Jitka Snížková

Jitka Snížková
Základní informace
Narození14. září 1924
Praha
Úmrtí11. května 1989 (ve věku 64 let)
Praha
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Žánryklasická hudba
Povoláníklavíristka, hudební skladatelka, hudební pedagožka, muzikoložka, hudebnice, pedagožka a publicistka
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

Jitka Snížková, provdaná Škrhová (14. září 1924 Praha11. května 1989 tamtéž) byla česká muzikoložka, skladatelka, klavíristka a cembalistka.

Život

Vystudovala reálné gymnázium a po maturitě byla totálně nasazena v továrně na výrobu kondenzátorů Roederstein v Berlíně. Po skončení války vstoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studovala hudební vědu a estetiku. Z osobních důvodů však školu nedokončila. Od dětství hrála na klavír. Později na Pražské konzervatoři pokračovala u Albína Šímy a Oldřicha Kredby a na Mistrovské škole konzervatoře u Josefa Hermana a Karla Hoffmeistera. Vedle toho studovala i hudební teorii a skladbu u Františka Spilky a Aloise Háby.

Po absolvování konzervatoře a Mistrovské školy se stala korepetitorkou v Československém státním souboru písní a tanců a vystupovala jako klavírní sólistka. Od roku 1962 učila na konzervatoři obligátní klavír, nauku o hudebních nástrojích a hudební formy. Stala se předsedkyní výboru Mozartovy obce v Praze a v této funkci proslula svým statečným bojem proti zestátnění vily Bertramka, kde za svého pražského pobytu bydlel Wolfgang Amadeus Mozart. Kromě toho byla členkou Společnosti Boženy Němcové a Svazu československých skladatelů. Stala se významnou muzikoložkou. Centrem její pozornosti byla renesanční hudba. Na toto téma připravila několik edic a publikovala řadu odborných prací.

Její skladatelské dílo je rovněž rozsáhlé. Zkomponovala cca 260 skladeb.

Dílo (výběr)

Orchestrální skladby

  • Sinfonietta Balatta pro komorní orchestr
  • Evropské reminiscence pro komorní orchestr
  • Interludia fantastica pro flétnu, tamburinu a smyčce

Komorní hudba

  • Sonáta „Al Fresca“ pro violu a klavír
  • Pastviny pro hoboj a klavír
  • Interludes pro flétnu, klarinet a harfu
  • Alfa solaris pro basklarinet, klavír a soubor bicích nástrojů
  • Sonáta pastoricia pro housle a klavír
  • Řecké pohádky pro flétnu a harfu
  • Dechové trio
  • 4 smyčcové kvartety
  • Zvonky naděje pro lesní roh, trombón a klavír
  • Magion pro dvě trubky, francouzský roh, dva trombóny a varhany
  • Melodie lesa pro 3 trombóny
  • Středověké reminiscence pro varhany (1970)
  • Polonica pro varhany
  • Lusatica pro varhany
  • Start pro klavír na čtyři ruce
  • Fantasticon pro dva klavíry
  • Epithalamia pro flétnu

Kantáty a oratoria

Sbory

  • Oči louky, dětské sbory a capella na slova H. Průchové (1984)
  • Řecké zpěvy
  • Agnes regis filia
  • Řeky v Orlických horách

Písně

  • Partyzánské písně (1946)
  • Písně z Gitandžálí (1971)
  • Ariadna (1972)
  • Přemyslovna (1973)
  • Atomový reaktor (1978)
  • Ave Maria
  • Píseň písní
  • Stopy svatých
  • Světelné písně pro vyšší hlas a klavír
  • Zimní písně

Dílo literární a edice

  • Česká vánoční píseň „Stala se jest věc divná“ (in: Zprávy z Bertramky. Jubilejní výtisk ke 40. výročí založení Mozartovy obce 15. 5. 1927–25. 5. 1967, Praha, Mozartova obec v ČSSR 1967, s. 62–68).
  • Česká polyfonní tvorba. Výběr vícehlasých děl českého původu z XVI. a XVII. století (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1958)
  • Carmina carissima. Cantica selecta bohemica saeculi 16. Coro a cappella (Praha, Supraphon 1984; MAB, sv. 11)

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jitka Snizkova Skrhova (1924 1989) Hrob B.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze (sekce: DI, číslo hrobu 21; pořadové číslo na oficiálním seznamu: 128). Jitka Snížková, provdaná Škrhová (* 14. září 1924 Praha – 11. května 1989 Praha) byla česká muzikoložka a spisovatelka, skladatelka, klavíristka a cembalistka; autorka více než 260 skladeb.