Johan Galtung

Johan Galtung
Narození	24. října 1930 Oslo, Norsko Norsko
Úmrtí	17. února 2024 (ve věku 93 let) Bærum
Alma mater	Univerzita v Oslu
Povolání	matematik, politolog, sociolog, vysokoškolský učitel a spisovatel
Zaměstnavatelé	Rijksuniversiteit Groningen Univerzita Sóka Univerzita Čúó Mezinárodní křesťanská univerzita Univerzita Kwansei Gakuin Univerzita Ricumeikan
Ocenění	Cena za správný život (1987) Humanist Prize (1988) Jamnalal Bajaj Award (1993) Brageprisen i faglitteratur/sakprosa (2000) Cena Norské sociologické asociace (2001) … více na Wikidatech
Choť	Ingrid Eide (1956–1968)[1]
Děti	Andreas Galtung
Rodiče	August Galtung[2] a Helga Holmboe[2]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Galtung (24. října 1930, Oslo, Norsko – 17. února 2024, Oslo^[3]) byl norský politolog, sociolog a matematik, profesor Institutu Transcend, jehož je spoluzakladatelem. Pro něj také, spolu s ostatními, vyvinul metodu Transcend „nenásilné transformace konfliktů k míru a rozvoji“.

Život a dílo

Je považován za průkopníka výzkumu míru a konfliktů a metod nenásilných řešení konfliktů. V roce 1959 založil také Mezinárodní institut výzkumu míru (International Peace Research Institute, PRIO) v Oslu, první svého druhu v Evropě (poznámka: fundovaný výzkum míru a konfliktů přišel z USA), a stal se jeho vedoucím výzkumu, v roce 1970 ředitelem. V roce 1964 založil Časopis výzkumu míru (Journal of Peace Research). V roce 2000 založil Severský institut pro mírový výzkum (Nordic Institute for Peace Research, NIFF).

V letech 1969 až 1977 byl prvním profesorem pro výzkum míru a konfliktů ve Skandinávii, na Univerzitě v Oslo. Dále byl profesorem řady univerzit, mezi nimi v Santiagu de Chile, na Univerzitě OSN v Ženevě, na Princetonské a Havajské univerzitě v USA, mimo dalších pověření v řadě akademických institucí.

Byl také důvěrníkem několika mezinárodních rad pro výzkum a poradcem několika mezinárodních organizací, včetně OSN.

Vedle svých knih publikoval řadu empirických, teoretických ale i populárních článků k problémům výzkumu míru a konfliktů. Na mezinárodních kongresech, jako i v práci s veřejností, se věnoval hledání nových, interdisciplinárních řešení.

Poukazoval na rozhodující roli solidních a kompetentních medií v nenásilné transformaci konfliktů k rozvoji společnosti a hospodářství.

Galtung je spojován s koncepty, které vyvinul nebo zavedl, zejména:

• strukturální násilí – systém opatření, kterými ten který režim omezuje rozvoj individuí jím ovládaných a jemu podřízených subjektů, a zabraňuje, aby dosáhly svých plných možností. Součástí takových represivních systémů jsou např. podpora nebo využívání rasismu, sexismu, xenofobie a jiných forem dělení a ovládání společnosti.
• negativní a pozitivní mír – koncept vycházející z poznání, že mír může být více než negativní mír, tedy pouhá absence násilného konfliktu a ukazuje na řadu (možných) vztahů ve společnosti, mezi státy a skupinami zúčastněných v konfliktech, a popisuje instrumenty, které umožňují je posílit tak, aby tyto vztahy přispěly k lepší spolupráci a vzájemné podpoře pozitivního míru.

Účastnil se veřejných debat, i na vysoké úrovni, které i pořádal (o možnostech nenásilných řešení konfliktů bránících míru nebo rozvoji méně vyvinutých zemí a společností; o otázkách zbrojení a obrany; o Norsku a Evropské unii).

Byl také mediátorem mezinárodních konfliktů v téměř padesáti konfliktech ve světě – jako například na Srí Lance, v Afghánistánu, na Kavkaze, v Ekvádoru.

Je nositelem řady mezinárodních cen a ocenění, včetně v roce 1987 obdržené Ceny za správný život (RLA), udělované ve švédském parlamentu den před Nobelovou cenou (cena je spíše známá jako „alternativní Nobelova cena“).

Bibliografie

• Gandhi's political ethics (1955, Gándího politická etika), spolu s filozofem Arne Næssem
• Theory and Methods of Social Research (1967, Teorie a metody sociálního výzkumu)
• Members of Two Worlds (1971, Členové dvou světů)
• Peace, violence and imperialism (1974, Mír, násilí a imperialismus)
• Peace Research – Education – Action (1975, Mírový výzkum – vzdělání – činy)
• A Shaping Nightmare (1983, Formující zlý sen)
• Europe in the Making (1989, Rozdělaná Evropa)
• Global Glasnost: Toward a New World Information and Communication Order? (1992, Globální glasnost: K novému světovému pořádku informací a komunikace?) spolu s R. C. Vincentem
• Choose Peace: A Dialogue Between Johan Galtung and Daisaku Ikeda (1995, Vyber si mír: Rozhovor mezi Johanem Galtungem a Daisakem Ikedou)
• Peace by Peaceful Means: Peace and Conflict, Development and Civilization – PRIO S. (1996, K míru bez násilí: O míru, konfliktech, rozvoji a civilizaci)
• Searching for Peace: The Road to Transcend (2002, Hledání míru: Na cestě k Transcendu), spolu s Carl G. Jacobsenem, Kai Frithjof Brand-Jacobsenem
• Transcend and Transform: An Introduction to Conflict Work (2004, Transcendovat a transformovat: Úvod do práce nenásilných řešení konfliktů.)
• Pax Pacifica: Terrorism, The Pacific Hemisphere, Globalisation, And Peace Studies (2005, Pacifický mír: Terorismus, pacifická polokoule, globalisace a mírová studia)

Autobiografie:

• Johan without land (2000, Johan bezdomovec)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Galtung na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johan Galtung
• http://transcend.org/ – Transcend, A Peace and Development Network and Organization for Conflict Transformation by Peacefull Means (Transcend, organizace a síť pro transformaci konfliktů nenásilnou cestou), a tam i:
  krátká biografie, 26.1.2005
• https://web.archive.org/web/20050822194055/http://www.prio.no/ – International Peace Research Institute (Mezinárodní institut výzkumu míru), Oslo
• http://www.uio.no/ – Univerzita Oslo

články, media:

• Řešení konfliktů je vysoce kreativní záležitost překlad interview v curyšské Weltwoche 36/02, 5. 9. 2002 (Vladimír Rott), v Britských listech
• video klipy Johana Galtunga, červen 2005