Jitka Chalánková

MUDr. Jitka Chalánková
Jitka Chalánková v roce 2019
Místopředsedkyně TOP 09
Ve funkci: 29. listopadu 2015 – 26. listopadu 2017
4. senátorka za obvod č. 62 – Prostějov
Úřadující
Ve funkci od: 13. října 2018
Předchůdce	Božena Sekaninová
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 29. května 2010 – 28. srpna 2013
Ve funkci: 26. října 2013 – 26. října 2017
Zastupitelka Olomouckého kraje (v letech 2004–2008 náměstkyně hejtmana)
Ve funkci: 6. listopadu 2004 – 13. června 2014
Stranická příslušnost
Členství	KDU-ČSL (do 2009) TOP 09 (2009–2018)
Nestranička
v Senátu	nezávislá (od 2018)
Narození	23. března 1957 (67 let) Bruntál Československo Československo
Národnost	česká
Choť	Tomáš Chalánek
Děti	čtyři děti
Alma mater	Univerzita Palackého v Olomouci
Profese	lékařka a politička
Webová stránka	www.chalankova.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jitka Chalánková (* 23. března 1957 Bruntál) je česká lékařka a politička. V letech 2004–2014 byla zastupitelkou Olomouckého kraje, v letech 2010–2017 poslankyní Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2015–2017 byla místopředsedkyní TOP 09. Od roku 2018 je nezávislá senátorka za obvod č. 62 – Prostějov.

Narodila se 23. března 1957 v Bruntále v rodině lékaře MUDr. Miroslava Tomšů. Dětství prožila v Náměšti na Hané. Absolvovala gymnázium v Olomouci-Hejčíně. V roce 1982 promovala na Lékařské fakultě Univerzity Palackého – obor všeobecné lékařství.

Jitka Chalánková pracovala jako dětská lékařka v Prostějově. Je společnicí ProMedica, spol. s r.o., provozovatele nestátního zdravotnického zařízení – diagnostika a odborné ambulance.

Jitka Chalánková je vdaná, má čtyři děti.^[1] Choť Jitky Chalánkové Tomáš Chalánek je členem Olomouckého krajského předsednictva TOP 09 a řídí regionální organizaci v Prostějově.

V komunálních volbách v roce 2014 kandidovala jako členka TOP 09 do Zastupitelstva města Prostějova na kandidátce subjektu „TOP 09 a nezávislí Prostějované“, ale neuspěla.^[2]

V letech 2004 až 2008 působila jako náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje (za KDU-ČSL) pro oblast sociálních věcí, životního prostředí a rozvoje venkova. V letech 2010–2013 byla poslankyní Parlamentu České republiky za TOP 09. Dále byla členkou Zastupitelstva Olomouckého kraje (2012–2014)^[3], členkou Komise Rady Olomouckého kraje pro prevenci kriminality a členkou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci. V krajských volbách v roce 2016 byla lídryní kandidátky TOP 09 v Olomouckém kraji^[4], ale neuspěla a do zastupitelstva se nedostala.^[5]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Olomouckém kraji jako lídryně TOP 09 a STAN^[6] a byla znovu zvolena poslankyní. Od 31. října 2013 do 8. prosince 2015 byla místopředsedkyní Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.^[7] Na 4. celostátním sněmu strany v listopadu 2015 v Praze byla zvolena místopředsedkyní strany. Od delegátů obdržela 135 hlasů (tj. 78 %).^[8]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 již nekandidovala,^[9] skončila také jako místopředsedkyně strany. V červnu 2018 z TOP 09 vystoupila, dle jejích slov se strana odklonila od konzervativních hodnot.^[10]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidovala jako nezávislá (s podporou Konzervativní strany a Koruny České^[11]) v obvodu č. 62 – Prostějov. Původně chtěla kandidovat za TOP 09, předsednictvo strany ale její kandidaturu neschválilo (ze strany následně vystoupila).^[12] Se ziskem 12,68 % hlasů skončila v prvním kole voleb na 2. místě a ve druhém kole se utkala se sociální demokratkou Boženou Sekaninovou. Tu nakonec porazila poměrem hlasů 59,85 % : 40,14 % a stala se senátorkou.^[13] V lednu 2020 vstoupila do Senátorského klubu ODS.^[14]

V Senátu je členkou Ústavně-právního výboru, Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu a Stálé delegace Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy.^[15]

V listopadu 2022 se stala předsedkyní nově založeného Podvýboru pro rodinu Výboru pro sociální politiku.^[16] Na úvodní schůzi společně s Danielou Kovářovou představily jediný návrh, kterým je oceňování manželských párů za věrnost, protože jak sdělila: „Chceme ukázat krásu manželského svazku”. Manžele, kteří jsou dobrým příkladem ostatním, by podle Chalánkové měly oceňovat buď různé organizace nebo obce.^[17] Na otázku Adély Šípové (Piráti), zda by byli oceňovaní i dlouholetí registrovaní partneři, pokud by je někdo nominoval, Chalánková odpověděla zamítavě s tím, že „tímto směrem ta myšlenka určitě nešla”.^[18] Návrh se na sociálních sítích stal terčem kritiky. Senátní podvýbor pro rodinu oceňování věrných manželství nepodpořil.^[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2024 již nekandiduje.^[20]

Aktivně se angažuje v kauze rodiny Michalákových, kde dva čeští chlapci byli odebráni matce norským úřadem pro ochranu dětí Barnevernet. V květnu 2014 kvůli tomu interpelovala na půdě sněmovny ministry zahraničí, spravedlnosti a práce a sociálních věcí^[21] nebo kvůli tomu jednala s norskou velvyslankyní v Česku.^[22]

V rozhovoru s deníkem Aktuálně.cz v roce 2015 uvedla, že by se měli trestně stíhat oznamovatelé násilí na dětech, pokud se skutek neprokázal. Argumentovala snahou o potírání hlášení se zlým úmyslem. Vyjádření se setkalo s kritikou odborné veřejnosti, která oponovala tím, že by taková právní úprava naopak odradila i poctivé ohlašovatele. Stávající znění navíc již umožňuje stíhat osobu za křívé obvinění.^[23]

V tom samém roce také usilovala o to, aby sněmovní sociální výbor zpracoval novelu zákona, která by krátkodobou pěstounskou péči zrušila nebo alespoň omezila. Obávala se zneužívání této role jen za účelem výdělku. Přitom v roce 2015 bylo pouze zhruba 300 osob, které nabízeli přechodnou péči o malé děti.^[24] Její výroky pobouřily bývalé klienti dětských domovů, pěstouny a lidskoprávní aktivisty, kteří poslali otevřený dopis tehdejšímu předsedovi TOP 09.^[25]

• Osobní stránky
• Jitka Chalánková na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Jitka Chalánková na stránkách Senátu Parlamentu České republiky