Joan Brehms
Joan Brehms | |
---|---|
![]() deska na domě v Benešově nad Černou, kde tvořil | |
Narození | 5. července 1907 Libava ![]() |
Úmrtí | 10. ledna 1995 (ve věku 87 let) České Budějovice ![]() |
Povolání | scénograf, architekt, malíř a fotograf |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joan Brehms (5. července 1907 Libava, Kuronská gubernie, Ruské impérium, nyní Lotyšsko – 10. ledna 1995 České Budějovice) byl divadelní architekt, scénograf a malíř lotyšsko-německého původu. Strávil více než 50 let života v jižních Čechách, kde působil v Jihočeském divadle. Je autorem původní koncepce otáčivého hlediště v Českém Krumlově (1958).
Život
Dětství a studium
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Liep%C4%81ja%2C_Peldu_iela_44%2C_2017-2.jpg/220px-Liep%C4%81ja%2C_Peldu_iela_44%2C_2017-2.jpg)
Joan Brehms se narodil v německojazyčné rodině lékaře. Později ovládal také ruštinu a lotyštinu.[1] Po vyhlášení Lotyšské republiky a především po druhé světové válce vystupoval jako Lotyš. Během první světové války lotyšským územím procházela východní fronta. Joan Brehms se s otcem ocitli na ruské frontě ve vojenském lazaretu. V roce 1917 se rodina přesunula do Petrohradu, kde propukla Říjnová revoluce. Před bolševiky Brehmsovi utekli do Finska a po vytvoření Lotyšské republiky v listopadu 1918 se vrátili do Libavy/Liepāji. Brehms tam vystudoval na gymnáziu a už během střední školy se věnoval divadlu. Vysokoškolská studia strávil v Německu, docházel na dějiny umění v Jeně a sochařství v Erfurtu. Byl výrazně ovlivněn Bauhausem.[2]
Divadlo
Již na sklonku roku 1926 byla uvedena jeho první inscenace, na jejíž výpravě spolupracoval. V roce 1928 založil v Liepāji studentský divadelní spolek. Na přelomu 20. a 30. let působil jako scénograf v Německé činohře v Rize. Následovala řada německých divadel ve Vratislavi, Břehu, Brandeburgu, stal se krátce i šéfem Městského divadla v Bydhošti a vedoucím výpravy ve Státním divadle v Gdaňsku. Na podzim 1944 byla divadla zavřena a Brehms poslán na nucené práce do Berlína. Později pracoval na Slovensku. Po příchodu Rudé armády se k ní přihlásil jako překladatel. S armádou se pak dostal do jižních Čech.[2]
Působení v Československu
Joan Brehms působil od roku 1946 do 80. let 20. století v Jihočeském divadle. Nejprve jako dělník, poté šéf výpravy a scénograf. Spoluutvářel divadelní inscenace, stál u zrodu nových divadelních prostor, z nichž nejznámější je otáčivé hlediště z roku 1958. Podílel se na inscenacích v mimodivadelním prostředí. Jeho představení sledovali lidé na loukách, na schodech sokolovny nebo ve staré fabrice. Spolu s Karlem Konstantinem přišli v roce 1947 s ideou Jihočeského divadelního festivalu. Představení se odehrávají v zahradě, na schodišti fontány i v maškarním sále českokrumlovského zámku.[2]
V registračních protokolech byl od roku 1954 evidován jako agent StB pod krycími jmény „Umělec“ a „Výtvarník“.[3]
S manželkou Jitkou žil v Benešově nad Černou.
Odkazy
Reference
- ↑ POLÁČEK, Vojtěch. Joan Brehms. Scénograf / architekt / malíř. (Průvodce výstavou k 60. výročí otáčivého hlediště v Českém Krumlově.). Praha: Národní muzeum, 2018. 32 s. ISBN 978-80-7036-557-1.
- ↑ a b c Otáčivé hlediště vytvořil Joan Brehms před 60 lety, dnešní podobu zavrhl. iDNES.cz [online]. 2018-06-23 [cit. 2018-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. STB jej vydírala kvůli původu a hrozila vyhoštěním zpět do SSSR, které by zřejmě mělo fatální následky.
Literatura
- Otáčivé hlediště Český Krumlov. České Budějovice: Jihočeské divadlo, 2008. 83 s.
- ŠESTÁK, Jiří. Divadlo – kultura – podmínky: (osobní zkušenost). V Praze: KANT pro AMU, 2012. Disk (Akademie múzických umění v Praze). ISBN 978-80-7437-079-3. S. 187-210.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joan Brehms na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joan Brehms
- Joan Brehms v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mārtiņš Bruņenieks, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of cultural heritage monument of Latvia number
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 4.0
Joan Brehm - deska na domě v Kaplici, kde tvořil.