Jitrocel přímořský brvitý

Jitrocel přímořský brvitý
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod	jitrocel (Plantago)
Druh	jitrocel přímořský (Plantago maritima)
Trinomické jméno
Plantago maritima subsp. ciliata Printz
Synonyma
Plantago neumanii Plantago salsa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jitrocel přímořský brvitý (Plantago maritima subsp. ciliata) je rostlinný poddruh který jako jediný z variabilního druhu jitrocel přímořský roste v přírodě České republiky.

Rozšířen je od středu Evropy přes Ukrajinu, Kavkaz, Střední Asii, jih západní Sibiře a Írán až do Mongolska a Číny. V Česku, které se nachází na západním okraji areálu výskytu, je velmi vzácnou rostlinou. Vyrůstá pouze ve dvou oddělených arelách, v severozápadních Čechách (Žatecko) a na jižní Moravě (Hustopečsko).^[1][2][3]

Je hemikryptofyt rostoucí převážně v termofytiku na vlhkých zasolených loukách a slaniskách. Vyžaduje zásaditou půdu která je z jara zamokřená a během léta vysychá. Roste v halofilních trávnicích a poměrně dobře se dokáže vyrovnat s konkurenci jiných rostlin, snáší také sešlapávání. Jeho stanoviště jsou často odvodňována a měněna v louky nebo obdělávaná pole a proto se početní stavy jitrocele přímořského brvitého v ČR i okolních zemích výrazně snížily.^[1][2][4]

Vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem z kterého vyrůstá vícero přízemních růžic s vystoupavými až přímými, tmavě zelenými až modravými listy o délkách 7 až 30 cm. Jejich masité, kopinaté až čárkovité čepele jsou vystoupavé až přímé, na bázi pozvolna přecházejí do řapíku a na vrcholu jsou dlouze zašpičatělé. Jsou bělavě chlupaté a mají tři až pět žilek. Stvoly jsou vystoupavé nebo přímé, 10 až 30 cm vysoké, přitiskle chlupaté a na průřezu oblé. Na jejich vrcholech vyrůstají hustá klasovitá, vespod přerušovaná květenství dlouhá 5 až 15 cm s hustě chlupatým vřetenem. Oboupohlavné květy jsou čtyřčetné a rostou z paždí 2 mm vejčitých listenů. Zelené, nestejně široké, vejčité a hluboce členěné kališní lístky jsou 2 až 3 mm dlouhé, ve dvojicích srostlé, po okrajích mají blanité lemy a jejich okraje a vrcholy jsou nepravidelně chlupaté. Nažloutlé, široce vejčité, 4 až 5 mm dlouhé, na konci tupě špičaté korunní lístky tvoří 2 mm hnědavou trubku a jsou po okrajích porostlé brvitými chloupky. Z trubky vyrůstají čtyři uprostřed srostlé bělavé nitky tyčinek které vyčnívají z koruny ven, na koncích mají elipsoidní žluté prašníky 2 mm velké. Rostliny kvetou v červnu až srpnu. Protogynické květy jsou opylovány anemogamicky. Ploidie poddruhu je 2n = 12.

Plodem jsou krátce štětinaté, kuželovité nebo vejčité tobolky s víčkem asi 3 mm dlouhé. Obsahují obvykle jedno podlouhlé, tmavě hnědé, nepravidelně eliptické semeno 2 mm dlouhé. Do okolí jsou semena rozšiřována zoochoricky nebo hydrochoricky.^{[1][2][3][4][5][6]}

Druh jitrocel přímořský je velmi variabilní, dělí se na několik morfotypů lišících se délkou a šířkou listů a stvolů, tvarem listenů, cípů kalichu a laloků koruny i jejich oděním. Jitrocel přímořský brvitý je mimořádný svým brvitým okrajem kališních cípů, nominátní poddruh je má lysé. V okolních státech je tento poddruh někdy označován vědeckým jménem Plantago maritima subsp. salsa nebo jménem druhu Plantago salsa.^[1][2][4][5]

Jitrocel přímořský brvitý je v české přírodě na ústupu, značně ubylo lokalit na kterých pravidelně roste. Například zcela vymizel ze středních Čech, kde se v minulosti pravidelně vyskytoval. Jeho stavy se výrazně snížily především destrukcí nebo odvodněním tradičních stanovišť. Je proto zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a to jak v "Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR" (C1t), tak i v "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin" dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb." (§1).^[7][8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jitrocel přímořský brvitý na Wikimedia Commons
• Foto jitrocele přímořského brvitého
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření jitrocele přímořského brvitého v ČR