Jošihito Nišioka
Jošihito Nišioka 西岡 良仁 | |
---|---|
Jošihito Nišioka na French Open 2021 | |
Stát | Japonsko |
Datum narození | 27. září 1995 (28 let)[1] |
Místo narození | Cu, Japonsko[1] |
Bydliště | Cu, Japonsko[1] |
Výška | 170 cm[1] |
Profesionál od | ledna 2014 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 6 154 117 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 112–127 |
Tituly | 2 ATP, 6 challengerů, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 24. místo (19. června 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2023) |
French Open | 4. kolo (2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2021, 2024) |
US Open | 2. kolo (2015, 2019) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 12–29 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 210. místo (1. července 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
French Open | 2. kolo (2019, 2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2018, 2021) |
US Open | 2. kolo (2018, 2022, 2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. července 2024
Jošihito Nišioka (japonsky: 西岡 良仁, Nišioka Jošihito, * 27. září 1995 Cu) je japonský profesionální tenista, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři turnaje ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2023 na 24. místě a ve čtyřhře v červenci 2019 na 210. místě.[1]
V japonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 světovou baráží proti Kolumbii, v níž prohrál čtyřhru po boku Učijamy s párem Farah a Cabal. Japonci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[3]
Japonsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Na úvod mužské dvouhry podlehl pozdějšímu stříbrnému medailistovi Karenu Chačanovovi, přestože získal první sadu. Do mužské čtyřhry nastoupil s Taró Danielem. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole rovněž s pozdějšími stříbrnými medailisty Marinem Čilićem a Ivanem Dodigem.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v říjnu 2011, když na turnaji v texaském Austinu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl Američanu Nicholasi Monroeovi.[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl z šanghajského turnaje v září 2014. Ve finále přehrál indického hráče Somdeva Devvarmana.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole dvouhry však během třetího setu skrečoval Italu Paolu Lorenzimu. Zároveň se jednalo o jeho první utkání na okruhu ATP World Tour. V rámci série Masters odehrál první utkání na Miami Open 2016, kde prošel z kvalifikace po výhře nad Argetincem Horaciem Zeballosem. V singlu pak dohrál ve třetím kole na raketě Rakušana Dominica Thiema.[1][2]
Do premiérového finále na túře ATP Tour postoupil na zářijovém Shenzhen Open 2018, na němž prošel do hlavní soutěž z kvalifikace. Ve finále zdolal o sto míst výše postaveného Francouze Pierra-Huguese Herberta po třísetovém průběhu. První kariérní titul ATP jej vrátil do elitní světové stovky na 95. místo.[4]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 6 (3–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | září 2018 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Pierre-Hugues Herbert | 7–5, 2–6, 6–4 |
Finalista | 1. | únor 2020 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Reilly Opelka | 5–7, 7–6(7–4), 2–6 |
Finalista | 2. | srpen 2022 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Nick Kyrgios | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 2. | říjen 2022 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Denis Shapovalov | 6–4, 7–6(7–5) |
Finalista | 3. | září 2023 | Ču-chaj, Čína | tvrdý (h) | Karen Chačanov | 6–7(2–7), 1–6 |
Vítěz | 3. | červenec 2024 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Jordan Thompson | 4–6, 7–6(7–2), 6–2 |
Finále na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (5–1 D; 0–1 Č) |
Dvouhra: 8 (6–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 7. září 2014 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Somdev Devvarman | 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3) |
Vítěz | 2. | 29. listopadu 2015 | Tojota, Japonsko | koberec (h) | Alexandr Kudrjavcev | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 3. | 9. července 2016 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý | Frances Tiafoe | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 4. | 26. listopadu 2016 | Astana, Kazachstán | tvrdý (h) | Denis Istomin | 6–4, 6–7(4–7), 7–6(7–3) |
Vítěz | 5. | 13. května 2018 | Kimčchon, Jižní Korea | tvrdý | Vasek Pospisil | 6–4, 7–5 |
Finalista | 1. | 28. října 2018 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | Jordan Thompson | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | leden 2022 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | Dominic Stricker | 6–2, 6–4 |
Finalista | 2. | leden 2022 | Cleveland, Spojené státy | tvrdý (h) | Dominic Stricker | 5–7, 1–6 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 28. února 2016 | Cherbourg, Francie | tvrdý (h) | Aldin Šetkić | Ken Skupski Neal Skupski | 6–4, 3–6, [6–10] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yoshihito Nishioka na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Jošihito Nišioka na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 27. června 2023
- ↑ a b c d Jošihito Nišioka na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. června 2023
- ↑ Jošihito Nišioka na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 5. června 2023
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Japonec Nišioka v Shenzhenu zdolal Herberta a poprvé vyhrál turnaj ATP [online]. TenisPortal.cz, 2018-09-30 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jošihito Nišioka na Wikimedia Commons
- Jošihito Nišioka na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Jošihito Nišioka na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jošihito Nišioka na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Jošihito Nišioka v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.