Jindřichovická vrchovina
| Jindřichovická vrchovina | |
|---|---|
.jpg) Skalní útvary na Vysokém kameni | |
| Nejvyšší bod | 936,1 m n. m. (Kamenáč) |
| Rozloha | 256,41 km² |
| Nadřazená jednotka | Klínovecká hornatina |
| Sousední jednotky | Krajkovská pahorkatina Přebuzská hornatina Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Jindřichovická vrchovina | |
| Horniny | svor, fylit, kvarcit, granit, granodiorit |
| Souřadnice | 50°17′50″ s. š., 12°34′9″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřichovická vrchovina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Cheb, Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 256,41 km².[2]
Poloha a sídla
Jindřichovická vrchovina představuje západní okraj Krušných hor. Na severu je její hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Odsud hranice vede údolím Stříbrného potoka a Svatavy, ale na jižním okraji Kraslic uhýbá na východ k Rotavě, Šindelové a Nejdku. Za Nejdkem vytváří oblouk přes Děpoltovice k Nové Roli. Jižní hranici přibližně vymezují sídla Vřesová, Dolní Nivy, Boučí, Libnov a Kopanina. Od Kopaniny se hranice vrací k severovýchodu přes Čižebnou, Božetín, Opatov, Valtéřov a zpět ke státní hranici.[1]
Geologie
Okrsek tvoří horniny krušnohorského krystalinika (starohorní až prvohorní svory, fylity a kvarcity) a pozdně variské granity a granodiority.[2]
Geomorfologie
Jindřichovickou vrchovinu tvoří zaoblené hřbety[3] s denudačními plošinami oddělené hlubokými údolími Svatavy a jejích přítoků.[2] Často se zde vyskytují čedičové a krystalinické suky.[3]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Jindřichovické vrchoviny je Kamenáč (936,1 m n. m.)[2] severně od Bublavy u hranice s Německem. Dalšími významnými vrcholy jsou Počátecký vrch (818 m n. m.), Olověný vrch (802 m n. m.) nebo Dančí vrch (718,14 m n. m.).
Ochrana přírody
Většinu území okrsku překrývá přírodní park Leopoldovy Hamry a do nejvýchodnější části okolo Kamenáče zasahuje také přírodní park Přebuz. Kromě něj se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]
- přírodní památka Rotava,
- přírodní památka Vysoký kámen,
- přírodní památka Studenec,
- přírodní památka Kamenný hřib,
- přírodní rezervace V rašelinách.
Reference
- ↑ a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jindřichovická vrchovina, s. 204.
- ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichovická vrchovina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, skalní útvar "zobák", okres Sokolov