Jistící bod

Jistící bod je pevné, či rádoby pevné, místo ve skále nebo umělé lezecké stěně, které je užíváno v horolezectví. Dva základní typy jistícího bodu jsou fixní, někdy též zvaný "erární" a dočasný někdy též zvaný "provizorní", provedený obvykle vyjímatelnými prostředky.

V pevných horninách, jako je například žula, bazalt nebo znělec a vápenec, se používá jako fixní bod expanzivní nýt, nebo lepený borhák. Všechny nýty a borháky jsou certifikovány na 22 kN, což odpovídá při naší gravitaci zatížení 2240 kg.^[a] V měkkých horninách, jako je pískovec, se používá jako jistící bod pískovcový kruh, který by měl unést až 40 kN. Na konci každé jednodélkové cesty je zpravidla navíc slaňovací bod, který zaručuje bezpečný návrat na zem (za předpokladu dodržení jistých zásad). Mimo pískovcové skály se slaňovací bod zhotovuje spojením dvou nýtů (borháků) řetězem a maillonami (může zde být také erární karabina, která nahrazuje provazování lana). V pískovcových skalách je tzv. slaňovací kruh, který je zapuštěn mnohem hlouběji než nýt.

V pevných horninách je výběr pestřejší, můžeme osadit například skobu, friend, vklíněnec nebo hexentrik. Od fixních bodů se liší tím, že po lezení se většinou tyto body zruší a snesou na zem. Jediná výjimka je snad skoba, která se často ponechává. V pískovcích ovšem takový výběr není. Můžeme použít pouze smyčky založené např. jako vklíněný uzel.

• 

  (c) Rüdiger, CC BY-SA 3.0
  Jistící bod s využitím přirozených skalních útvarů (plochá smyčka provlečená pískovcovými hodinami)
• 
  Zdvojený, umělý jistící jistící bod na skále (jistící stanoviště ve dvou nýtech s ocelovými karabinami)
• 
  Typické příklady umělých jistících bodů (expreska s lanem v nýtu zašroubovaném v hmoždince, dvě skoby, plaketa nýtu a plaketa nýtu s natloukací hmoždinkou, borhák

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistící bod na Wikimedia Commons