Jiratice

Jiratice
Centrum obce s kaplí sv. Floriána
Centrum obce s kaplí sv. Floriána
Znak obce JiraticeVlajka obce Jiratice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′59″ s. š., 15°36′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel76 (2023)[1]
Rozloha3,07 km²[2]
Katastrální územíJiratice
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů26 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJiratice 1
675 32 Třebelovice
obec-jiratice@seznam.cz
StarostaJosef Simandl
Oficiální web: www.jiratice.cz
Jiratice
Další údaje
Kód obce550591
Kód části obce125270
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jiratice (jinak též Jurzetitz, Zdieratitz, Irratitz, Iratitz, Iratice[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 76[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Radotice, Kostníky, Jemnice a Police.

Geografie

Jiraticemi ze severozápadu na jihovýchod prochází silnice z Jemnice do Police, z jižního okraje zastavěného území obce pak vede silnice do Radotic.

Většina území obce je zemědělsky využívána, zalesněna je jen malá část území u kopce Horní kříž, lesy jsou však hned za východní hranicí území obce. Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází JZD.

Na severním okraji zastavěného území obce pramení Jiratický potok, který následně teče jižně kolem Police, kde se vlévá do Želetavky. Na západním okraji území obce pramení nepojmenovaný potok odvádějící vodu do Želetavky. Na severním okraji území obce pramení další nepojmenovaný potok, který z oblasti odvádí vodu do Želetavky.

Většina území obce se nachází na rovině, směrem na západ se však mírně svažuje, protože území obce leží nad údolím Želetavky. Na severozápadním okraji území obce se nachází kopec Horní Kříž (506 m), těsně za východní hranicí obce se nachází kopec Doubrava (516 m).

Zastavěné území obce se nachází na jižním okraji území obce, jižně od zastavěného území obce se pak nachází oddělený areál JZD.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, do té doby měly být součástí majetku pustiměřského kláštera.[6] V roce 1498 měla vesnice spadat do bítovského panství a roku 1619 patřila ke kdousovskému statku a tak pod kapitulu v Kroměříži. Během třicetileté války nebyla vesnice téměř poškozena.[4] V roce 1526 existoval v Jiraticích farský dvůr, ten v obci fungoval více než 100 let.[6] Kdousov byl rozdělen mezi bítovské a polické panství, posléze spadal již jen pod polické panství. Adam z Bačkovic předal majetek dceři Anně, která vlastnila i Polici s tvrzí a tento majetek prodala v roce 1528 Janovi z Tavíkovic. Od té doby byly Kdousov a Jiratice spojeny s polickým panstvím.[7] Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[8]

V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[9]

Od roku 1960 pak patří Jiratice do okresu Třebíč, v ten samý rok byly správně začleněny pod národní výbor v Polici. Roku 1933 byla vesnice elektrifikována a po druhé světové válce v roce 1956 v obci vzniklo JZD Jiratice, to se roku 1961 sloučilo s JZD v Polici a bylo začleněno pod JZD Doubrava.[4]

Do roku 1849 patřily Jiratice do kdousovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1990 patřily Jiratice pod Polici, následně se obec osamostatnila.[10]

Ocenění

Obec Jiratice obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny: v roce 2007 diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2008 ocenění za společenský život, v roce 2010 ocenění Cena naděje pro živý venkov a v roce 2011 ocenění za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel11110812012312111513510110110110099868671
Počet domů212123232424252522202323242426

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Jiratice
2006[14]2010[15]2013[16]2017[17]2021[18]
1.KDU-ČSL (45.61 %)KDU-ČSL (39.21 %)KDU-ČSL (41.66 %)KDU-ČSL (34.04 %)SPOLU (52.38 %)
2.ČSSD (26.31 %)ČSSD (19.6 %)ČSSD (12.5 %)ANO (23.4 %)ANO (28.57 %)
3.KSČM (15.78 %)TOP 09 (13.72 %)KSČM (12.5 %)ČSSD (12.76 %)Piráti+STAN (9.52 %)
účast89.06 % (57 z 64)85.00 % (51 z 60)77.42 % (48 z 62)83.93 % (47 z 56)70.49 % (43 z 61)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Jiratice
2008[19]2012[20]2016[21]2020[22]
1.KDU-ČSL (55.31 %)KDU-ČSL (40.47 %)KDU-ČSL (48.78 %)KDU-ČSL (40.47 %)
2.ČSSD (27.65 %)KSČM (19.04 %)ANO 2011 (12.19 %)ODS+STO (19.04 %)
3.KSČM (10.63 %)STO (19.04 %)ČSSD (9.75 %)Piráti (14.28 %)
účast74.60 % (47 z 63)73.77 % (45 z 61)67.21 % (41 z 61)71.19 % (42 z 59)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 88.52 %, tj. 54 ze 61 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 79.03 %, tj. 49 ze 62 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 87.27 %, tj. 48 ze 55 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů). Volební účast byla 88.89 %, tj. 48 ze 54 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (11 hlasů). Volební účast byla 77.59 %, tj. 45 ze 58 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (15 hlasů). Volební účast byla 71.67 %, tj. 43 ze 60 oprávněných voličů.[25]

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána, postavena roku 1865

Galerie

  • Obecní úřad
    Obecní úřad

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 736–737. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 31. 1. 2024
  6. ↑ a b Historie Jiratic [online]. Jiratice: Obec Jiratice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 783–787. 
  8. ↑ Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 113. 
  11. ↑ Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Municipal office in Jiratice, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Obecní úřad v Jiraticích, okr. Třebíč.
Center of Jiratice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Jiratic, okr. Třebíč.
Jiratice CoA.jpg
znak, Jiratice, okres Třebíč
Jiratice TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .