Jošinobu Mijake
Jošinobu Mijake | |
---|---|
Jošinobu Mijake na tokijské olympiádě | |
Osobní informace | |
Datum narození | 24. listopadu 1939 (83 let) |
Místo narození | Murata |
Občanství | Japonsko |
Příbuzní | Yoshiyuki Miyake[1] (sourozenec) |
Výška | 154 cm |
Hmotnost | 56–60 kg |
Sportovní informace | |
Sport | vzpírání |
Váhová kategorie | pérová váha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
stříbro | LOH 1960 | bantamová váha |
zlato | LOH 1964 | pérová váha |
zlato | LOH 1968 | pérová váha |
Mistrovství světa ve vzpírání | ||
zlato | MS 1962 | bantamová váha |
zlato | MS 1963 | pérová váha |
zlato | MS 1964 | pérová váha |
zlato | MS 1965 | pérová váha |
zlato | MS 1966 | pérová váha |
zlato | MS 1968 | pérová váha |
zlato | MS 1971 | pérová váha |
bronz | MS 1961 | bantamová váha |
Asijské hry | ||
zlato | Asijské hry 1966 | pérová váha |
Jošinobu Mijake (三宅 義信, * 24. listopadu 1939 Murata, okres Šibata, prefektura Mijagi) je bývalý japonský vzpěrač, dvojnásobný olympijský vítěz.
Vystudoval Univerzitu Hósei v Tokiu a byl důstojníkem japonské armády. Byl populární díky své výšce pouhých 154 cm a originálnímu vzpěračskému stylu zvanému „žabák“.[2]
Na Letních olympijských hrách 1960 získal první olympijskou medaili pro japonské vzpírání, když skončil ve váze do 56 kg druhý za Američanem Charlesem Vincim. Na domácí olympiádě v Tokiu v roce 1964 vyhrál váhovou kategorii do 60 kg a prvenství obhájil také na OH 1968. Rozloučil se na olympiádě v roce 1972, kde obsadil čtvrté místo. Stal se také šestinásobným mistrem světa, vítězem Asijských her a ve své kariéře vytvořil 25 světových rekordů, jako první v historii překonal v pérové váze hranici 400 kg v olympijském trojboji. Po ukončení aktivní kariéry se stal trenérem japonské vzpěračské reprezentace.[3]
Olympijským medailistou ve vzpírání byl také jeho mladší bratr Jošijuki Mijake.
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Britannica Dostupné online
- ↑ IOC Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jošinobu Mijake na Wikimedia Commons
- Jošinobu Mijake v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
bendera Indonesia
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Yoshinobu Miyake at the 1964 Olympics in Tokyo, Japan
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).