Jožka Šaršeová

Josefína Šaršeová
Jožka Šaršeová jako členka skupiny Jarmily Kröschlové, 1929 (foto Pestrý týden)
Narození	11. listopadu 1901 Předlice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. listopadu 1982 (ve věku 81 let) Praha, Československo Československo
Národnost	česká
Povolání	choreografka, tanečnice a učitelka
Známá jako	Jožka Šaršeová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josefína Šaršeová, známá jako Jožka Šaršeová (11. listopadu 1901 Předlice – 19. listopadu 1982 Praha) byla česká tanečnice, choreografka a pedagožka.

Studovala u Émila Jaquese-Dalcroze na taneční škole v Hellerau u Drážďan. V roce 1924 se vrátila do Prahy a spolupracovala s českou avantgardou, zejména s režiséry Jiřím Frejkou a Emilem Františkem Burianem. Ve svých tanečních sólech se přitom zabývala společensko-politickými otázkami.

V roce 1931 založila vlastní taneční skupinu. Po vyhnání Čechů ze Sudet odmítla nabídku klavíristy Rudolfa Firkušného, aby s ním opustila Československo, a se svou matkou se ze zabraného severu Čech odstěhovala do Prahy, kde v kurzech gymnastiky studovala taneční čísla. Pokoušela se o stylizaci lidových tanců na hudbu Leoše Janáčka a nacvičila večerní pořad Po zarostlém chodníčku, který byl v roce 1943 uveden ve Vinohradském divadle a slavil úspěch.

Jako baletka a choreografka působila v Národním divadle, Divadle ABC, D 34, Osvobozeném divadle aj.

Už za okupace působila jako pedagožka na Státní konzervatoři v Praze, kde vyučovala pohybovou a hereckou výchovu (její žačkou byla např. Libuše Hynková). Své pedagogické vzdělání si doplňovala na moskevské škole GITIS. Spolu s fotografem a etnografem Karlem Plickou stála Jožka Šaršeová u zrodu Československého souboru národních písní a tanců. Připravovala také folklorní festival v poválečné Makedonii.

V roce 1946 podepsala prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.^[1] Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.^[2] Později podepsala prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.^[3]

Je autorkou skladby pro I. celostátní spartakiádu (1955); za skladbu pro pracovní zálohy jí byla v roce 1955 udělena Státní cena Klementa Gottwalda 1. stupně. Ideologických vrcholem II. celostátní spartakiády v roce 1960 byla závěrečná skladba Život vítězí nad smrtí, kdy 30 000 žen znázorňovalo, jak mezinárodní solidarita odvrátí nebezpečí světové války. Choreografii této skladby dělala Šaršová spolu s A. Livorovou.^[4]

• ŠARŠEOVÁ, Jožka. Tak to jsem já.... 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1991. 182 s. 
• Ústečané nejen v datech. (2) Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma '98, 2008, s. 105–106. ISBN 978-80-254-3710-0.
• TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. Díl 3, Q-Ž. Praha: Ladislav Horáček – Paseka, 1999, s. 248. ISBN 80-7185-247-3.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jožka Šaršeová
• Jožka Šaršeová v informačním systému abART
• Jožka Šaršeová v České divadelní encyklopedii