Jitka Gruntová

PaedDr. Jitka Gruntová
poslankyně Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
2002 – 2006
Stranická příslušnost
Členstvíbezpart. za KSČM

Narození8. května 1945 (78 let)
Blansko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUJEP Brno
Profesepedagožka a politička
Webová stránkawww.gruntova.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jitka Gruntová (* 8. května 1945 Blansko[1]) je česká historička a politička, počátkem 21. století poslankyně Poslanecké sněmovny za KSČM.

Biografie

Maturovala roku 1963 a pak pracovala jako učitelka a vychovatelka. Při zaměstnání vystudovala v roce 1978 pedagogickou fakultu, pak po dvanáct let pracovala v muzeu. Postgraduálně vystudovala obor muzeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně (dnes Masarykova univerzita)[zdroj?]. Od roku 1991 vyučovala na základní škole v Rohozné, od školního roku 1992/1993 ve své domovské obci Březová nad Svitavou.

V letech 1985–1995 byla předsedkyní historicko-dokumentační komise Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků ve Svitavách a jeho nástupnické organizace Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Orientovala se na bádání o historii pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci.[2] Po roce 1989 se angažovala v nástupnické organizaci Český svaz bojovníků za svobodu jako předsedkyně historicko-dokumentační komise ústředního výboru[zdroj?]. Z komise odešla v září 2018 a členství ve svazu ukončila k 31. 12. 2021 pro zásadní nesouhlas s nedemokratickým jednáním vedení ČSBS v čele s Ing. J. Vodičkou, neprůhledné hospodaření a nedemokratický průběh XI. sjezdu ČSBS (10. 7. 2021).

V červnu téhož roku se stala předsedkyní nově založeného spolku Českého svazu protifašistických bojovníků, z. s.[3]

V letech 1997, 2002 a 2014 jí vyšly tři knihy o Oskaru Schindlerovi,[4] německý překlad vyšel v Berlíně roku 2010. Její závěry byly vůči osobě Schindlera kritické.[5]

Roku 2006 podala trestní oznámení na starostu Svitav Václava Koukala[6] pro podezření, že mohlo dojít ke zneužití pravomoci veřejného činitele. V letech 2003–2010 se soudila se svitavským historikem Mgr. Radoslavem Fikejzem, kterého obvinila, že opisoval z jejího rukopisu o Schindlerovi. Nejvyšší soud ale její dovolání zamítl,[7] přestože soudu předložený odborný posudek historika prof. PhDr. Jiřího Frajdla, CSc., označil Fikejzovu práci za plagiát.

Není členkou komunistické strany, ale ve volbách do celostátních zákonodárných sborů kandidovala za KSČM. V senátních volbách roku 2000 kandidovala neúspěšně za senátní obvod č. 50 – Svitavy. Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola.[8] Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny jako bezpartijní za KSČM.[9] Byla členkou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006.[10] V roce 2004 spolu se skupinou dalších poslanců prosadila přijetí Zákona o zásluhách Edvarda Beneše[zdroj?]. Po volbách v roce 2006 přestala být poslankyní, ale zůstala ve sněmovně, kde působila jako asistentka komunistických poslanců Josefa Šenfelda a Kateřiny Konečné.[11]

Roku 2007 neúspěšně kandidovala do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[12]

V komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byla zvolena do zastupitelstva obce Březová nad Svitavou jako bezpartijní (v roce 1998 na kandidátce Strany zelených, v letech 2002 a 2006 na kandidátce Březovské ženy, SNK). Profesně se k roku 1998 uvádí jako učitelka, roku 2006 coby poradkyně a roku 2010 jako asistentka poslance.[13][14] V roce 2021 se stala zakládající členkou spolku s názvem Český svaz protifašistických bojovníků, z. s. Účelem spolku je zachování a propagace tradování paměti národa tak, aby národně osvobozenecký boj v letech 1914–1918 a boj proti fašismu a nacismu v letech 1939–1945 byly pravdivě popisovány, vysvětlovány a hodnoceny.[3]

Díla

  • · Oskar Schindler, legenda a fakta – Brno, 1997.
  • · Legendy a fakta o Oskaru Schindlerovi – Praha, 2002.
  • · Die Wahrheit über Oskar Schindler Weshalb es Legenden über „gute Nazis“ gibt – Berlin, 2010.
  • · Oskar Schindler. Legenda a fakta – Praha, 2014.
  • · Smrt v týlu nepřítele – Praha, 2019.

Spoluautorství s JUDr. Františkem Vaškem:

  • · Boj o hranici, Moravská Chrastová 1938 – Litomyšl, 1998 (2. vydání Praha, 2018).
  • · Tragédie výsadku Gustava Schneidera – Březová nad Svitavou, 2000.
  • · Málo známé zločiny. SD ve východních Čechách – Praha 2008. (Roku 2009 udělena Cena M. Ivanova.)
  • · Lesníci východních Čech v odboji – Praha,

Reference

  1. Málo známé zločiny: SD ve východních Čechách [online]. baila.net [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-30. 
  2. Jitka Gruntová [online]. databazeknih.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  3. a b https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=1125811&typ=UPLNY
  4. Jitka Gruntová [online]. blisty.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  5. http://www.gruntova.cz/
  6. Zpráva ČTK: DB: Bývalá poslankyně obvinila starostu Svitav ze zneužití funkce, Datum vydání: 18.10.2006, Čas vydání: 09:36, ID: T200610180113201.
  7. Komunistka Gruntová odškodné za opisování nevysoudila [online]. lidovky.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  8. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.11.2000 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  10. Jitka Gruntová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  11. Zpráva ČTK: Řada bývalých poslanců našla opět uplatnění ve sněmovně, Datum vydání: 5.8.2006, Čas vydání: 14:29, ID: T200608050130601.
  12. Zpráva ČTK: Senát zvolil šest ze sedmi členů rady ústavu pro totality, Datum vydání: 5.12.2007, Čas vydání: 18:27, ID: T200712050777303.
  13. Počet obyvatel: 1 658 Osoba: Jitka Gruntová [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  14. Volby do zastupitelstev obcí [online]. volby.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“