Jirnicovité

Jak číst taxoboxJirnicovité
Langloisia setosissima
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďjirnicovité (Polemoniaceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jirnicovité (Polemoniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jsou to byliny nebo řidčeji dřeviny s jednoduchými nebo složenými listy a často s nápadnými květy. Čeleď zahrnuje téměř 400 druhů ve 26 rodech. Je rozšířena zejména v Severní Americe a v horách tropické Ameriky. V České republice se vyskytuje jirnice modrá. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména plamenky (floxy), proměnky a šplhavá bylina vilec šplhavý (kobea).

Popis

Ipomopsis rubra

Jirnicovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, zřídka keře (Huthia) nebo liány (Cobaea). Stonky a listy jsou často žlaznaté a lepkavé. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, jednoduché, celistvé nebo zpeřeně členěné, bez palistů. U rodu vilec (Cobaea) jsou listy zpeřené a koncový lístek je přeměněn v úponku. U některých zástupců, např. rodu Loeselia, jsou listy ostnité. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholové vrcholičnaté hrozny či laty, případně jsou květy jednotlivé. Květy jsou většinou nápadné, pravidelné, řidčeji souměrné, oboupohlavné, pětičetné. kalich i koruna jsou srostlé, koruna tvoří u některých zástupců dlouhou trubku. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé ke koruně. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů. Obsahuje 3 komůrky a nese jedinou čnělkou se 3 bliznovými rameny. Plodem je tobolka. Semena jsou většinou drobná a četná, řidčeji velká s nápadným křídlem (Cantua, Cobaea, Huthia).[1][2]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje asi 380 druhů ve 26 rodech. Největší rody jsou plamenka (Phlox, 70 druhů), proměnka (Gilia), jirnice (Polemonium) a Linanthus (po 40 druzích), Navarettia, Leptosiphon a Ipomopsis (po 30 druzích).[3] Centrum diverzity je v západních oblastech Severní Ameriky, vyskytuje se však i ve větší části Eurasie, ve Střední Americe a horstvech Jižní Ameriky až po Argentinu. Chybí v Africe a Austrálii.[1][4] Největší areál rozšíření má rod jirnice (Polemonium), který se vyskytuje v Severní i Jižní Americe a v Eurasii. Většina rodů jirnicovitých jsou endemity Severní Ameriky (vč. Mexika), poměrně častá je také disjunkce mezi západem či jihozápadem Severní Ameriky a jižní částí And.[5] V Evropě jsou původní 3 druhy. Téměř po celé Evropě je rozšířena jirnice modrá (Polemonium caeruleum), v nejsevernějších oblastech jirnice P. acutiflorum a P. boreale. Některé druhy rodu slizatka (Collomia) byly zavlečeny ze Severní Ameriky.[6] Kromě rodu jirnice zasahuje mimo americký kontinent pouze asijská plamenka Phlox sibirica.[5]

Ekologické interakce

Jirnicovité jsou opylovány celou paletou opylovačů. Většina druhů mírného pásu je opylována relativně drobným hmyzem – včelami, mouchami a brouky. Velké zvonovité květy Cobaea jsou opylovány lišaji a netopýry. Jasně červeně zbarvené trubkovité květy rodu Cantua a druhu Loeselia mexicana jsou navštěvovány kolibříky. Charakteristický odér produkovaný žlázkami na listech a stoncích slouží nejspíše k odpuzení býložravců.[1]

Taxonomie

Čeleď byla tradičně řazena do řádu lilkotvaré (Solanales), po nástupu molekulárních studií však byla přeřazena do řádu Ericales.[3] Sesterskou skupinou je čeleď Fouquieriaceae.[7] Rod Cobaea byl některými botaniky (např. Dahlgren) řazen do samostatné čeledi Cobaeaceae.

Zástupci

Žlutobýl Cantua buxifolia

Význam

Mnohé druhy, zvláště z rodů plamenka (Phlox), jirnice (Polemonium), vilec (Cobaea) a proměnka (Gilia) jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[3]

Žlutobýl Cantua buxifolia je národní rostlinou Peru a byl pěstován již Inky v okolí jejich chrámů. Některé druhy jirnicovitých jsou používány v medicíně (vilec šplhavý, Loeselia mexicana). Z listů a stonků některých druhů rodu Loeselia, Cantua a Ipomopsis je vyráběn pěnivý roztok používaný k mytí jako náhrada mýdla.[1]

  • Vilec šplhavý (Cobaea scandens)
    Vilec šplhavý (Cobaea scandens)
  • Plamenka Phlox paniculata
    Plamenka Phlox paniculata
  • Proměnka Gilia splendens
    Proměnka Gilia splendens

Přehled rodů

Acanthogilia, Aliciella, Allophyllum, Bonplandia, Bryantiella, Cantua (včetně Huthia), Cobaea, Collomia, Dayia, Eriastrum, Gilia (včetně Giliastrum), Gymnosteris, Ipomopsis, Langloisia, Lathrocasis, Leptodactylon, Leptosiphon, Linanthus, Loeselia, Loeseliastrum, Microgilia, Microsteris, Navarretia, Phlox, Polemonium, Saltugilia[5][7][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  2. ↑ Flora of China: Polemoniaceae [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  4. ↑ STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Evolution of the phlox family [online]. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  7. ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  9. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kantutas Cuzco.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Ghiz~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: GFDL
Cantutas in the garden of Koricancha (Temple of the Sun, today's Convento Santo Domingo), Cusco, Peru.
Ipomopsis rubra.jpg
Autor: James Steakley, Licence: CC BY-SA 3.0
Ipomopsis rubra, which has the common names Scarlet Gilia and Standing Cypress, flowering in the garden of botanist Robert R. Kowal in Madison, Wisconsin, USA.
Langloisia setosissima ssp punctata 3.jpg
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Langloisia setosissima subsp. punctata (lilac sunbonnets) near route 178, two miles east of Jubilee Pass, Death Valley National Park
Cobaea scandens 01.JPG
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Cobaea scandens, Polemoniaceae, Cup-and-saucer Vine, Cathedral Bells, flower; Botanic Garden Universiy Tübingen, Germany.
Navarretia squarrosa.jpg
Autor: Eric in SF, Licence: CC BY-SA 3.0
Species from California

Common name: Skunkweed

Photographed at Pescadero State Beach, San Mateo County, California
Polemonium boreale 8876.JPG
Autor: Walter Siegmund (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Northern Jacob's-ladder, Boreal Jacobs-ladder
Linanthus aureus ssp aureus 6.jpg
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Linanthus aureus subsp. aureus off the Old Mojave Road southeast of Little Cowhole Mountain, Mojave National Preserve, California
Giliasplendens.jpg
Gilia splendens, renamed Saltugilia grinnellii (Splendid gilia) — in the Simi Hills (endemic to Southern California).