Johann Aulegk

Johann Aulegk
Narození	4. ledna 1851 Šternberk Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. července 1919 (ve věku 68 let) Olomouc Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Olomouci-Neředíně
Bydliště	Olomouc
Národnost	německá
Povolání	stavitel, stavební podnikatel
Rodiče	Johann Aulegk
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Johann Aulegk (4. ledna 1851 Šternberk – 27. července 1919 Olomouc) byl moravský stavitel, autor a spoluautor mnoha obytných i veřejných budov na Moravě, především v Olomouci.

Narodil se do rodiny stavitele a pozdějšího šternberského starosty Johanna Aulegka st. (1815–1873). Stavitelské profesi se kromě otce věnoval také dědeček Vincenz Aulegk (1772–1849), strýc Johann (Evangelista) Hermann Aulegk, činný ve Slavkově u Brna, a bratr Rudolf Aulegk (1858–?) působící ve Frýdku-Místku.

Johann Aulegk junior složil ve Šternberku ve třiadvaceti letech stavitelské zkoušky a roku 1875 přesídlil do Olomouce, kde získal stavitelskou koncesi vstupem do společného podniku s Romanem Zapletalem (1848–1902) z Holice. Roku 1875 se také oženil s Annou Vidanić (nebo také Widanitsch, 1853–1922) pocházející z chorvatského Záhřebu. Postupně se jim narodily dvě dcery, Rosina (1875–1901) a Gisella (1879–1922).

V Olomouci byl velmi společensky a politicky aktivní, byl členem řady spolků a profesních sdružení, mj. Obchodní a hospodářské komory a jejího rozhodčího soudu, Sdružení moravskoslezských stavitelů, okrašlovacího spolku pro Úřední čtvrť, bruslařského klubu, čestným členem městského ostrostřeleckého spolku.

Po smrti Romana Zapletala se v roce 1902 osamostatnil, dostihla jej však krize ve stavebnictví a v roce 1909 se jeho firma dostala do konkurzu. Až do své smrti se pokoušel živit jako realitní makléř.

Zemřel v 68 letech na infarkt. Byl pohřben v rodinném hrobě na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, hrob však byl po 2. světové válce zrušen.

Postavil a zřejmě také navrhl velké množství obytných, užitných, průmyslových, školních a sakrálních staveb ve stylu historismu a secese. Jeho firma se věnovala také náročným zakázkám na výstavbu silnic, mostů, inženýrských sítí, sanačním pracím. V Olomouci se podílela na bourání městských hradeb a výstavbě některých klíčových ulic, mj. nádražní třídy.

Se jménem firmy Aulegk & Zapletal je v Olomouci spojen zejména rozvoj Dómské čtvrti, Úřední čtvrti a okolí Terezské brány. Firma realizovala také řadu návrhů významných architektů, jako byli Jakob Gartner, Max Fleischer a Gustav Meretta.

Veškeré údaje čerpají ze soupisu díla podle Jana Jeništy.^[1]

• 1883 – nájemní dům Romana Zapletala, Komenského 1
• 1883–1884 – stavební úpravy pevnostních pozemků v okolí Terezské brány
• 1884 – nájemní dům Berthy Langerové, tř. 1. máje 42
• 1884 – nadstavba Hauenschildova paláce, Dolní nám. 38
• 1884 – Loosova parní pekárna, Erbenova 2 a 4
• 1884–1886 – I. zeměbranecká kasárna, Masarykova 1
• 1884–1886 – II. zeměbranecká kasárna, Žižkovo nám. 4
• 1886 – Zeměbranecká jízdní kasárna, Holická 31
• 1886 – nájemní dům Romana Zapletala, tř. 1. máje 38
• 1886 – nájemní dům Karla Mayera, Palackého 22
• 1886 – vila Willibalda Müllera (návrh Carl Wischin), Dvořákova 3
• 1886 – nájemní vila Ernsta Troppera (návrh C. Wischin), Dvořákova 1
• 1886 – vily spolku úředníků (návrh C. Wischin), Žilinská 4, 6 a 8, Litovelská 19 a 21
• 1886–1887 – nájemní dům Ernsta Nechwatala, tř. 1. máje 44
• 1887 – nájemní domy Johanna Aulegka, Litovelská 8 a 10

1887–1888 – administrativní a obytný dům spolku úředníků, Litovelská 17

• 1887–1888 – vila Johanna Jackla, Dvořákova 7 (nedochováno)
• 1887–1888 – nájemní vila Adele Smolkové, Žilinská 5
• 1887–1888 – kostel sv. Urbana v Holici, náves Svobody
• 1888 – výstavba Masarykovy třídy
• 1893–1894 – nájemní dům s mlýnem Hanse Passingera, Mlýnská 4
• 1895 – tabákový sklad, Pasteurova 16
• 1895–1896 – nájemní dům Betty Kremerové, Masarykova 3
• 1895–1896 – vila Eduarda Hamburgera (návrh J. Gartner), Vídeňská 2
• 1895–1897 – synagoga s rabínským domem (návrh J. Gartner), Palachovo nám. (nedochováno)
• 1896 – vila Ignáce Briesse (návrh J. Gartner), Vídeňská 8
• 1896 – vila Wilhelma Briesse (návrh J. Gartner), Vídeňská 4
• 1896 – vila Josepha Bermanna (návrh J. Gartner), Vídeňská 6

• 1896 – společenský sál v domě Johanna Englische (návrh J. Gartner), Palackého 21
• 1896–1897 – vila Hanse Passingera (návrh J. Gartner?), Vídeňská 12
• 1896–1897 – vila Edmunda Tumy, Vídeňská 10
• 1896–1897 – nájemní dům Romana Zapletala (návrh J. Gartner?), Palackého 8
• 1896–1897 – nájemní dům Alberta Redlicha (návrh J. Gartner), Pekařská 17
• 1897 – závodní dráha pro cyklistický klub, ul. Šantova (nezachováno)
• 1898 – nájemní dům Samuela Jellinka (návrh N. Tropp), Riegrova 12
• 1899 – porodní pavilon v Zemské nemocnici, ul. I. P. Pavlova
• 1899 – dostavba městské plynárny, ul. Wolkerova (nezachováno)
• 1900 – nájemní vila Johanna Aulegka, Svornosti 23
• 1901–1903 – Dělostřelecká kasárna na Šibeníku, ul. Na Šibeníku
• 1901–1903 – Posádkový soud s věznicí, tř. 17. listopadu 44
• 1902–1903 – nájemní dům Jana Popelky, Horní nám. 3
• 1904 – žulový sokl sloupu Nejsvětější Trojice, Horní nám.
• 1905–1906 – Nájemní dům Ferdinanda Haase, Komenského 23.

• 1875–1877 – Německá vyšší reálka v Kroměříži (návrh G. Meretta), dnes sídlo Justiční akademie, Masarykovo nám. 15
• 1889–1890 – rekonstrukce a dostavba zámku v Tovačově (návrh M. Fleischer), Cimburkova 1
• 1890 – parní pila v Mohelnici (nezachováno)
• 1890–1891 – Gutmannův cukrovar v Anníně u Tovačova (nezachováno).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Aulegk na Wikimedia Commons

• JENIŠTA, Jan. Aulegk - Wittner: zrcadlové osudy. Olomouc: pro Molitorovu knihovnu, z.s., vydalo nakladatelství Burian a Tichák, 2021. ISBN 9788087274651.