Jošt III. z Rožmberka
Jošt III. z Rožmberka | |
---|---|
![]() Joštův erb | |
9. vladař domu rožmberského | |
Ve funkci: 29. února 1532 – 15. října 1539 | |
Předchůdce | Jan III. z Rožmberka |
Nástupce | Petr V. z Rožmberka |
Hejtman prácheňského kraje | |
Narození | 30. června 1488 nebo 31. července 1488 Český Krumlov |
Úmrtí | 15. října 1539 (ve věku 51 let) |
Místo pohřbení | Rožmberská hrobka |
Choť | I. Bohunka ze Starhemberku († 1530) II. (1530) Anna z Rogendorfu († 1562) |
Rodiče | Vok II. z Rožmberka (1459–1505) Markéta z Gutštejna († před 1528) |
Děti | Anna, provd. z Hradce (1530–1580) Alžběta (1532–1576) Vilém (1535–1592) Bohunka provd. Popelová z Lobkowicz (1536–1557) Eva, provd. Zrinská ze Serynu a později Gassoldo (1537–1591) Petr Vok (1539–1611) |
Příbuzní | bratr: Jan III. z Rožmberka (1484–1532) bratr: Jindřich VI. z Rožmberka (1487–1494) bratr: Petr V. z Rožmberka (1489–1545) bratr: Jindřich VII. z Rožmberka (1496–1526) teta: Kateřina z Rožmberka (1457–1521) strýc: Petr IV. z Rožmberka (1462–1523) strýc: Oldřich III. z Rožmberka (1471–1513) |
Commons | Jost III von Rosenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jošt III. z Rožmberka (30. června 1488 – 15. října 1539) byl hejtmanem prácheňského kraje a vladařem rožmberského domu. Byl otcem Viléma z Rožmberka a Petra Voka. Zúčastnil se tažení krále Ferdinanda I. Habsburského proti Turkům. Je autorem knihy Knížky o štěpování.
Rodina
Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil až v téměř jednačtyřiceti letech, neboť v tu dobu byl z pěti synů Voka II. jediným, který mohl rodu přinést dědice – nejstarší bratr Jan III. byl jako převor Řádu Maltézských rytířů vázán celibátem, druhý bratr Jindřich VI. zemřel v sedmi letech, mladší bratr Petr V., řečený Kulhavý se neoženil kvůli fyzické vadě a nejmladší Jindřich VII. zemřel pravděpodobně na rakovinu varlat.[1] První manželkou Jošta III. z Rožmberka byla Vendelína Bohunka ze Starhembergeru. S ní měl Jošt dceru Annu (26. 1. 1530–16. 12. 1580) později provdanou za Jáchyma z Hradce, který zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království (druhá osoba v království po císaři). Bohunka ze Starhembergeru zemřela následující den po porodu dcery Anny. Dne 17. července 1530 se v Augsburgu Jošt oženil znovu a vzal si Annu z Rogendorfu, s níž měl postupně sedm dětí, z nichž nejmladší Petr Vok se narodil pouhé dva týdny před otcovou smrtí.
- 1. Ferdinand (27. dubna 1531 – 27. prosince 1531)
- 2. Alžběta (28./30. října 1532 – 5. února 1576)
- 3. Oldřich (10. února 1534 – 21. února 1535)
- 4. Vilém (10. března 1535 – 31. srpna 1592, Praha), nejvyšší purkrabí Českého království 1570–1592, nejvyšší komorník Českého království 1560–1570,
- ⚭ 1557 Kateřina Brunšvická (28. května 1534 – 10. května 1559, Karlovy Vary)
- ⚭ 1561 Žofie Braniborská z Hohenzollernu (14. prosince 1541, Berlín – 27. června 1564, Český Krumlov)
- ⚭ 1578 Anna Marie Bádenská (22. května 1562 – 25. dubna 1583, Třeboň)
- ⚭ 1587 Polyxena z Pernštejna (1566 – 24. května 1642, Praha)
- ⚭ 1561 Žofie Braniborská z Hohenzollernu (14. prosince 1541, Berlín – 27. června 1564, Český Krumlov)
- ⚭ 1557 Kateřina Brunšvická (28. května 1534 – 10. května 1559, Karlovy Vary)
- 5. Bohunka (17. března 1536 – 16. listopadu 1557, Horšovský Týn), manž. 1556 Jan mladší Popel z Lobkovic (8. listopadu 1510 – 12. dubna 1570, Praha), nejvyšší purkrabí Českého království 1554–1570, nejvyšší komorník Českého království 1549–1554
- 6. Eva (12. dubna 1537, Český Krumlov – srpen 1591, Mantova),
- ⚭ 1564 Mikuláš Šubič Zrinský (1507/08 – 7. září 1566, Szigetvár), chorvatský a uherský vojevůdce, padl v boji proti Turkům
- ⚭ 1578 Paolo de Gassoldo
- ⚭ 1564 Mikuláš Šubič Zrinský (1507/08 – 7. září 1566, Szigetvár), chorvatský a uherský vojevůdce, padl v boji proti Turkům
- 7. Petr Vok (1. října 1539 – 6. listopadu 1611), poslední členem svého rodu, manž. 1580 Kateřina z Ludanic (1565 – 22. června 1601, Český Krumlov), jejich manželství zůstalo bezdětné, smrtí Kateřiny vymřel po přeslici i rod pánů z Ludanic
Odkazy
Reference
- ↑ HANDLOVÁ, Marcela. Rod Vítkovců: Záchrana rodu na poslední chvíli [online]. 2016-01-24. Dostupné online.
Literatura
- BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4.
- KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.
- LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.
- NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
- Antonín Beck, Rožmberské paměti (1850)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jošt III. z Rožmberka na Wikimedia Commons
- Ottova encyklopedie, heslo z Rožmberka
- Rodokmen Rožmberků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Předchůdce: Jan III. | ![]() | Vladař domu rožmberského 1532–1539 | ![]() | Nástupce: Petr V. |
Média použitá na této stránce
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Stammwappen der Herren von Rosenberg (tschechisch Páni z Rožmberka, Plural Rožmberkové), im 15. Jh. einflussreichstes Adelsgeschlecht in Böhmen, dem Geschlecht der Witigonen entstammend, erloschen 1611.
Znak Jošta III. z Rožmberka