Jiráskova cesta
| Jiráskova cesta | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Typ | dálková turistická stezka |
| Délka | 170 km |
| Provozovatel | KČT |
| Značení |  červená značka |
| Lokalizace | |
| Poloha | Orlické hory Česko |
| Souřadnice | 50°21′53″ s. š., 16°20′32″ v. d. |
| Start | Broumov |
| Cíl | Litomyšl |
| Nejvyšší bod | Velká Deštná 1115 m |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiráskova cesta je turistická značená trasa Klubu českých turistů v Orlických horách.
Historie
Nejstarší značená stezka po hřebeni Orlických hor vznikla již na konci 19. století.
V roce 1921 byl při příležitosti návštěvy Aloise Jiráska po něm pojmenován tehdy značený úsek z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí jako Jiráskova horská cesta. Vyznačen byl Čeňkem Chýnským, Josefem Salačem a Karlem Březinou.
Slavnostní otevření proběhlo 31. července 1921 v 11:00 před horskou boudou Panoráma ve Dříši. Účastni na slavnosti byli obce a úřady, turistické kruhy, sokolstvo, hasičstvo, skauti, český lid Orlického podhůří a spisovatel Alois Jirásek. Jiráskova horská cesta vznikla jako dárek Klubu Československých turistů k 70. narozeninám Aloise Jiráska.
Na slavnostním otevření účinkovali hudebním vystoupením:
- Pěvecký odbor Sokola Hradec Králové
- Hudební spolek Dalibor z Rychnova nad Kněžnou
proslovem
- Spisovatel Alois Jirásek
- Předseda Klubu Československých Turistů PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
- Slavnostní řečník JUDr. Jindřich Štemberka
Po oficiálním zahájení následoval koncert hudebního spolku Dalibor z Rychnova nad Kněžnou.[1]
Po druhé světové válce byla červeně značená trasa postupně prodloužena na sever k Broumovu a na jih do Litomyšle a přejmenována na nynější Jiráskovu cestu.
Délka
Úsek z Nového Města do Olešnice v Orlických horách a přes hlavní masiv Orlických hor k Rokytnici v Orl. horách měří asi 61 km. Následující úsek z Rokytnice přes Zemskou bránu, Mladkov a Suchý vrch do Jablonného cca 35 km. Celá dnešní trasa (Broumov – Nové Město – Rokytnice – Jablonné – Litomyšl) má kolem 170 km. Někdy se za začátek trasy považuje až Nový Hrádek (cca 11 km od Nového Města). Dle číslování KČT má úsek Broumov – Náchod číslo 0404, Náchod – Hanička číslo 0413 a úsek Hanička – Litomyšl 0444.[2]
Zajímavosti
Zajímavé přírodní a historické objekty na úseku Nové Město – Rokytnice:
- Nové Město nad Metují – muzeum, zámek, architektura, hrad Výrov atd.
- okolí hory Šibeník – výhled
- Vrchmezí – výhled, dřív zde stála turistická chata
- Bukačka – chráněná oblast, naučná stezka
- Masarykova chata na Šerlichu
- Malá Deštná – výhled
- Velká Deštná – rozhledna, nejvyšší bod Orlických hor
- Naučná stezka Jiráskova cesta
- Československé opevnění
- Kunštátská kaple
- Pěticestí – odpočinkové místo, přístřeší
- Komáří vrch – přírodní rezervace
- bunkr R-S 87 "Průsek"
- Anenský vrch (odbočka asi 400 m) – výhled s lavičkami, bunkry
- Dělostřelecká tvrz Hanička (odbočka asi 300 m)
- bunkr R-S 74 "Na Holém"
- bunkr R-S 72 "Nízká"
- Zemská brána
- radioaktivní Pramen knížete Rostislava
- Muzeum pod Vysokým kamenem
- Dělostřelecká tvrz Bouda
- Naučná stezka Betonová hranice
- skalisko Bradlo
- rozhledna na Suchém vrchu
- Palice – nejvyšší vrchol Třebovských stěn
- rotunda svaté Kateřiny v České Třebové
- rozhledna na Kozlovském kopci
- město a zámek Litomyšl
Reference
- ↑ RÝGR, Petr. Hory Orlické - Na Jiráskově horské cestě. 1. vyd. Pardubice - Přibyslav: Lithos, 2011. 112 s. ISBN 978-80-903517-3-8. S. 8.
- ↑ Plánovač tras KČT. www.trasy.kct.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“