Joe Salisbury
| Joe Salisbury | |
|---|---|
_(52144292229).jpg) Joe Salisbury na French Open 2022 | |
| Stát |  Spojené království |
| Datum narození | 20. dubna 1992 (31 let)[1] |
| Místo narození | Londýn, Spojené království[1] |
| Bydliště | Londýn, Spojené království |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 83 kg[1] |
| Profesionál od | 2011 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 5 179 613 USD |
| Tenisová raketa | Tecnifibre |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
| Nejvyšší umístění | 559. místo (12. října 2015) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2016) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 208–108 |
| Tituly | 17 ATP, 9 challengerů, 9 Futures |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (4. dubna 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2020) |
| French Open | čtvrtfinále (2019, 2020, 2022) |
| Wimbledon | semifinále (2018, 2021, 2022) |
| US Open | vítěz (2021, 2022, 2023) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | vítěz (2022, 2023) |
| Olympijské hry | čtvrtfinále (2021) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | semifinále (2021) |
| French Open | vítěz (2021) |
| Wimbledon | finále (2021) |
| US Open | vítěz (2021) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | čtvrtfinále (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 1. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joe Salisbury (* 20. dubna 1992 Londýn) je britský profesionální tenista, deblový specialista, vítěz mužské čtyřhry Australian Open 2020 a US Open v letech 2021, 2022 a 2023, rovněž tak i smíšené soutěže na French Open 2021 a US Open 2021. Mezi dubnem a říjnem 2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako padesátý šestý v pořadí od zavedení klasifikace v březnu 1976 a po Jamiem Murraym jako druhý Brit.[2] V rámci jediného období na vrcholu setrval dvacet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2015 na 559. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2022 na 1. místě. Od šesti let jej trénuje Justin Sherring. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nebyl nikdy klasifikován. V letech 2011–2014 vystudoval ekonomii na University of Memphis.[1]
Na grandslamu vyhrál s Američanem Rajeevem Ramem Australian Open 2020, čímž se stal čtvrtým britským šampionem grandslamové čtyřhry v otevřené éře. Po boku Desirae Krawczykové ovládl smíšenou čtyřhru French Open 2021. V navazujícím mixu Wimbledonu 2021 skončili s krajankou Harriet Dartovou jako poražení finalisté.[4] Následně s Ramem triumfoval na US Open 2021, 2022 a 2023. Stali se tak prvním párem open éry, který třikrát v řadě vyhrál čtyřhru grandslamu probíhajícího na tvrdém povrchu.[5] Trofej vybojovali na Turnaji mistrů 2022 a 2023. Finále si zahráli již v roce 2021. Stali se tak první dvojicí od Woodbridge s Woodfordem z let 1992–1994, která se probojovala do tří navazujících finále Turnaje mistrů.[6]
V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním základní skupiny finálového turnaje proti Francii, v němž prohrál čtyřhru v páru s Nealem Skupskim. Britové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[7]
Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Andym Murraym do mužské čtyřhry. Na úvod vyřadili druhou světovou dvojici Francouzů Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut a poté Němce Pütze s Krawietzem. Ve čtvrtfinále podlehli pozdějším stříbrným medailistům Marinu Čilićovi s Ivanem Dodigem z Chorvatska až v supertiebreaku.[8]
Tenisová kariéra
V hlavní soutěži okruhu ATP World Tour debutoval na únorovém U.S. National Indoor Tennis Championships 2014 v Memphisu, kde obdržel s Irem Davidem O'Harou divokou kartu do čtyřhry. V úvodním kole však nestačili na americký bratrský pár pozdějších finalistů Boba a Mikea Bryanových.[1][3] Na majorech se poprvé objevil v kvalifikaci Wimbledonu 2016. Ve druhém kole nenašel recept na Američana Austina Krajicka. Spolu s Dánem Frederikem Nielsenem získali divokou kartu do mužské čtyřhry Wimbledonu 2018. V semifinále ukončili jejich účinkování jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Raven Klaasen s Michaelem Venusem.[9]
Premiérový titul na túře ATP vybojoval během zářijového ATP Shenzhen Open 2018 v Šen-čenu, kde ve finále čtyřhry s Japoncem Benem McLachlanem zdolali švédsko-americkou čtvrtou nasazenou dvojici Robert Lindstedt a Rajeev Ram po zvládnutých tiebreacích obou setů.[10] Druhou trofej přidal o měsíc později na vídeňském Erste Bank Open 2018 z kategorie ATP 500. Do deblové soutěže nastoupil s krajanem Nealem Skupskim. Finálový duel proti americko-francouzskému páru Mike Bryan a Édouard Roger-Vasselin zvládli po dvousetovém průběhu. Jako pár přitom odehráli po Winston-Salem Open 2018 druhý turnaj v kariéře, s celkovou bilancí zápasů 6–1.[11] V následném pondělním vydání žebříčku ATP z 29. října 2018 se posunul na nové kariérní maximum, když mu v deblové klasifikaci patřila 30. příčka
_(49307391583).jpg)
S Američanem Rajeevem Ramem vytvořil ve čtyřhře Australian Open 2020 jedenáctou nasazenou dvojici. Ve finále zdolali Australany hrající na divokou kartu Maxe Purcella a Luka Savilla po dvousetovém průběhu. Zisk třetí společné a první grandslamové trofeje jej premiérově posunul na 4. příčku deblového žebříčku ATP.[12] V mixu French Open 2021 zvítězil s Američankou Desirae Krawczykovou v boji o titul nad ruskou dvojicí Jelena Vesninová a Aslan Karacev až v supertiebreaku. Na Roland Garros se stal prvním britským šampionem v jakékoli soutěži dospělých po 39 letech. Navázal tak na triumf Johna Lloyda z pařížské smíšené soutěže v roce 1982.[13]
Druhý major s Ramem ovládl na US Open 2021 po finálovém vítězství nad Britem Jamiem Murrayho a Brazilcem Brunem Soaresem. Po dvanácti letech rozhodla o vítězích Flushing Meadows až třetí závěrečná sada. Na prahu vyřazení se ocitli ve čtvrtfinále, v němž odvrátili čtyři mečboly Ebdenovi s Purcellem. Od semifinále Wimbledonu 2021 jejich zápasová bilance činila 11–1, když vyhráli jednu z generálek na torontském Canada Masters 2021.[14] Z pozice prvního světového páru vybojovali trofej na US Open 2022. V závěrečném utkání soutěže zdolali nizozemsko-britské turnajové dvojky Wesleyho Koolhofa a Neala Skupského ve dvou sadách. Stali se tak teprve druhým párem, který v otevřené éře ve Flushing Meadows dokázal obhájit titul. V této statistice navázali na australské šampiony Woodbridge s Woodfordem z let 1995 a 1996.[15][16]
Při čtvrté účasti na Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2022, s Ramem poprvé triumfoval na závěrečné události roku. Vylepšil tím finálové maximum z ATP Finals 2021. V boji o titul přehráli chorvatské turnajové čtyřky Nikolu Mektiće s Matem Pavićem po dvousetovém průběhu. Negativní vzájemnou bilanci zápasů proti Chorvatům snížili na 3–4. Stejné soupeře vyřadili v semifinále i o rok dříve. Jako neporažený pár si odvezli 930 300 dolarů, historicky nejvyšší částku z jakékoli deblové soutěže.[17]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 5 (4–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2020 | Australian Open | tvrdý |  Rajeev Ram |  Max Purcell Luke Saville | 6–4, 6–2 |
| Finalista | 2021 | Australian Open | tvrdý | Rajeev Ram |  Ivan Dodig Filip Polášek | 3–6, 4–6 |
| Vítěz | 2021 | US Open | tvrdý | Rajeev Ram | Jamie Murray  Bruno Soares | 3–6, 6–2, 6–2 |
| Vítěz | 2022 | US Open (2) | tvrdý | Rajeev Ram |  Wesley Koolhof Neal Skupski | 7–6(7–4), 7–5 |
| Vítěz | 2023 | US Open (3) | tvrdý | Rajeev Ram |  Rohan Bopanna Matthew Ebden | 2–6, 6–3, 6–4 |
Smíšená čtyřhra: 3 (2–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2021 | French Open | antuka | Desirae Krawczyková |  Jelena Vesninová Aslan Karacev | 2–6, 6–4, [10–5] |
| Finalista | 2021 | Wimbledon | tráva | Harriet Dartová | Neal Skupski Desirae Krawczyková | 2–6, 6–7(1–7) |
| Vítěz | 2021 | US Open | tvrdý | Desirae Krawczyková |  Giuliana Olmosová Marcelo Arévalo | 7–5, 6–2 |
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 3 (2–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2021 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram |  Nicolas Mahut Pierre-Hugues Herbert | 4–6, 6–7(0–7) |
| Vítěz | 2022 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 7–6(7–4), 6–4 |
| Vítěz | 2023 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram |  Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–3, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 26 (17–9)
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 30. září 2018 | Šen-čen, Čína | tvrdý |  Ben McLachlan |  Robert Lindstedt Rajeev Ram | 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 2. | 28. října 2018 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Neal Skupski | Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin | 7–6(7–5), 6–3 |
| Finalista | 1. | 6. ledna 2019 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram |  Marcus Daniell Wesley Koolhof | 4–6, 6–7(6–8) |
| Vítěz | 3. | 2. března 2019 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Rajeev Ram | Ben McLachlan Jan-Lennard Struff | 7–6(7–4), 6–3 |
| Finalista | 2. | 23. června 2019 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Rajeev Ram | Feliciano López Andy Murray | 6–7(6–8), 7–5, [5–10] |
| Finalista | 3. | 20. října 2019 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Kevin Krawietz Andreas Mies | 6–7(1–7), 3–6 |
| Vítěz | 4. | 27. října 2019 | Vídeň, Rakousko (2) | tvrdý (h) | Rajeev Ram |  Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–7(5–7), [10–5] |
| Vítěz | 5. | 2. února 2020 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Max Purcell Luke Saville | 6–4, 6–2 |
| Finalista | 4. | 21. února 2021 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Ivan Dodig Filip Polášek | 3–6, 4–6 |
| Finalista | 5. | 16. května 2021 | Řím, Itálie | antuka | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 4–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 6. | 25. června 2021 | Eastbourne, Velká Británie | tráva | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 4–6, 3–6 |
| Vítěz | 6. | 15. srpna 2021 | Toronto, Kanada | tvrdý | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 6–3, 4–6, [10–3] |
| Vítěz | 7. | 10. září 2021 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Rajeev Ram | Jamie Murray Bruno Soares | 3–6, 6–2, 6–2 |
| Vítěz | 8. | 3. října 2021 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | John Peers Filip Polášek | 7–6(7–2), 3–6, [10–5] |
| Finalista | 7. | 31. října 2021 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Rajeev Ram |  Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 4–6, 2–6 |
| Finalista | 8. | 21. listopadu 2021 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nicolas Mahut Pierre-Hugues Herbert | 4–6, 6–7(0–7) |
| Vítěz | 9. | 18. dubna 2022 | Monte Carlo, Monako | antuka | Rajeev Ram | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–4, 3–6, [10–7] |
| Vítěz | 10. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Rajeev Ram | Tim Pütz Michael Venus | 7–6(7–4), 7–6(7–5) |
| Vítěz | 11. | 9. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy (2) | tvrdý | Rajeev Ram | Wesley Koolhof Neal Skupski | 7–6(7–4), 7–5 |
| Vítěz | 12. | 20. listopadu 2022 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 7–6(7–4), 6–4 |
| Vítěz | 13. | květen 2023 | Lyon, Francie | antuka | Rajeev Ram | Nicolas Mahut Matwé Middelkoop | 6–0, 6–3 |
| Finalista | 9. | 13. srpna 2023 | Toronto, Kanada | tvrdý | Rajeev Ram | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 3–6, 1–6 |
| Vítěz | 14. | 8. září 2023 | US Open, New York, Spojené státy (3) | tvrdý | Rajeev Ram | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 2–6, 6–3, 6–4 |
| Vítěz | 15. | 29. října 2023 | Vídeň, Rakousko (3) | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 6–4, 5–7, [12–10] |
| Vítěz | 16. | 19. listopadu 2023 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie (2) | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–3, 6–4 |
| Vítěz | 17. | 13. ledna 2024 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 7–5, 5–7, [11–9] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
| Legenda |
|---|
| Challengery (0–0 D; 9–9 Č) |
| Futures (1–0 D; 9–8 Č) |
Dvouhra (1 titul)
| č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | říjen 2015 | Danderyd, Švédsko | tvrdý (h) | Mikael Ymer | 7–6(7–3), 3–6, 6–3 |
Čtyřhra (18 titulů)
| č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | říjen 2014 | Jönköping, Švédsko | tvrdý (h) |  David O'Hare | Isak Arvidsson Markus Eriksson | 7–6(8–6), 7–6(7–3) |
| 2. | listopad 2014 | Bath, Spojené království | tvrdý (h) | David O'Hare | Richard Gabb Jonny O'Mara | 6–1, 6–2 |
| 3. | prosinec 2014 | Lomé, Togo | tvrdý | David O'Hare |  Komlavi Loglo Josselin Ouanna | 7–6(7–5), 6–4 |
| 4. | květen 2015 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Ryan Agar | Javier Pulgar-García Pablo Vivero González | 6–2, 6–1 |
| 5. | září 2015 | Roehampton, Spojené království | tvrdý | David O'Hare | Neil Pauffley David Rice | 6–2, 4–6, [10–5] |
| 6. | září 2015 | Falun, Švédsko | tvrdý (h) | David O'Hare | James Marsalek Marcus Willis | 6–3, 7–5 |
| 7. | říjen 2015 | Danderyd, Švédsko | tvrdý (h) | David O'Hare | Sam Barry David Rice | 7–5, 6–7(5–7), [10–5] |
| 1. | listopad 2015 | Champaign, Spojené státy | tvrdý (h) | David O'Hare | Austin Krajicek Nicholas Monroe | 6–1, 6–4 |
| 8. | leden 2016 | Long Beach, Spojené státy | tvrdý | David O'Hare | Evan King Raymond Sarmiento | 6–3, 7–6(7–4) |
| 2. | listopad 2016 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | David O'Hare | Luke Bambridge Cameron Norrie | 6–3, 6–4 |
| 3. | únor 2017 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | David O'Hare | Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat | 6–7(6–8), 6–3, [11–9] |
| 4. | červenec 2017 | Granby, Kanada | tvrdý | Jackson Withrow |  Marcel Felder Go Soeda | 4–6, 6–3, [10–6] |
| 5. | říjen 2017 | Stockton, Spojené státy | tvrdý | Brydan Klein | Denis Kudla Miķelis Lībietis | 6–2, 6–4 |
| 6. | říjen 2017 | Las Vegas, Spojené státy | tvrdý | Brydan Klein | Hans Hach Verdugo Dennis Novikov | 6–3, 4–6, [10–3] |
| 7. | leden 2018 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | James Cerretani | Enrique López-Pérez Pedro Martínez | 6–7(5–7), 6–3, [10–8] |
| 9. | březen 2018 | Sherbrooke, Kanada | tvrdý (h) | Luke Bambridge |  Adrien Bossel Joris De Loore | 6–3, 7–5 |
| 8. | květen 2018 | Loughborough, Spojené království | tvrdý (h) |  Frederik Nielsen | Luke Bambridge Jonny O'Mara | 3–6, 6–3, [10–4] |
| 9. | červen 2018 | Nottingham, Spojené království | tráva | Frederik Nielsen | Austin Krajicek Džívan Nedunčežijan | 7–6(7–5), 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joe Salisbury na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Joe Salisbury na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 1. února 2024
- ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Tribute: Joe Salisbury Becomes World's No. 1 Doubles Player. ATP Tour [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Joe Salisbury na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 1. února 2024
- ↑ Krawczyk, Skupski wrap up Wimbledon with mixed doubles title [online]. WTA Tennis, 2021-07-11 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram & Joe Salisbury Seal Historic US Open Hat-Trick. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Ram a Salisbury obhájili titul na Turnaji mistrů, ve finále porazili Granollerse se Zeballosem. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Joe Salisbury na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 1. února 2024
- ↑ Tokyo Olympics: Andy Murray and Joe Salisbury beaten by Marin Cilic and Ivan Dodig. Sky Sports [online]. 2021-08-10 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Salisbury, Nielsen fall in semifinals at Wimbledon [online]. University of Memphis Athletics, 12-07-2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ McLachlan/Salisbury Capture Shenzhen Title On Team Debut [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-09-30 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skupski/Salisbury Lift Maiden Team Trophy In Vienna [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-10-28 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Salisbury/Ram Win First Grand Slam Doubles Title At Australian Open [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-02 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Britain’s Joe Salisbury claims French Open mixed doubles with Krawczyk. the Guardian [online]. 2021-06-10 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram & Joe Salisbury Capture First US Open Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-10 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram and Joe Salisbury Retain US Open Crown. ATP Tour [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Jako teprve druzí v open éře! Ram a Salisbury obhájili titul na US Open. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Champions In Turin! Rajeev Ram and Joe Salisbury Clinch Nitto ATP Finals Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-20 [cit. 2022-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-20. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joe Salisbury na Wikimedia Commons - Joe Salisbury na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Joe Salisbury na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Joe Salisbury na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Joe Salisbury v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
.svg)
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
bendera Indonesia
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
