Jodid sodný

Jodid sodný
Krystalová mřížka jodidu sodného
Krystalová mřížka jodidu sodného
Obecné
Systematický názevjodid sodný
Latinský názevNatrii iodidum
Natrium iodatum
Anglický názevSodium iodide
Německý názevNatriumiodid
Sumární vzorecNaI
Vzhledbílý hygroskopický prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7681-82-5
13517-06-1 (dihydrát)
PubChem5238
ChEBI33167
Číslo RTECSWB6475000
Vlastnosti
Molární hmotnost149,895 g/mol
185,925 g/mol (dihydrát)
Teplota tání661 °C
152 °C (dihydrát)
Teplota varu1 304 °C
Hustota3,665 g/cm3
Dynamický viskozitní koeficient1,45 cP (677 °C)
1,18 cP (747 °C)
0,96 cP (827 °C)
Index lomunD= 1,744 5
Rozpustnost ve vodě159,7 g/100 g (0 °C)
179,3 g/100 g (20 °C)
184 g/100 g (25 °C)
190 g/100 g (30 °C)
205 g/100 g (40 °C)
227 g/100 g (50 °C)
257 g/100 g (60 °C)
297,02 g/100 g (80 °C)
302,08 g/100 g (100 °C)
310 g/100 g (120 °C)
320 g/100 g (140 °C)
dihydrát
315,19 g/100 g (0 °C)
383,81 g/100 g (20 °C)
552,07 g/100 g (40 °C)
644,44 g/100 g (50 °C)
840,03 g/100 g (60 °C)
1 366 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
65,0 g/100 g (10 °C)
78,0 g/100 g (25 °C)
80,7 g/100 g (40 °C)
79,4 g/100 g (60 °C)
ethanol
43,3 g/100 g (25 °C)
aceton
30,0 g/100 g (20 °C)
21,8 g/100 g (30 °C)
kapalný amoniak
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
Povrchové napětí83 mN/m (760 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
trojklonná (dihydrát)
Hrana krystalové mřížkya= 646 pm
dihydrát
a=685 pm
b=576 pm
c=716 pm
α=98°
β=119°
γ=68°30´
Dipólový moment30,8×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−287,9 kJ/mol
−884,9 kJ/mol (dihydrát)
Entalpie tání ΔHt147 J/g
Entalpie varu ΔHv1 067 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−50,2 J/g
Standardní molární entropie S°98,5 JK−1mol−1
115,5 JK−1mol−1 (dihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−284,6 kJ/mol
−747,7 kJ/mol (dihydrát)
Izobarické měrné teplo cp0,348 4 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR50
S-větyS61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid sodný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NaI. Obsahuje sodné kationty (Na+) a jodidové anionty (I), je to tedy iontová sloučenina. Za standardních podmínek se vyskytuje jako bílá krystalická sůl, která je hygroskopická a ve vodě dobře rozpustná. Na vzduchu podléhá oxidaci jodidu na jod a získává žlutou barvu.

Je to chaotropní sůl, tedy iontová sloučenina, která snižuje strukturovanost vody. Při vysoké koncentraci jodidu sodného a při vhodném pH dojde k rozbití vodíkových vazeb mezi molekulami vody.

Používá se především jako doplněk stravy, při léčbě a prevenci jodové karence (nedostatek jodu) nebo při ozáření radioaktivním zářením. V organické chemii se jodid sodný používá k detekci radiace. Jeho monokrystaly doplněné thaliem se používají jako scintilační detektory pro spektrometrii záření gama.

Stabilita

  • Jodid sodný, stejně jako ostatní jodidy, je za běžných podmínek oxidován atmosférickým kyslíkem (O2) na molekulární jod (I2). Vzniká jodidový komplex I2 a I, který má žlutou barvu (na rozdíl od bílé barvy jodidu sodného).
  • Oxidační proces urychluje přítomnost vody.
  • K oxidaci jodidu sodného může docházet i vlivem světla - fotooxidace.
  • Pro maximální stabilitu musí být jodid sodný skladován v tmavých prostorách při nízkých teplotách a nízké vlhkosti.

Reakce

  • Sůl NaI může být přítomna jako anhydrát (bezvodá sloučenina), dihydrát (obsahuje dvě molekuly H20) nebo pentahydrát (obsahuje pět molekul H20). Anhydrát NaI krystalizuje z vodných roztoků při teplotě nad 65 °C. Dihydrát NaI.2H20 vzniká krystalizací při pokojové teplotě. Pentahydrát NaI.5H20 existuje pouze při nízkých teplotách mezi −13,5 °C a −31,5 °C.
  • Průmyslově se sůl NaI vyrábí reakcí kyselých jodidů s hydroxidem sodným.
  • Jodid sodný lze získat reakcí uhličitanu sodného s jodidem železa. Vyrábí se jako dihydrát. 4 Na2CO3 + Fe3I8 + 16 H2O → 8 NaI.2H20 + Fe3O4 + 4 CO2
  • Běžnou oblastí použití jodidu sodného jsou polymerázové řetězové reakce a Finkelsteinova reakce pro konverzi alkylchloridů na alkyljodidy. Finkelsteinova reakce je nukleofilní substituce, která umožňuje výměnu jednoho atomu halogenu za jiný. Nejčastěji se používá k laboratorní přípravě alkyljodidů z jodidu sodného a z příslušných alkylchloridů nebo alkylbromidů. Tato reakce je založena na nerozpustnosti chloridu sodného v acetonu.
R-Cl + NaI → R-I + NaCl

Použití

Související články

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Natriumiodid na německé Wikipedii a Sodium iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Sodium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce