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 4. července 1916 Česká Třebová Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | červen 1992 (ve věku 75 let) Praha Československo[zdroj?] |
Alma mater | ČVUT Praha |
Profese | politik a ekonom |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Zahradník (4. července 1916 Česká Třebová – červen 1992 Praha[zdroj?]) byl český a československý ekonom, národohospodář, předseda Ústřední rady družstev, politik Komunistické strany Československa, místopředseda vlády ČSSR a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.
Biografie
Vystudoval v Praze České vysoké učení technické - obor silnoproudá elektrotechnika ještě před válkou, díky stipendiu, které jako nemajetný a nadaný student obdržel od Hlávkovy nadace. V období 2. světové války pracoval v podniku Kablo Kladno jako hlavní inženýr. Po osvobození v letech 1945 až 1948 pracoval ve vedení podniku Kablo Bratislava. V padesátých letech řídil Hlavní správu československé elektrotechniky a až do roku 1964 působil na Ministerstvu těžkého strojírenství.
Počátkem šedesátých let byl pověřen řízením výstavby Východoslovenských železáren .V roce 1964 byl jmenován generálním ředitelem Závodů přístrojů a automatizace a v letech 1965 – 1968 byl členem Státní komise pro řízení a organizaci vedené prof. Otou Šikem, která pro vládu připravovala koncepci rozvoje národního hospodářství.[zdroj?]
V roce 1969 byl jmenován do první vlády Lubomíra Štrougala, kde zastával post místopředsedy vlády a navíc portfolio Ministra - předsedy Výboru pro průmysl. V druhé vládě Lubomíra Štrougala a třetí vládě Lubomíra Štrougala byl jejím místopředsedou. Vedl několik mezivládních výborů pro spolupráci mimo jiné s tehdejší Německou spolkovou republikou a USA.
Dlouhodobě zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru. Ač Čech, byl opakovaně volen ve slovenských obvodech. Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 140 - Devín-Ružinov, Bratislava). Mandát obhájil ve volbách roku 1976 (obvod Bratislava-Dúbravka-Petržalka) a volbách roku 1981 (obvod Petržalka). Ve volbách roku 1986 přešel do Sněmovny národů (obvod Jihlava). Ve FS setrval do prosince 1989, kdy rezignoval v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[1][2][3][4][5]
V roce 1981 byl zvolen předsedou Ústřední rady družstev, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1987. Jako zkušený ekonom, politický pragmatik a osobní přítel tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala významně přispěl k posílení respektu družstevnictví, jako perspektivní alternativy státního sektoru. Byl rovněž zvolen členem exekutivy Mezinárodního družstevního svazu (největší nevládní organizace světa).[zdroj?]
Související články
- družstvo
- Ústřední rada družstev
- První vláda Lubomíra Štrougala
Odkazy
Reference
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- (česky) Jindřich Zahradník v parlamentu
- (česky) Družstevní asociace ČR
- Encyklopedický slovník ČSAV, Praha 1982
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“