Jindřichova Ves

Jindřichova Ves
Domy naproti kapli
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Kalek
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°34′12″ s. š., 13°17′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	80 (2021)[1]
Katastrální území	Načetín u Kalku (14,01 km²)
Nadmořská výška	750 m n. m.
PSČ	431 32
Počet domů	23 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jindřichova Ves
Další údaje
Kód části obce	407950
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichova Ves (německy Heinrichsdorf) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí v katastrálním území Načetín u Kalku^[3] v nadmořské výšce okolo 750 metrů patnáct kilometrů severozápadně od Chomutova a dva kilometry jihovýchodně od Kalku, jehož je součástí. Založena byla jako dřevařská osada v roce 1775, ale brzy se v ní rozšířila výroba hřebíků, která přetrvala až do dvacátého století. Po druhé světové válce se vesnice téměř vylidnila a změnila se na rekreační osadu. Severní okraj vesnice stavebně přímo navazuje na sousední Načetín.

Název

Vesnice je pojmenována po svém zakladateli, kterým byl hrabě Jindřich František z Rottenhanu. V historických pramenech se její jméno vyskytuje ve tvarech Heinrichsdorf (1787) nebo česky Jindřichova Ves (1854).^[4]

Historie

Vesnici založil roku 1775 majitel červenohrádeckého panství hrabě Jindřich z Rottenhanu jako sídlo pro lesní dělníky a uhlíře.^[5] Od roku 1781 se ve vsi začaly vyrábět hřebíky a v roce 1870 zavedl Anton Heeg jejich strojovou výrobu, ale roku 1881 továrnu přestěhoval do Horní Vsi. Výroba podkovářských, kolejnicových nebo lodních hřebíků se v Jindřichově vsi udržela až do první třetiny dvacátého století.^[6] Vzhledem k postupnému zavádění mechanizace se zdejší výrobci ručně kovaných hřebíků spojili do výrobního družstva a ještě v roce 1926 v Načetíně a Jindřichově Vsi působilo pět kovářů s devatenácti dělníky. Ve vesnici fungovaly také panské cihelny, které byly před uzavřeny před koncem devatenáctého století. V té doby zde kromě kováren pracovali tři výrobci hraček, truhlář, krejčí, dva ševci, pekař, dva řezníci a otevřené byly dva kupecké obchody a tři hostince.^[7]

Během první světové války a krátce po ní u vesnice fungovaly malé lázně, po kterých se dochovaly pozůstatky venkovního bazénu.^[8] Vojáci se u vesnice léčili i v druhé světové válce, kdy pro ně byly u samoty Nový Dům postaveny dřevěné domy. Po vysídlení Němců z Československa se vesnice téměř vylidnila a změnila se na rekreační osadu.^[9] Počet obyvatel se začal zvyšovat až po roce 1991.^[10][11]

Jindřichova Ves se nikdy nestala samostatnou obcí. V letech 1869 a 1880 je uváděna jako osada Kalku, později patřila k Načetínu a od roku 1961 je opět součástí Kalku.^[12]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 465 obyvatel (z toho 215 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 454 Němců a deset cizinců. Kromě jednoho člověka bez vyznání a devíti evangelíků patřili ostatní k římskokatolické církvi.^[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 422 obyvatel: devět Čechoslováků, 405 Němců a osm cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také pět evangelíků, jeden příslušník nezjišťovaných církví a pět lidí bez vyznání.^[14]

Doprava

Do Jindřichovy Vsi vede jediná silnice třetí třídy č. 25213, která v Načetíně odbočuje ze silnice III/25215. Silnice ve vesnici končí a dále pokračuje pouze jako účelová komunikace.^[16] Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší zastávka se nachází v Načetíně asi 500 metrů daleko. Nejbližší pravidelně obsluhované železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Chomutov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnicí nevede žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.^[17]

Pamětihodnosti

Vesnická zástavba vznikla podél obou stran cesty z Načetína do Blatna a později ji doplnila menší osada kdysi zvaná Horní Jindřichova Ves asi o sto metrů východněji. Od načetínských domů bývala Jindřichova Ves oddělena sto metrů širokým pásem zeleně. Nejcennější stavbou v Jindřichově Vsi je dům čp. 1, který však administrativně patří k Načetínu. K památkám lidové architektury v roce 2007 patřil také dům čp. 19, u kterého se snad pod prkenným obkladem dochovalo hrázděné patro. Ve vsi však převažují menší zděné domy, z nichž si tradiční podobu uchovala chalupa č. ev. 7 s hrázděným štítem a domy čp. 3, 4 a 5, které stále mají zádveří v podobě bedněné budky.^[18]

Ve středu osady se nachází kaple z roku 1892. Původně byla zasvěcená Matce Boží a náklady na její postavení dosáhly 800 zlatých, z nichž část zaplatili majitelé Červeného hrádku a zbytek byl získán ze sbírky mezi místními obyvateli.^[7] V roce 1997 byla kaple opravena a zasvěcena svaté Anně.^[8] Asi dva kilometry jihovýchodně od vesnice stojí na úbočí vrchu Kamenná hůrka sloup se sochou svaté Anny z roku 1623.^[19] Podle pověsti jej nechal postavit řezník, který se s výdělkem vracel z Blatna do Saska, když jej v lese přepadli tři lupiči. Lupiče zahnal řezníkův pes, který navíc přinesl zpět ukradenou peněženku.^[20] U vesnice začíná náhon, který přiváděl vodu k bývalým železárnám v Kalku.^[18]

Odkazy

Reference

Literatura

• BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Jindřichova Ves, s. 18–24. 
• BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Jindřichova Ves, s. 105–106. 

Související články

• Římskokatolická farnost Kalek
• Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichova Ves na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Ves (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Načetín u Kalku na webu ČÚZK