Johan Ludvig Runeberg

Johan Ludvig Runeberg
Portrét od Alberta Edelfelta
Narození	5. února 1804 Pietarsaari, švédské Finsko
Úmrtí	6. května 1877 (ve věku 73 let) Porvoo, Finské velkoknížectví Finské velkoknížectví, Ruské impérium
Místo pohřbení	hřbitov Näsinmäki, Porvoo
Povolání	básník, kněz, profesor
Národnost	finští Švédové
Alma mater	Královská akademie v Turku
Literární hnutí	romantismus
Významná díla	Fänrik Ståls sägner (1848, 1860), Vårt land, (1846), finsky Maamme (finská národní hymna
Ocenění	rytíř Řádu polární hvězdy (1844), Řád sv. Anny druhé třídy (1855), rytíř Řádu Dannebrog (1858), komandér Řádu polární hvězdy (1860), komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (1873)
Manžel(ka)	Fredrika Charlotta, rozená Tengströmová (1831–1877)
Děti	sedm synů a jedna dcera[1]
Rodiče	Lorenz Ulrik Runeberg a Anna Maria (rozená Malmová)[1]
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad, Finsko – 6. května 1877, Porvoo) byl finský básník píšící švédsky. Považuje se za finského národního básníka.

Životopis

Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku (Åbo), kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.

Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do chleba, aby se vyhnul hladovění.

Runebergovou nejslavnější prací jsou Příběhy praporčíka Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 1848 a 1860. Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím Ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.

Každý rok se 5. února ve Finsku slaví „Runebergův den“. K tomuto dni patří tzv. Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy manželky, spisovatelky Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí receptu.

Překlady do češtiny

• Král Fjalar (Kung Fjalar). Nový obzor 4, 1914, 2, s. 66–68; 3, s. 123–126; 4, s. 163–168; 5–6, s. 226–230; 7 8, s. 289–292. Přel. Boh. Kyselý.
• V chladné pustě saarijarvské plán…(Bonden Paavo). Venkov 15, 1920, 16, příl., s. 9. Přel. O. Heidrich.
• Má zem (Vårt land). Malý čtenář 59, 1939–1940, 1, s. 7. Přel. Břetislav Mencák.
• Štědrý večer (Julqvällen) – úryvek z epické skladby. In Pallas, Gustav. Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských. Havlíčkův Brod: Jiří Chvojka, 1948. S. 215–219. Přel. Gustav Pallas.
• Labuť (Svanen), U pramene (Vid en källa) – dvě lyrické básně ze sbírek Dikter a Dikter II. In Švec, Michal (ed.). Bílé přeludy na vlnách. Antologie finské lyriky. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022. S. 73–76. Přel. Michal Švec a Jan Dlask.

Odkazy

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johan Ludvig Runeberg
• Plné texty děl autora Johan Ludvig Runeberg na projektu Gutenberg (anglicky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Ludvig Runeberg na Wikimedia Commons