Jitka Smutná

Jitka Smutná
Jitka Smutná (25. června 2020)
Narození	16. dubna 1952 (72 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze
Děti	Tereza Nekudová
Příbuzní	Vladimír Smutný[1] (sourozenec)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jitka Smutná (* 16. dubna 1952 Praha) je česká herečka a moderátorka.

Narodila se jako nejmladší ze čtyř dětí, má tři bratry. Dětství strávila v Nuslích.

Vystudovala DAMU (absolutorium 1974),^[2] absolvovala jako Nerrisa v Shakespearově Kupci benátském a Zoja Berjozkinova v Majakovského Štěnicích (Disk, 1973). Dostala tři nabídky divadel – z Činoherního studia v Ústí na Labem, z brněnského Provázku a z Východočeského divadla Pardubice. Vybrala si Pardubice, protože si chtěla vyzkoušet běžný divadelní provoz. Setrvala dvě sezóny (1974–1976)^[3] a zahrála si řadu pěkných rolí – Hyacintu ve hře Šibalství Scapinova, Celii v Jak se vám líbí nebo Haničku v Lucerně.^[4]

V roce 1976 přijala nabídku Státního divadla v Ostravě,^[2] protože chtěla hrát pod vedením režiséra Jana Kačera, který do Ostravy odešel z politických důvodů. Ztvárnila množství rolí a pracovala na inscenacích pro Ostravu kultovních: Sen noci svatojánské (Hermie), Lásky hra osudná (Isabella, Maria), Rváč (Máša Pěrekatovová), Třináct vůní (Maruška), Bouře (Miranda, Ariel), Loupežník (Fanka), Ženitba (Agáta), Pekař Jan Marhoul (Josefina) aj.^[4]

Kromě toho natáčela pro televizi, psala poezii, skládala písně a vystupovala s nimi – byla jednou z mála folkařek v kraji. Zpívala také s Jaromírem Nohavicou. V Ostravě žila 14 let – provdala se za kameramana Jaromíra Nekudu, s nímž má syna Jakuba a dceru Terezu.^[4]

S Ostravou se loučila rolemi v inscenacích Výhybka (1989) a Asanace (1990). V roce 1990 se vrátila do Prahy a stala se členkou činohry Národního divadla,^[3] kam ji přizval režisér Ivan Rajmont. Hned v první inscenaci – Pekař Jan Marhoul v režii Jana Kačera – se setkala s dobře známou látkou a přáteli. Do titulní role pekaře byl obsazen Jan Vlasák, Jitka Smutná hrála pekařovu ženu Josefínu. V Národním divadle působila šestnáct let (do r. 2006), aniž by, až na výjimky, dostala výraznější hereckou příležitost z hlediska náročnosti role a typové rozmanitosti postav. Výjimkou byla zmíněná role Josefíny, role sekretářky v muzikálově laděné hře České sekretářky (2001) a role pokladní v Sigarevově Černém mléce (2004, rež. Jan Kačer), za niž byla nominována na Cenu Thálie.^[5]

Hereckou potřebu naplňovala v jiných divadlech. S Töpfrovou hereckou společností nazkoušela v roce 1994 Romea a Julii (chůva) a Teatrum Passionale aneb Zrcadlo umučení Páně Ježíše (matka). V Divadle Bez zábradlí účinkovala v Rackovi (Polyna Andrejevna, 1998), Hlučné samotě (starší cikánka, 1999), v Takové spoušti (Pela, 2001) a v Rodině Tótů (Gizi, 2003). V Dejvickém divadle nazkoušela paní Jacobiovou ze Scén z manželského života (2003). Zhostila se i muzikálových rolí (předsedová ve Starcích na chmelu, 2001; Vonásková v Tančírně, 2003). Neváhala za zajímavou rolí dojíždět – v Ostravě hrála chůvu z domu Capuletů (Romeo a Julie, 1999), v Plzni v Divadle J. K. Tyla paní Johnstonovou v muzikálu Pokrevní bratři (2003).^[5]

V roce 2006 přešla do Městských divadel pražských.^[6] Hostuje na jevištích dalších pražských scén (Divadlo Bez zábradlí, Divadlo v Řeznické, Divadlo Na Prádle, Dejvické divadlo, Divadlo Palace, Divadlo v Celetné, Branické divadlo, Divadlo Letí, Strašnické divadlo, Divadlo Radka Brzobohatého, Divadlo Ungelt, Divadlo MANA).^[2][6]

Od 13. září 2017 alternuje roli Erži Orbánové v Kočičí hře v královéhradeckém Klicperově divadle.

Patří k úspěšným filmovým, dabingovým, televizním i rozhlasovým herečkám a moderátorkám. Vyučovala herectví na pražské Vyšší odborné škole herecké.^[8][7]

Její partnerkou je spisovatelka Petra Braunová.^[9]

Jitka Smutná je od května 2023 ambasadorkou projektu Podpora Ukrajiny www.podporaukrajiny.cz

• BALONOVÁ, Izabela. Jitka Smutná, Jan Vlasák – herecká a pedagogická metoda. Praha, 2010. 92 s., 2 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Martin Pšenička, Ph.D. Filozofická fakulta UK, Katedra divadelní vědy. Přístup také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/89787
• Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 340, 532.
• FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. III. díl: S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 171–172. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 644. 
• SMUTNÁ, Jitka a HRDINOVÁ, Jarmila. Herečka Jitka Smutná: Matka má jen své syny, které chrání. Novinky.cz [online]. 5. 2. 2020, 14:55 [cit. 21. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/kultura/clanek/herecka-jitka-smutna-matka-ma-jen-sve-syny-ktere-chrani-40312408

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jitka Smutná na Wikimedia Commons
• Osoba Jitka Smutná ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jitka Smutná
• Jitka Smutná v databázi Archivu Národního divadla
• Jitka Smutná v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jitka Smutná ve Filmové databázi
• Jitka Smutná na Kinoboxu
• Jitka Smutná v Internet Movie Database (anglicky)
• Jitka Smutná na Dabingforum.cz
• Jitka Smutná na stránkách Českého rozhlasu
• Jitka Smutná: V každém vztahu musí zůstat napětí – rozhovor na Novinky.cz, 20. 4. 2013