Jogging

Jogging je druh nezávodního běhu pro zdraví nebo kondičního běhu. Název původně v angličtině znamenal speciální průpravné běžecké cvičení. Provádí se formou klusu nebo běhu na delší vzdálenosti v pomalém nebo klidném tempu; má charakter aerobního vytrvalostního tréninku. Hlavním účelem je zvýšení fyzické kondice s menším zatížením těla než při rychlejším běhu, ale více než při chůzi.

Anglické sloveso „to jog“ znamená „postrčit, pošťouchnout“. Přesný překlad výrazu jogging ze současné angličtiny v tomto smyslu znamená „volný běh s občasným střídáním v chůzi“. Tento mírný poklus přechází místy v rychlou chůzi, tzv. walking. Ve dvojici lze při joggingu i rozmlouvat, nejčastěji za účelem rekreace nebo hubnutí.

Vedle toho je používán výraz „mozkový jogging“ ve smyslu „trénování paměti“. Některé automatické pračky nabízejí program „jogging“ – tedy „jemné postrkování“ za účelem „rychlého přeprání menšího množství prádla“. Výraz „Aqua-jogging“ je používán pro určitou figuru v akva-aerobiku (cvičení prováděné ve vodě) a známé jsou také „dětské sportovní kočárky pro jogging“.

Nejrozšířenější význam pro jogging v češtině je tedy pomalý běh či klus, který nepřesáhne 20 až 30 minut. Rychlost se pohybuje mezi 6 až 10 km/h. Zatímco běh je někdy definován jako pohyb vyžadující okamžik bez kontaktu se zemí, při joggingu se často kontakt se zemí udržuje.

Mnozí volí jogging jako vyvážení sedavého, městského způsobu života. Z fyziologického hlediska je však otázkou, zda jogging přináší očekávané klady. Pomine-li se dýchání městských exhalací, problém spočívá i v běhu po tvrdém povrchu, kdy opakované dopady příliš zatěžují kolenní chrupavky^[1] a svaly, které bývají ve svalové dysbalanci nevedou končetiny po správné kineziologické dráze.

Při joggingu je tedy více než jindy důležitá trojflekční linearita (kyčel–koleno–hlezno) odpichové končetiny (chodidlo, holeň a stehno v jednom směru). Koleno se má ohýbat nad středem prstcového vějíře nohy.^[2][3]

Lidé také často volí běh pro zeštíhlení zadní části těla. Hýžďové svaly se však při běhu neangažují do té míry, aby zeštíhlily pozadí selektivně,^[4] zejména je-li současně zkrácen hluboký ohybač kyčle (m. iliopsoas). Proto např. střídání protahovacích a posilovacích cviků na gluteální svaly, zadní svaly stehen (hamstringy) a protahování bedrokyčelního svalu, působí na zeštíhlení efektivněji.^[5]

Joggingu nelze upřít význam pro zvýšení kardiopulmonální činnosti, zlepšení oběhové soustavy, psychické pohody, imunitní a celkové tenacity organismu. Pro zeštíhlení však působí lépe např. plavání, svižná chůze s hůlkami (nordic walking) a úprava stravování.

Jogging lze také použít k zahřátí nebo ochlazování běžce před nebo po tréninku nebo závodu. Je často používán závodními běžci jako prostředek aktivní regenerace během intervalového tréninku. Například běžec, který absolvuje rychlé kolo 400 m v tempu rychlejším 1 km za 3 minuty, může zvolnit na tempo 1 km za 5 minut pro zotavovací kolo.

Pro běhání v chladném počasí se musí člověk vhodně obléci. Ideální je využít funkčních kousků ve více vrstvách a obléci se, jako by bylo venku o 10 stupňů více. Důležitou částí jsou rukavice, čepice a pokud běžec běží ve večerních hodinách, je vhodné využít reflexních prvků a čelovky.

Běžci by v zimě měli dýchat převážně nosem, aby zvýšili teplotu vdechovaného vzduchu do plic a předešli nachlazení. Není doporučeno běhat v teplotách nižších než −20 °C.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jogging na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jogging na Wikimedia Commons
• Kniha Kondiční běh ve Wikiknihách
• Arthur Lydiard – člověk, který vynalezl jogging
• Běh a jogging
• Jogging pohybem ke zdraví Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Jak začít s joggingem s nadváhou
• článek o spojení kondičního běhu s odvykáním kouření
• článek – běh v zimě