Jodid stříbrný

Jodid stříbrný
	Model krystalové mřížky AgI
	Vzhled jodidu stříbrného
Obecné
Systematický název	Jodid stříbrný
Latinský název	argenti iodidum; argentum iodatum
Anglický název	Silver iodide
Německý název	Silberiodid
Sumární vzorec	AgI
Vzhled	žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7783-96-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	234,771 g/mol
Teplota tání	554 °C
Teplota varu	1 506 °C
Teplota změny krystalové modifikace	136 °C (γ → β); 147 °C (β → α)
Hustota	5,674 g/cm3 (γ); 5,64 g/cm3 (β); 6,1 g/cm3 (α)
Index lomu	modifikace γ; nDa= 2,21; nDc= 2,22
Rozpustnost ve vodě	2,8×10−7 g/100 g
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	roztok jodidu draselného; roztoky thisíranů; roztoky kyanidů; roztok amonné soli (málo)
Součin rozpustnosti	8,32×10−17 (γ)
Měrná magnetická susceptibilita	−4,6510−6 cm3 g−1 (19 °C, γ)
Struktura
Krystalová struktura	krychlová plošně centrovaná (γ); šesterečná (β); krychlová tělesově centrovaná (α)
Hrana krystalové mřížky	modifikace γ; a= 648,9 pm; modifikace β; a= 459,24 pm; c= 751,04 pm; modifikace α; a= 670,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−61,9 kJ/mol (γ)
Entalpie tání ΔHt	40,1 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	478,3 J/g
Standardní molární entropie S°	155,5 JK−1mol−1 (γ)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−66,4 kJ/mol (γ)
Izobarické měrné teplo cp	0,243 JK−1g−1 (γ)
Bezpečnost
	; GHS09; Varování
R-věty	žádné nejsou
S-věty	S22, S24/25
NFPA 704	0 2 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid stříbrný (AgI) je anorganická sloučenina jodu a stříbra. Tato žlutá fotocitlivá pevná látka se používá ve fotografii, jako antiseptikum v medicíně a pro umělé vyvolávání deště a zakládání oblaků. AgI je prakticky nerozpustný ve vodě a velmi špatně rozpustný i v koncentrovaném roztoku amoniaku^[2].

Struktura

Krystalová struktura jodidu stříbrného se s teplotou mění. Jsou známy následující fáze^[3]:

Do teploty 420 K (147 °C) existuje AgI v β fázi, což je wurtzitová struktura. Je znám jako minerál jodargyrit.
Nad 420 K podléhá AgI přeměně na α fázi, což je objemově centrovaná krychlová struktura a stříbrné ionty jsou náhodně rozptýleny mezi koordinační čísla 2, 3 a 4.
Při teplotách pod 420 K existuje i metastabilní γ fáze mající sfaleritickou strukturu. V přírodě se této podobě vyskytuje v podobě minerálu miersitu.

Použití

Fotografie

Ve fotografii se tato látka začala poprvé využívat v technice daguerrotypie, patentované Louisem Daguerrem již v roce 1839. Fotografický obraz se zaznamenával na desku potaženou jodidem stříbrným, přičemž doba expozice trvala asi 15 až 20 minut.

Vyvolávání deště

Krystalová struktura AgI je podobná struktuře ledu, což umožňuje vyvolávat mrznutí (heterogenní nukleaci) při zakládání oblaků za účelem umělého vyvolání deště (krystalky působí jako kondenzační jádra). Pro tento účel se spotřebuje zhruba 50 tun AgI ročně, z toho při každém takovém experimentu 10 až 50 gramů^[4]. Tato metoda se nejvíce používá v Číně nebo na Blízkém východě, např. ve Spojených arabských emirátech.^[5]