Jindřichov (okres Bruntál)

Jindřichov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Město Albrechtice
Obec s rozšířenou působností	Krnov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′7″ s. š., 17°31′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 148 (2024)[1]
Rozloha	34,71 km²[2]
Nadmořská výška	327 m n. m.
PSČ	793 83
Počet domů	439 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Jindřichov 57 793 83 Jindřichov u Krnova ou.jindrichov@krnovsko.cz
Starosta	Martin Korduliak
Oficiální web: www.obecjindrichov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jindřichov
Další údaje
Kód obce	597449
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichov (německy Hennersdorf^[4]) je obec ležící v okrese Bruntál. Má přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Obec Jindřichov sousedí na severu s Polskem (gminy Hlucholazy, Prudník a Lubrza a město Prudník), na východě s Vysokou, na jihu s Liptaní, Třemešnou a Městem Albrechticemi a na západě s Janovem. Od města s rozšířenou působnosti Krnov je vzdálená 27 km, od okresního města Bruntálu 29,5 km a od krajského města Ostravy 72 km. Sousedními obcemi sídla jsou Vysoká, Město Albrechtice, Liptaň, Třemešná, Janov a Prudník.

Jindřichov se nachází v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jihu bezprostředně pod vrchem Na Valštejně (751 m n. m.) nacházejícím se však již na území Města Albrechtic. Výrazné vrchy na jihu jsou Pohár (624 m n. m.) a Kozinec (526 m n. m.), na severu je nejvyšší vrch Svatý Roch (472 m n. m.).

Území Jindřichova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok. Z jihu přijímá Svinný potok. Na území obce pramení dále Hraniční potok, který v Bartultovicích tvoří státní hranici a odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 57 % zemědělská půda (34 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 36 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Obec leží v Moravskoslezském kraji ve Slezsku v okrese Bruntál s 67 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Krnov s 25 obcemi.^[5] Skládá se s 2 katastrálních území a 2 částí obce.

• Jindřichov (k. ú. Jindřichov ve Slezsku)
• Arnultovice (k. ú. Arnultovice u Jindřichova)

Obec má následující symboly :

• Znak – tvoří štít stříbrné barvy ve kterém je černý kohout se zlatou zbrojí a červeným hřebínkem držící v pařátu červené srdce.
• Vlajka – tvoří list bíle barvy ve kterém je v žerďové části černý kohout se žlutou zbrojí, červeným hřebínkem a lalokem držící v pařátu červené srdce.

• Česky Hendrštorf (1517), Hendrichov (1846), Jindřichov (od 1850) (železniční stanice Jindřichov ve Slezsku), německy Hennersdorf (1576–1945), (železniční stanice Hennersdorf in Schlesien), latinsky Henrikestorph (1256–1267) polsky Jindrzychów (1880 Jędrychów, Jędrzychów).
  • Česky Kraví Hora, německy Kuhberg.
  • Česky Svinný, německy Saubach.
• Česky Arnultovice, německy Arnsdorf, polsky Arnułtowice.^[6]

Původní název sídla byl Henriksdorf (v nejstarším zápisu Henrikestorph) – „Henrikova (Jindřichova) ves“. Jméno zřejmě pochází od lokátora sídla, někoho z okruhu biskupa Bruna ze Schauemburka. Od 17. století je doložena zkrácená podoba Hennersdorf. Německé jméno bylo počešťováno různě (například Hendrštorf nebo Hendrichov), koncem 19. století vznikla dnešní podoba Jindřichov.^[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorph.^[8] Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange.

Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16. až 18. století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice, Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou.

Během vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka.^[9] Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.^[9]

Ze 16. století se dochoval v nově vystaveném kostele (1677) náhrobní kámen,který dokládá výskyt starobylé češtiny v této oblasti, je zde zmínka, že zde odpočívají děti Václava Pavlovského z Pavlovic, které zemřely v letech 1590 až 1595. Záznam uvádí: Tu odpoczywagy w panu Bohu dwa synowe a gedna dcerka, dcerka vrozeného a statetzneho rytirze Watzlawa Pawlowského z Pawlowyc a na Henrzdorffie a pany Johanky Zaubkowe ze Zdietyna manzielky jego giegichz dussem pan buh racz m.b. ( mylostiw byti ).^[10]

Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic (1580–1635), hrabata z Hodic (1635–1739), páni z Bartensteina (1739–1866) a Kleinové von Wiesenberg (1868–1945).

Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.^[11]

Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek. Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta. V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov–Jindřichov s nádražím v Jindřichově. Následně od roku 1875 trať pokračovala do Hlucholaz. V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů.

Vznikem Československa zde byly v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství.^[12] Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927–1931. V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa. Po skončení II. světové války došlo odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.^[8]

V roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.^[8]

Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech.^[13] Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti^[kdy?] jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.^[14]

Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.^[15]

Počet obyvatel celé obce Jindřichov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[16] [17] [18] [19]}

V celé obci Jindřichov je evidováno 501 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).^[20] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 415 domů, z toho 329 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Jindřichova (včetně Kraví Hory) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[16][17] [18][19]}

V samotném Jindřichově je evidováno 451 adres.^[21] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 365 domů, z toho 302 trvale obydlených.

• Franz Xaver Groß (1815–1890), rakouský politik
• Felix von Kraus (1805–1875), rakouský vojenský lékař
• Antonín Sperlich (1818–1887), malíř

• Kostel svatého Mikuláše je kulturní památka ČR.^[22]
• Sloup se sousoším Panny Marie je kulturní památka ČR.^[23]
• Zámek Jindřichov z poloviny 17. století je kulturní památka ČR.^[24]
• Pivovar Jindřichov ve Slezsku – technická památka
• Dům čp. 46 v Arnultovicích

• Železniční trať Šumperk–Krnov s nádražím Jindřichov ve Slezsku
• Silnice II/457

• Moszczanka, Polsko
• Hennersdorf, Rakousko

• 
  Pohled na Jindřichov od lesa nad Svinným potokem
• 
  pohled na zámek
• 
  Kostel svatého Mikuláše
• 
  sloup Panny Marie
• 
  bývalý pivovar
• 
  Železniční stanice Jindřichov ve Slezsku
• 
  Svinný potok

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Jindřichov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Jindřichov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky