Jodid antimonitý

Jodid antimonitý
Obecné
Systematický název	Jodid antimonitý
Anglický název	Antimony triiodide
Německý název	Antimon(III)–iodid
Sumární vzorec	SbI3 Sb2I6 (dimer)
Vzhled	červená krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7790-44-5
SMILES	[SbH3+3].[I-].[I-].[I-] I[Sb](I)I
InChI	1S/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3 1/3HI.Sb.3H/h3*1H;;;;/q;;;+3;;;/p-3/r3HI.H3Sb/h3*1H;1H3/q;;;+3/p-3 1/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Vlastnosti
Molární hmotnost	502,473 g/mol
Teplota tání	171 °C
Teplota varu	401 °C
Hustota	4,920 g/cm3 (pevná látka)
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	rozpustný v benzenu
Měrná magnetická susceptibilita	−0,293 0${\displaystyle \cdot }$10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná
Bezpečnost
GHS07 GHS09 [1] Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid antimonitý je anorganická sloučenina se vzorcem SbI₃. Tato rubínově červená krystalická látka je popsána pouze jako dimerní forma tj. jediná izolovaná sloučenina s obecným vzorcem Sb_xI_y.
Antimon je v něm obsažen v oxidačním stavu III⁺.

Struktura

Jodid antimonitý má strukturu závisející na skupenství; plynný SbI₃ vytváří pyramidální molekuly, jak bylo očekáváno v teorii VSEPR. V pevném skupenství je ovšem Sb centrum obklopeno osmistěnem tvořeným šesti jodidovými ligandy, tři z nich jsou blíže a zbylé tři vzdálenější.^[2]U podobného jodidu bismutitého je všech šest vazeb Bi–I stejně dlouhých.^[3]

Výroba

Jodid antimonitý se může vyrobit dvěma způsoby; oxidací elementárního antimonu jodem:

2 Sb + 3 I₂ → Sb₂I₆

nebo reakcí oxidu antimonitého s kyselinou jodovodíkovou:

Sb₂O₃ + 6 HI → Sb₂I₆ + 3 H₂O.

Použití

SbI₃ byl používán jako dopant v přípravě termoelektrických materiálů.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antimony triiodide na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid antimonitý na Wikimedia Commons