Johann Augustin Faltis

Johann Faltis
Narození	4. června 1796 Vlčkovice v Podkrkonoší Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	18. února 1874 (ve věku 77 let) Trutnov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání	Gymnázium v Hradci Králové
Povolání	podnikatel
Aktivní roky	1833–1874
Majetek	7,5 milionu zlatých
Znám jako	podnikatel
Ocenění	Řád Františka Josefa V. třídy
Choť	Rosalie Kubátová Franziska Ettelová
Děti	12
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Augustin Faltis (4. června 1796, Vlčkovice v Podkrkonoší – 18. února 1874, Trutnov) byl český vynálezce a podnikatel v textilním průmyslu. Je považován za zakladatele mechanického předení lnu v Čechách.^[1]

Narodil se 4. června 1796 ve Vlčkovicích v Podkrkonoší do rodiny obchodníka s plátnem Dominika Faltise a Anny Fendrichové. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a po jeho absolvování měl praxe v obchodní firmě Neupauer a spol.. V roce 1820 začal pracovat v otcově podniku, o tři roky později se osamostatnil a v Trutnově zřídil vlastní obchod s koloniálním a barvířským zbožím.^[2]

Roku 1833 mu nabídl hrabě František Arnošt Harrach místo ředitele plátenických továren v Hrabačově a v Janovicích. Ve 30. letech 19. století se Faltis ve Vídni seznámil s technikou mokrého předení. Také se seznámil s prvními stroji na mechanické předení lnu, jenže jejich dovoz do Rakouska byl zakázán. Faltis tedy odjel do Anglie, kde je podrobně prostudoval a po návratu do Trutnova je sám začal konstruovat a vyrábět.^[3]

V roce 1836 zakoupil Faltis v Mladých Bukách pozemek s vodním mandlem a vybudoval zde první mechanickou přádelnu lnu v Českých zemích. Přádelna byla uvedena do provozu o rok později a již v roce 1841 zaměstnávala 229 pracovníků. V továrně zavedl stroje vlastní konstrukce.^[4]

Výroba v Mladých Bukách však nestačila poptávce a tak nechal v letech 1858 až 1859 postavit další přádelnu lnu v Trutnově. Ta navázala na areál bývalého pivovaru a stala se největší továrnou svého druhu na evropském kontinentě. V roce 1866 kvůli plenění během prusko-rakouské války vyhořela, avšak již následující rok byla výroba obnovena.

Roku 1858 oslepl, avšak podnikání se nevzdal a roku 1864 spolu se společníkem E. Grütznerem odkoupil i přádelnu v pruské Libavě (dnes Lubawka, Polsko). S celkovou kapacitou asi 90 000 vřeten se tak stal největším výrobcem lněné příze na evropském kontinentu.^[5] Byl jmenován rytířem Řádu Františka Josefa.

Zemřel 18. února 1874 v Trutnově. Zanechal po sobě majetek v hodnotě 7,5 milionu zlatých. Firmu po něm převzal jeho syn Karl Johann Faltis spolu s bratrem Friedrichem.

Johann Augustin Faltis měl dvě manželky. Rosalii Kubátovou a Franzisku Etteltovou.

Z prvního manželství s Rosalií Kubátovou (17. srpna 1804 – ?) měl tři dcery.

• Anna Rosalie (23. května 1823 – 25. května 1885) – manželka lékaře, podnikatele a trutnovského starosty Antonína Poráka
• Emilie Johanna (24. června 1827 – 5. srpna 1852)

Z druhého manželství s Franziskou Ettelovou (24. února 1832 – 7. dubna 1892) měl pět synů a čtyři dcery.

• Karl Johann (27. ledna 1857 – 24. prosince 1922)

• Richard Faltis (8. srpna 1858 – 10. července 1885)
• Marie (8. května 1860 – 7. srpna 1885)
• Friedrich Faltis (1868–1921)
• Franziska Sofie Viktorie (15. prosinec 1866 – 22. srpen 1920)

• Ottův slovník naučný, heslo Faltys Jan. Sv. 9, str. 4

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Faltis na Wikimedia Commons
• Johann Augustin Ethel na Biografickém slovníku Historického ústavu AV ČR