Joža Uprka
Joža Uprka | |
---|---|
malíř Joža Uprka | |
Narození | 26. října 1861 Kněždub Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. ledna 1940 (ve věku 78 let) Hroznová Lhota Protektorát Čechy a Morava |
Příčina úmrtí | selhání ledvin |
Místo pohřbení | hřbitov v Kněždubu |
Národnost | česká |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř a grafik |
Děti | Jan Uprka |
Příbuzní | bratr František Úprka manželka Anežka Králíková syn Jan Uprka dcera Božena Uprková syn Petr Uprka |
Hnutí | impresionismus |
Významná díla | Pouť u svatého Antonínka (1894), Jízda králů (1897) |
Vliv na | Antoš Frolka |
Ocenění | Mention honorable (Salón francouzských umělců, Paříž, 1894) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef „Joža“ Uprka, psáno též Jóža Úprka, (26. října 1861 Kněždub[1] – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy.
Život a tvorba
Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, František Ondrúšek, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.
Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka.
Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí (obraz byl vystavován pod katalogovým číslem 1769 a francouzským názvem Les pèlerins slovaques (de Moravie) devant l'église, tj. „Slovenští poutníci (z Moravy) před kostelem“).[2]
Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu (souborná výstava 1897). Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionistickou (Štěpán Jež), velká je označována jako realistická.
Nedaleko rodného Kněždubu, v Hroznové Lhotě, koupil Uprka sklep s malým pozemkem, na které si r. 1898 postavil domek s ateliérem. Ten nechal roku 1904 přestavět podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na patrovou vilu s dřevěnými prvky inspirovanými lidovou architekturou. Hostil zde osobnosti ze světa kultury, jako například Aloise a Viléma Mrštíkovy, Hanuše Schwaigra, Zdenku Braunerovou, Herberta Masaryka, Leoše Janáčka či Vítězslava Nováka. Malíře v Hroznové Lhotě navštívil roku 1902 i francouzský sochař Auguste Rodin.
Po narození svého prvního syna Jožky (19. února 1899, zemřel 1913) se Uprka 15. května 1899 oženil s jeho matkou, lidovou malířkou Anežkou Králíkovou ze Svatobořic. Z manželství vzešli také synové Jan (narozen 17. května 1900) a Petr (narozen 19. října 1903, zemřel den poté) a dcera Božena (narozena 18. června 1902).[2] V roce 1902 se u Uprkovy manželky začala projevovat duševní porucha[2] a ta byla v roce 1905 umístěna do psychiatrické léčebny v Kroměříži, kde zůstala až do své smrti v roce 1959.[3]
Koncem svého impresionistického období (1899–1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu. V letech 1924–1937 žil v Klobušicích u Ilavy na Slovensku ve vlastním zámečku s ateliérem a na slovenském venkově hledal novou inspiraci.
Během svého života víceméně pravidelně zajížděl v zimních měsících do zemí kolem Středozemního moře a do Dubrovníku, kde studoval kroje i život prostých lidí. Zde v roce 1928 vzniklo několik barevných studií místního kroje (Dubrovničan).
Za svého života se Joža Uprka dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Na Výstavě Slovácka 1937 byly v rámci národopisné výstavy vystavovány jeho obrazy. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům a stal se vůdčí osobností Sdružení výtvarných umělců moravských (S. V. U. M.) se sídlem v Hodoníně. Byl také vedoucí postavou spolku Moravsko-slovenská společnost, později Národopisná Morava. Roku 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských umělců v Bratislavě.
Joža Uprka zemřel 12. ledna 1940 o půl páté ráno v Hroznové Lhotě. Pochován byl 14. ledna[2] vedle svého bratra Františka a svého někdejšího žáka Antoše Frolky na tzv. „Slováckém Slavíně“ (hřbitově u místního kostela) v rodném Kněždubu.
Jsou po něm pojmenovány Základní škola Úprkova v Hradci Králové a Základní škola a Mateřská škola Joži Uprky Hroznová Lhota.
Posmrtná ocenění
Při příležitosti 150. výročí narození Joži Uprky uspořádala Národní galerie v Praze od 23. září 2011 do 22. ledna 2012 výstavu jeho děl.[4][5][6] Na zdi poutní kaple svatého Antonína mu byla během dožínkové pouti 28. srpna 2011 odhalena měděná pamětní deska z díla akademického sochaře Otmara Olivy.[7]
Nejznámější díla
- Jarní slunko
- Malérečky
- Pro pérečko
- Zkouška koně
- Trávnice na horských lukách
- Kněždubská jízda králů
- Literáci
- Naše mamičky
- Na procesí
- Pouť u sv. Antonínka
- Boží tělo v Hroznové Lhotě
- Děvče z Mařatic
- Při kázání
- Polední odpočinek
- Z pastvy
- Návrat z pole
- Trh v Kyjově
- Jízda králů ve Vlčnově
- Úvodnice z Kněžduba
- Mariánská píseň
- Od kerej?
- Boží tělo ve Velké
- Děvčátko v kožuchu
- Pouť u sv. Antonínka
- Mariánská píseň
- Dušičky (malý výřez)
- Jarní slunko
Stal se také autorem výzdoby nové Jurkovičovy křížové cesty na Hostýně, nástěnných maleb v obřadní síni nové radnice v Uherském Hradišti a výzdoby kostela Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d Joža Uprka: 1861-1940 : Evropan slováckého venkova : [průvodce výstavou : Národní galerie v Praze - Sbírka umění 19. století, Valdštejnská jízdárna 23.9.2011-22.1.2012]. Praha: Národní galerie Praha pro Nadaci Moravské Slovácko, 2011. 117 s. ISBN 978-80-7035-482-7.
- ↑ Joža Uprka: svébytný umělec nebo folklorista?. Lidovky.cz [online]. 2011-10-23 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Petr. Uprku uvidí v Národní galerii. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-05-20 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ BEZR, Ondřej. Velká výstava představuje Jožu Uprku jako umělce evropského formátu. iDNES.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Joža Uprka (1861-1940): Evropan slováckého venkova Místo: Valdštejnská jízdárna (Kontakty) Datum konání: 23.09.2011 - 22.01.2012 Typ akce: Výstava. www.ngprague.cz [online]. [cit. 2011-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-08.
- ↑ ČERNÁ, Zuzana. Jožu Uprku, malíře Slovácka, spojí s Antonínkem deska. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-08-26 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
Literatura
- ADÁMEK, Jiří. Vzpomínka na Jožu Uprku. Genealogické a heraldické informace. Brno: Genealogický a heraldický klub při Domu kultury ROH Královopolské strojírny, 1982, roč. 1982, čís. 2, s. 27. Dostupné online. ISSN 0862-8963.
- CHRÁSTOVÁ, Lucie. Joža Uprka - interpretace umělecké osobnosti. Brno, 2013 [cit. 2015-05-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
- JEŽ, Štěpán; OBROVSKÝ, Jakub. Joža Uprka : k pátému výročí umělcovy smrti. Praha: Sfinx, 1944. 291 s.
- KAČER, Jaroslav. Joža Uprka : výběr z malířského díla : katalog výstavy. In: Brno: Moravská galerie, 1983.
- KAČER, Jaroslav; TUNKLOVÁ, Ilona. Joža Uprka 1861–1940. In: Joža Uprka 1861–1940. Hodonín: Galerie výtvarného umění v Hodoníně, 2023. ISBN 978-80-85015-83-6.
- KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka (1861-1940). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2007. 97 s. Dostupné online.
- MIKULAŠTÍK, Tomáš; PLÁNKA, Ivan. Joža a Franta Uprkové : Výstava díla bratří Joži a Franty Uprkových : katalog výstavy. In: Gottwaldov: Oblastní galerie výtvarného umění, 1980.
- SEČKOVÁ, Bohumila. Škola Joži Uprky. Výtvarní umělci Moravského Slovácka v první polovině 20. století. Brno, 2008 [cit. 2015-05-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
- ŠANTAVÝ, František; PELIKÁN, Jaroslav. Joža Uprka : Grafické dílo z let 1899–1937 : Katalog výstavy. In: Hodonín: Galerie grafického díla, 1981.
- ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 26–7, 32, 71, 114, 200, 233
- UPRKA, Joža. Kožuchy. Kroměříž, 1920. Dostupné online.
- UPRKA, Joža. Šatky a šátky [se Slovenska] : album 17 barvotisků na tónovém kartoně montovaných. Kroměříž: vl.n., 1913. Dostupné online.
- UPRKA, Joža; KRETZ, František. Vázání šátků. Svazek 1. Kroměříž: Jos. Pithart, 1921. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Joža Uprka na Wikimedia Commons
- Autor Joža Uprka ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joža Uprka
- Digitalizovaná díla Joži Uprky v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Joža Uprka – barvy a písně – video z archivu České televize
- medailon na stránkách obce Hroznová Lhota
- Dvě výročí připomenou legendárního Jožu Uprku Hodonínský deník, 12.1.2010
- Joža Uprka v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Madonnen verehrung
Joža Uprka signatura
Výstava Slovácka v Uherském Hradišti roku 1937
(c) Manka na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
vlastní
Mladá žena v jupce z Tasova (Anežka Uprková. Choť malíře J. Uprky sešílelá)
(c) Manka na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Rodný dům Joži Uprky v Kněždubu