Jodid draselný

Jodid draselný
Obecné
Systematický názevjodid draselný
Latinský názevkalii iodidum, kalium iodatum
Anglický názevPotassium iodide
Německý názevKaliumiodid
Sumární vzorecKI
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7681-11-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-659-4
PubChem4875
Číslo RTECSTT2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost166,002 8 g/mol
Molární koncentrace cM3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání682 °C
Teplota varu1 330 °C
Hustota3,123 g/cm3 (20 °C)
1,395 9 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient1,53 cP (707 °C)
1,19 cP (807 °C)
1,00 cP (887 °C)
0,897 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomunD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok)
Rozpustnost ve vodě127,31 g/100 g (0 °C)
135,8 g/100 g (10 °C)
144,07 g/100 g (20 °C)
148,45 g/100 g (25 °C)
152,5 g/100 g (30 °C)
159,7 g/100 g (40 °C)
168,50 g/100 g (50 °C)
176,4 g/100 g (60 °C)
191,8 g/100 g (80 °C)
206,63 g/100 g (100 °C)
247 g/100 g (150 °C)
292 g/100 g (200 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		methanol
13,6 g/100 g (10 °C)
15,1 g/100 g (20 °C)
18,1 g/100 g (40 °C)
18,9 g/100 g (50 °C)
ethanol
1,5 g/100 g (0 °C)
glycerol
50,6 g/100 g (20 °C)
aceton
1,31 g/100 g (25 °C)
Relativní permitivita εr5,6
Měrná magnetická susceptibilita−4,98 Sm−1
Povrchové napětí77,8 mN/m (700 °C)
69,1 mN/m (800 °C)
60,4 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya=705,2 pm
Dipólový moment36,9×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−327,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt103,4 J/g
Standardní molární entropie S°110,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−324,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,641 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR42/43
S-větyS22 S26 S37/39
NFPA 704
1
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod[2].

Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako „nasycený roztok jodidu draselného“, který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se považuje za rovné 0,5 ml)[3].

Struktura, výroba, vlastnosti

Jodid draselný je iontová sloučenina, K+I−. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem[2].

6 KOH (aq) + 3 I2 → 5 KI + KIO3 + 3 H2O

Anorganická chemie

Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, tak se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I2:

2 KI(aq) + Cl2(aq) → 2 KCl + I2(aq)

Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem[4][5][6].

Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový anion I3−:

KI(aq) + I2 (s) → KI3(aq)

Na rozdíl od I2 jsou soli I3− dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI3, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.

Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:

KI(aq) + AgNO3(aq) → AgI(s) + KNO3(aq)

Jodid draselný reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.

Organická chemie

KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí[7][8].

Analytická chemie

KI je spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO3)·H2O surovinou k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI4.

Použití

Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním „jodizuje“ kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.

SSKI

Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.

Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze[9].

Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy k umožnění lepšího vykašlávání.

Ochrana proti radiaci

KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.

Nežádoucí reakce

Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin[10]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se dospělému člověku orálně v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost; objevují se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejšími účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech[11].

Bezpečnost

Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním by se měly používat ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium iodide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Potassium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.drugs.com [online]. [cit. 2009-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-27. 
  4. ↑ N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
  5. ↑ Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
  6. ↑ The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
  7. ↑ L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
  8. ↑ J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
  9. ↑ Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112–118. Dostupné online.  Archivováno 24. 4. 2009 na Wayback Machine.
  10. ↑ McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
  11. ↑ http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.