Jiráskovo náměstí (Ostrava)

Jiráskovo náměstí
Jiráskovo náměstí
Jiráskovo náměstí
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoOstrava
ObvodMoravská Ostrava a Přívoz
ČtvrťMoravská Ostrava
Poloha
Historie
Pojmenováno poAlois Jirásek
Další údaje
Typnáměstí
PSČ702 00
Kód ulice355453
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jiráskovo náměstí
Jiráskovo náměstí

Jiráskovo náměstí, lidově Kuří rynek,[1] je menší ostravské náměstí nacházející se poblíž centrálního Masarykova náměstí. Jedná se o prostor ve tvaru čtyřúhelníku ohraničený převážně historickými budovami, z nichž pět je zapsáno jako kulturní památky.

Historie

Období do roku 1735

Původní zástavbu tvořily pouze zadní trakty budov stojících na centrálním náměstí. Plocha dnešního Jiráskova náměstí ležela uvnitř městských hradeb. V místě, kde do něj ústí dnešní Přívozská ulice, stála mýtná brána. Prvním stavením se v 15. století stal biskupský pivovar umístěný v jeho současném středu, který zde stál až do 17. století.

Období do roku 1898

Na počátku 18. století stály na parcelách zrušeného pivovaru čtyři domy. Výstavba zde pokračovala a dle rekonstrukce provedené Miloslavem Kročkem se zde nacházelo 15 dřevěných přízemních domů. Na přelomu 18. a 19. století se začala stavět zděná obydlí. Zdejší prostor hrál rovněž významnou roli v zásobování obyvatelstva vodou, neboť se zde nacházela veřejná kašna napájená potrubím ze studny u Ostravice.

Vznik samotného náměstí datujeme do 90. let 19. století, kdy představitelé města uvažovali o celkové přestavbě centra města. Vytvoření urbanistického návrhu zadali známému vídeňskému architektovi Camillo Sittemu. Ten původně navrhl, aby zde byla vybudována tržnice, tento návrh však nebyl realizován. Vznik náměstí definitivně stvrdilo zasedání moravskoostravského obecního výboru dne 11. února 1898. Výbor zakázal jakkoliv zacházet se starými domy určenými k demolici, schválil výkup uvedených domů a rozhodl, že se náměstí bude jmenovat po císaři Františku Josefu I. Ten v tomto roce oslavoval 50 let své vlády a tak nebylo divu, že se množství nových staveb jmenovalo právě po něm. Kaiser Franz Josef Platz bylo ovšem relativně málo významné prostranství, proto se obecní výbor o tomto návrhu příliš nezmiňoval a kupř. noviny Ostrauer Zeitung, jindy přinášející podrobné reference z jednání, tentokrát mlčely.

Období do roku 1942

Zásadní proměna náměstí nastala v letech 19001913. Významní majitelé realit zde zadávali stavby známým ostravským architektům. Tři domy např. projektoval Felix Neumann, první židovský architekt v Ostravě a nejvýznamnější tvůrce historizující a dekorativně secesní architektury. Kromě toho se nově dláždila celá plocha a přidávaly plynové lampy. Kolem roku 1910 získalo náměstí podobu, v jaké je zhruba známé dnes. Kromě běžných obyvatel zde bydlely významné ostravské osobnosti, jako lékař Leopold Lang, architekt František Tichý, stavitel Leopold Popp či fotograf Leo Hoffmann.

Ačkoliv Moravskou Ostravu v roce 1906 navštívil císař František Josef I., „své“ náměstí nenavštívil. Organizátoři návštěvy panovníka dobře věděli, co činí. Jak tehdy poznamenal redaktor Ostravského kraje, „jest to jeden z nejhorších koutů města, kde po celý den slyšeti harmoniku a řev opilých chacharů.“ Úroveň zdejších lokálů byla nevalná a samo Společenstvo hostinských a výčepníků v roce 1907 upozornilo policejní komisařství na přítomnost „žen vzbuzujících u slušných mužů odpor“.

První světovou válku přečkalo náměstí bez zvláštních proměn. Dne 24. března 1919 rozhodla správní komise města, že se náměstí bude jmenovat Náměstí Aloise Jiráska. Po vzniku Československa je také doloženo pravidelné konání trhů. Název Kuří rynek je pak např. k vidění na reklamě z roku 1926, která lákala zákaznice na výprodej textilního zboží.

Listinou datovanou 15. července 1934 je doloženo, že na Náměstí Aloise Jiráska čís. 6 měla své sídlo:

"Továrna jemných likérových specialit a dovoz jamaiského rumu a francouzského koňaku Adolfa Bellaka synové."

Období do roku 1945

Druhá světová válka znamenala pro náměstí větší změny než ta první. Došlo zejména k přejmenování na Brunoplatz (Brunovo náměstí), což odkazovalo na biskupa Bruna ze Schauenburku, pravděpodobného zakladatele Moravské Ostravy. Na náměstí byl v roce 1942 zastřelen gestapem Josef Divoš, ilegální člen KSČ. Tuto událost připomíná pamětní deska na domě čp. 159. Ačkoliv se okolním domům nevyhnulo spojenecké bombardování, žádný nebyl poškozen tak, aby musel být stržen.

Období do roku 1989

Po osvobození Ostravy přešly domy nejprve do národní správy a poté do přímého vlastnictví státu. V roce 1945 se vrátil mírně pozměněný původní název – Jiráskovo náměstí. V 50. a 60. letech 20. století se zde stále konaly trhy. Nejčastěji se prodávalo ovoce a zelenina, bylo však možné zakoupit i drobná domácí zvířata.

Ačkoliv se prováděla občasná údržba, náměstí i domy chátraly. Proto bylo v roce 1979 dokončena studie o rekonstrukci a v roce 1980 došlo k samotným úpravám. Plocha byla nově vydlážděna a domy získaly barevné fasády. Byly rozmístěny dekorativní nádoby s rostlinami. V přízemí budov našly místo nejrůznější prodejny. Náměstí s vyloučením dopravy získalo odpočinkový charakter podtrhnutý nově postavenou kašnou v jeho středu.

Období do roku 2018

Po sametové revoluci začaly být napravovány vlastnické křivdy a domy se vracely do rukou původních majitelů či jejich dědiců. Došlo k nejrůznějším adaptacím a stavebním úpravám. Rozšířena byla nabídka obchodů. Dne 21. listopadu 2000 byla plocha náměstí znovu vydlážděna. Instalovány byly nové lampy a lavičky. Tyto úpravy se však setkaly s kritikou pracovníků památkového ústavu. Od dne 23. prosince 2017 je na náměstí umístěná socha Leoše Janáčka,[2] kterou zhotovil sochař a výtvarník David Moješčík (* 1974).[3]

Současnost

Náměstí slouží v současnosti jako odpočinková a nákupní zóna pro obyvatele města. Místní podnikatelé si však stěžují na zdejší Romy, kteří jim odrazují zákazníky.[4] Komorní atmosféru náměstí často využívají umělecké a národopisné spolky pro svá představení.[5] V prosinci zde obvykle bývá montované kluziště.

Odkazy

Reference

  1. ŠTRYMPLOVÁ, Petra. Když se řekne Kuří rynek.... Rozhlas.cz. 2013-10-09. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. 
  2. Přisedněte si, láká socha Leoše Janáčka s lavičkou. Ostrava chystá i Špinarovou a Kryla
  3. ZAJÍC, Josef. Ostravské Jiráskovo náměstí zdobí socha Leoše Janáčka. Novinky.cz. 2017-12-31. Pozn.: Správně jméno sochaře není Moještík, nýbrž Moješčík.. Dostupné online [cit. 2018-01-05].  Archivováno 5. 1. 2018 na Wayback Machine.
  4. Podnikatelé si stěžují, že jim hluční Romové odrazují zákazníky
  5. Kuří rynek patřil polské kultuře a gastronomii

Literatura

  • JUŘICA, Martin. Dějiny Jiráskova náměstí v Moravské Ostravě. In: PRZYBYLOVÁ, Blažena. Ostrava : příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. 23. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 2007. ISBN 978-80-86904-27-6. ISSN 0232-0967. S. 177–203.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiráskovo nám OV 2.jpg
Autor: user:Ladin, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiráskovo náměstí (Kuří rynek) v Ostravě
Jiráskovo nám OV 4.jpg
Autor: user:Ladin, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiráskovo náměstí v Ostravě alias Kuří rynek
Jirasek square Ostrava Czech republic HDR 1.jpg
Autor: User:Sveter, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiráskovo náměstí v Ostravě.