Johan Ludvig Runeberg

Johan Ludvig Runeberg
Portrét od Alberta Edelfelta
Portrét od Alberta Edelfelta
Narození5. února 1804
Pietarsaari, švédské Finsko
Úmrtí6. května 1877 (ve věku 73 let)
Porvoo, Finské velkoknížectvíFinské velkoknížectví Finské velkoknížectví, Ruské impérium
Místo pohřbeníhřbitov Näsinmäki, Porvoo
Povoláníbásník, kněz, profesor
Národnostfinští Švédové
Alma materKrálovská akademie v Turku
Literární hnutíromantismus
Významná dílaFänrik Ståls sägner (1848, 1860), Vårt land, (1846), finsky Maamme (finská národní hymna
Oceněnírytíř Řádu polární hvězdy (1844),
Řád sv. Anny druhé třídy (1855),
rytíř Řádu Dannebrog (1858),
komandér Řádu polární hvězdy (1860),
komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (1873)
Manžel(ka)Fredrika Charlotta, rozená Tengströmová (1831–1877)
Dětisedm synů a jedna dcera[1]
RodičeLorenz Ulrik Runeberg a Anna Maria (rozená Malmová)[1]
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad, Finsko6. května 1877, Porvoo) byl finský básník píšící švédsky. Považuje se za finského národního básníka.

Životopis

Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku (Åbo), kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.

Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do chleba, aby se vyhnul hladovění.

Runebergovou nejslavnější prací jsou Příběhy praporčíka Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 18481860. Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím Ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.

Každý rok se 5. února ve Finsku slaví „Runebergův den“. K tomuto dni patří tzv. Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy manželky, spisovatelky Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí receptu.

Překlady do češtiny

  • Král Fjalar (Kung Fjalar). Nový obzor 4, 1914, 2, s. 66–68; 3, s. 123–126; 4, s. 163–168; 5–6, s. 226–230; 7 8, s. 289–292. Přel. Boh. Kyselý.
  • V chladné pustě saarijarvské plán…(Bonden Paavo). Venkov 15, 1920, 16, příl., s. 9. Přel. O. Heidrich.
  • Má zem (Vårt land). Malý čtenář 59, 1939–1940, 1, s. 7. Přel. Břetislav Mencák.
  • Štědrý večer (Julqvällen) – úryvek z epické skladby. In Pallas, Gustav. Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských. Havlíčkův Brod: Jiří Chvojka, 1948. S. 215–219. Přel. Gustav Pallas.
  • Labuť (Svanen), U pramene (Vid en källa) – dvě lyrické básně ze sbírek Dikter a Dikter II. In Švec, Michal (ed.). Bílé přeludy na vlnách. Antologie finské lyriky. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022. S. 73–76. Přel. Michal Švec a Jan Dlask.

Odkazy

Externí odkazy

  1. a b KLINGE, Matti. Runeberg, Johan Ludvig. Kansallisbiografia. Henkilöhistoria. Dostupné online

Média použitá na této stránce