Jizerská tabule
Jizerská tabule | |
---|---|
Vrchol Rokytské horky | |
Nejvyšší bod | 410 m n. m. (Rokytská horka) |
Délka | 45 km |
Šířka | 50 km |
Rozloha | 957 km² |
Střední výška | 261 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Středočeská tabule |
Sousední jednotky | Středolabská tabule, Dolnooharská tabule, Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Středojizerská tabule, Dolnojizerská tabule[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Jizerská tabule na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, prachovec, čedič |
Povodí | Jizera, Labe |
Souřadnice | 50°25′50″ s. š., 14°45′47″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIB-2 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jizerská tabule je geomorfologický celek ve střední a severozápadní části Středočeské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk ve Středočeském kraji a okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Rokytská horka (410 m).
Poloha
Jizerská tabule má zhruba tvar šipky ukazující k jihu podél toku řeky Jizery. Na severu sahá zhruba na úroveň Turnova (který ale leží na východě už na území Jičínské pahorkatiny, na jihu téměř až k soutoku s Labem u Čelákovic. Směrem na jih prochází hranice Mladou Boleslaví. Ramena šipky sahají zhruba od Mělníka na západě po Rožďalovice na východě. Celek sousedí na severozápadě s Ralskou pahorkatinou, na východě s Jičínskou pahorkatinou, na jihu se Středolabskou tabulí a na západě krátce s Dolnooharskou tabulí.
Charakter a geologie
Jizerská tabule je složená ze svrchnokřídových pískovců, písčitých slínovců, jílovců a prachovců. V severní části území, zejména v Bělské tabuli, se vyskytují i neovulkanické čedičové suky. Celek tvoří erozně denudační reliéf s rozsáhlými výškově konstantními plošinami, rozčleněnými na většině území výraznými údolními zářezy, zpravidla bez stálých vodních toků, místy s mělkými sníženinami. V severní části je reliéf krajiny členitější, zatímco směrem na jih se zarovnává. Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají borové lesy.[1][2]
Geomorfologické členění
Celek Jizerské tabule má v geomorfologickém členění dva podcelky, Středojizerská tabule (dle Jaromíra Demka VIB-2A) na severu a Dolnojizerská tabule (VIB-2B) na jihu. Tyto podcelky se dále člení do celkem šesti okrsků:[1]
Významné vrcholy
- Rokytská horka (410 m), Středojizerská tabule
- Jezovská horka (400 m), Středojizerská tabule
- Radechov (392 m), Středojizerská tabule
- Orlí (381 m), Středojizerská tabule
- Lysá hora (365 m), Středojizerská tabule
- Bezvel (340 m), Středojizerská tabule
- Horka u Mečeříže (290 m), Dolnojizerská tabule
Větší města
Na území celku leží části okresních měst Mladá Boleslav a Mělník. Z dalších měst tu jsou Benátky nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Mšeno a částečně Lysá nad Labem.
Vodopis
Střed území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Bělá a Strenický potok). Okrajová území odvodňují přítoky Labe, na východě horní Vlkava, na západě Košátecký potok a dolní Pšovka.
Fotogalerie
- Jezovská horka od severozápadu
- Jižní vrchol Radechova
- Bukovské ochozy pod Orlím
- Lom čediče na Lysé hoře
- Skalní věž na Bezvelu
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jizerská tabule na Wikimedia Commons
- Geomorfologické členění na Treking.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického celku Jizerská tabule v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I6 (VI)
-
I6B (VIB)
- I6B-2 (VIB-2)
-
I6B (VIB)
-
I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří