Jinonický rybník

Jinonický rybník
Pohled od křižovatky ulic „Karlštejnská“ x „U jinonického rybníčka“ (únor 2021)
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 5
Katastrální území	Jinonice
Jinonický rybník Jinonický rybník na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice	50°3′9″ s. š., 14°21′31″ v. d.
Rozměry
Rozloha	2 780 m2
Délka	70 m
Šířka	35 m
Objem	4 250 m3
Parametry – hráz
Hráz	zemní sypaná hráz
Ostatní
Typ	rybník
Nadm. výška	307 m n. m.
Přítok vody	Jinonický potok
Odtok vody	Jinonický potok
Přístupná	ano
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jinonický rybník (dříve nazývaný Místní^[1]) je průtočný rybník na Jinonickém potoce, druhý ze sestavy trojice tzv. Jinonických rybníků.^{[pozn. 1]} Rybník se nachází poblíž bývalé návsi ve starých Jinonicích při křižovatce ulic Karlštejnská a Butovická.^[2] Na západní straně je ohraničen ulicí U jinonického rybníčka a na straně východní se za sypanou hrází nachází na zatravněné ploše hřiště skatepark Butovická a vedle něj pak dětské hřiště Butovická.^[2]

Po roce 1620 (po bitvě na Bílé hoře) se pánem jinonického panství stal říšský hrabě a dvořan Pavel Michna z Vacínova, který v pobělohorské době skupoval zkonfiskovaný majetek českých stavů.^[3] Když se osada Jinonice dostala v roce 1623 do rukou Pavla Michny z Vacínova nechal postavit v Jinonicích základy zámku.^[3] Roku 1678 koupil panství Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Dluhy jej ale přinutily tento majetek odprodat a tak v roce 1684 koupil celé panství Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu (1652–1703) pro svého synovce.^{[pozn. 2]} Tak se panství dostalo do vlastnictví rodu Schwarzenbergů. Jelikož tvrz nevyhovovala jeho nárokům, nechal Ferdinand Vilém vystavět na jejím místě nový zámeček s hospodářským zázemím (hospodářský dvorec), který byl později ještě několikrát přestavován. Schwarzenbergové část zámku přeměnili na pivovar a objekt zámku vlastnili až do roku 1945, kdy byl zámek s hospodářským dvorem zkonfiskován.

Velké množství vody, potřebné k provozu zámku s hospodářským dvorem a posléze i pro pivovarnické technologie bylo získáváno z Jinonického potoka a z pramenů na úpatí stolové hory Vidoule.^[3] Těch rybníků na Jinonickém potoce bylo původně více: Panský rybník nazývaný též Zámecký u jinonického zámečku dosud (rok 2021) existuje, ale ten Pivovarský (používaný jako zdroj ledu pro ledárnu) nacházející se pod jižním zámeckým křídlem už nikoliv.^[3] Po něm pak voda z Jinonického potoka přitékala do Jinonického rybníka a dále pak pokračovala skrze vyzděnou štolu až do Butovického rybníka.^[3]

Celá soustava rybníků (Panský, Jinonický a Butovický) se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Hlavními příčinami byly:

• Výstavba trasy B pražského metra (v oblasti stanice Nové Butovice) ke konci 80. let 20. století způsobila snížení úrovně hladiny podzemní vody.^{[1][pozn. 3]}
• Stavby v pramenné oblasti Jinonického potoka, které byly realizovány podle stavebních projektů se špatně vyřešeným hospodařením s dešťovou vodou.^[1]

Před započetím revitalizačních prací v roce 2014 byl Jinonický rybník vypuštěn, ale zároveň došlo k nečekanému napuštění Butovického rybníka^[3] drenážními vodami pocházejícími právě z oblasti Jinonického rybníka od ulice Karlštejnská. Následným průzkumem bylo zjištěno, že primární zdroj byl způsoben nežádoucími ztrátami pitné vody unikajícími z dlouhodobě prasklého vodovodu, který několik let „dodával“ do Jinonického rybníka pitnou vodu. Oprava vodovodu Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK a.s.) provedená v souvislosti s vypuštěním a rekonstrukcí Jinonického rybníka tak ale snížila přítok vody (a Butovický rybník se ocitl opět bez dostatečného vodního zdroje).^[1]

Cílem revitalizace v roce 2014 bylo zajistit jak technickou tak i provozní bezpečnost rybníka a zároveň zvýšit ekologickou a estetickou hodnotu bezprostředního okolí Jinonického rybníka.^[3] Nejprve bylo ze dna Jinonického rybníka odvezeno asi 400 m³ sedimentů.^[3] Severní nábřežní zeď přiléhající k ulici Karlštejnská (a částečně i k ulici Butovická) byla nově vyzděna kamennými bloky.^[3] Chodník paralelně vedoucí mezi rybníkem a Karlštejnskou a Butovickou ulicí byl opatřen zábradlím.^[3] Hráz rybníka na východní straně byla opevněna kamennou dlažbou, jenž byla uložena do štěrkopísku.^[3] Změn doznaly i jižní a západní břeh Jinonického rybníka: byly opatřeny kokosovými rohožemi s vegetačním opevněním, došlo ke snížení jejich strmosti a byla upravena i zeleň v jejich okolí.^[3] Přístup do loviště^{[pozn. 4]} byl opatřen kamennými schody a rybník dostal také nové vypouštěcí zařízení.^[3] Na Jinonickém rybníce je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů Jinonického rybníka.^[3]

Svedením vod z vidoulského vodojemu do zeleného pásu u ulice Schwarzenberská v roce 2016 se podařilo obnovit prameniště Jinonického potoka.^[1] Získané množství vody bylo ale malé a nestačilo pro řádné napájení celé rybniční soustavy.^[1] (I nadále se řeší otázka hledání dalších zdrojů vody.^[3])

Rekonstrukce poškozeného a zcela zarostlého potrubí mezi Panským a Jinonickým rybníkem byla provedena v roce 2018.^[1] Návazný projekt (realizovaný v říjnu 2018^[6]) zajistil svedení části dešťových vod z nové výstavby na Vidouli do Panského rybníka (za Jinonickým zámečkem), čímž se po dlouhé době podařilo zajistit větší množství vody.^{[1][pozn. 5]} (Ve výsledku došlo i k napuštění Butovického rybníka.^[1])

Důležitou roli ve vodním hospodářství kaskády jinonických rybníků na Jinonickém potoce hrál a hraje i historický vodovod ze stolové hory Vidoule.

V roce 1684 se vlastníkem Jinonic stal Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu a následně nechal vystavět v místě bývalé Jinonické tvrze jednoposchoďový zámeček doplněný komplexem nových hospodářských budov s pivovarem.^[3] Zvýšená potřeba vody pro zámek a pivovar se promítla do výstavby dřevěného potrubí, které přivádělo do objektu vody ze svahu Vidoule.^[3] Dřevěné roury z počátků vidoulského vodovodu byly v 19. století nahrazeny železnými trubkami, došlo nejspíš i k úpravám prameniště a také ke zbudování zděného vidoulského vodojemu.^[3]

V 19. století byly u zámku se bezprostředně nacházející dva rybníky (Pivovarský a Panský) napájeny vodou z pramenů Jinonického potoka doplněnou z vidoulského vodovodu.^[3] Na přelomu 20. a 30. let 19. století byla voda z vidoulského vodovodu převážně využívána k posílení zámeckého rybníčku, kam byla přepouštěna.^[3]

S rozvojem strojírenského podniku (továrny) Walter a. s. v Praze 5–Jinonicích v první polovině 20. století došlo k oživení vodovodu.^[3] Z vodojemu bylo položeno potrubí k továrně pro zásobování technickou vodou.^[3] Po zániku výrobního areálu Waltrovky sloužila voda z vidoulského vodovodu místním zahrádkářům.^[3]

Renesance a obnovy se v roce 2016 dočkal i vidoulský vodovod. Voda z vodojemu byla svedena do nové studánky, jenž tvoří obnovené prameniště Jinonického potoka.^[3]

• Jinonický rybník a okolí v proměnách času
• 
  Jinonická náves s Jinonickým rybníkem (rok 1933)
• 
  Jinonický rybník – pohled od autobusové stanice „Karlštejnská“ směrem k ulici U jinonického rybníčka (před rokem 1940)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Pohled západním směrem od rybniční hráze (rok 2011)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Pohled od křižovatky ulic Karlštejnská x U jinonického rybníčka (rok 2011)
• 
  Zimní pohled od skateparku Butovická (únor 2021)

• Katastrální území: Praha 5 – Jinonice^[3]
• Vodní tok: Jinonický potok^[3]
• ČHDP: 1 – 12 – 01 – 011^{[1][7][pozn. 6]}
• Typ nádrže: průtočná^[3]
• Účel nádrže: krajinotvorný^[3]
• Plocha hladiny: 2 780 m^2[3]
• Objem nádrže: 4 250 m^3[3]
• Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz^[3] (dnes (2021) zaniklá parkovou úpravou v podhrází)
• Vlastník: Hlavní město Praha^[3]
• Správa: Lesy hlavního města Prahy^[3]

• Seznam vodních ploch v Praze
• Jinonice
• Butovický rybník
• Panský rybník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jinonický rybník na Wikimedia Commons
• Jinonický rybník (vodní plocha) [online]. Mapy CZ [cit. 2021-01-25]. Další fotografie Jinonického rybníka. Dostupné online.