Johann Gruss

Johann Gruss
Narození22. listopadu 1790
Pšov
Úmrtí8. srpna 1855 (ve věku 64 let)
Litoměřice
Povolánímalíř
PříbuzníAnton Gruss (bratr), Johan Gruss mladší (syn), Julius Theodor Gruss (syn)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Johann Gruss: Autoportrét (stojící muž uprostřed) s rodinou Pleischlů a Opotzerů

Johann Gruss, též psán Jan (22. listopadu 1790 Pšov[1]8. srpna 1855 Litoměřice[2]) byl český malíř.

Život

Narodil se v rodině sedláka Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.[1] Jeho bratr Anton Gruss (1803–1872) byl též malíř. Malíři se stali i jeho synové Johann Gruss ml. (1821[3]–1901)[pozn. 1] a Julius Theodor Gruss (1825–1865). Syn Johann byl konzervátorem Památkové komise a ředitelem muzea Památkového spolku.

Ze střední školy nastoupil do semináře v Praze, kde krátce před vysvěcením začal mít pochyby o další kněžské dráze. Přerušil na rok studium, poskytl delší prázdniny, které měl strávit jako korepetitor synů notáře Richtera ve Varnsdorfu, a poté se rozhodnout. Od roku 1806 byl studentem pražské Akademie, studium nedokončil.[4] Stal se učitelem kreslení ve Varnsdorfu, tvořil portréty svých přátel. Dne 26. října 1819 se ve Neufranzenthalu (nyní Varnsdorf[pozn. 2]) oženil s Elisabeth Stolleovou.[5]

V Litoměřicích se usadil na konci 20. let.[6] se stal vlastníkem domu č. 356, kde také zemřel.[2]

Dílo

Ve svém díle byl Johann Gruss ovlivněn Augustem Piepengagenem, jehož styl napodoboval.[7] Maloval portréty a náboženské (oltářní) obrazy.

Kostelní obrazy

Soupis byl vypracován na základě údajů ve čtyřdílném kompendiu Umělecké památky Čech, v nakladatelství Academia vycházelo v letech 1977–1982. Odráželo stav na konci 60. let 20. století. Proto není jisté, zda se obrazy na uvedených místech ještě nacházejí nebo byly zničeny. Obec Tušimice zanikla v roce 1972. Není vyloučené, že je Gruss autorem dalších kostelních obrazů.

Gruss se rovněž zúčastnil pražské umělecké výstavy v roce 1827. Vystavil zde obraz Dobročinnost svaté Alžběty Durynské, vytvořený pro dívčí školu v České Lípě.[9]

Rekonstrukce Růžencové slavnosti

V letech 1839–1841 rekonstruoval Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Při rekonstrukci rozpadajícího se obrazu se neřídil exitujícími kopiemi, je proto zčásti považován za domalbu 19. století a Grussova práce za částečné poškození původní malby.[10][pozn. 3] Jako zajímavost bývá např. uváděno, že přemaloval i mouchu, kterou Dürer umístil jako zábavný detail na Madonino koleno.[11]

Kromě Růžencové slavnosti restauroval Gruss v roce 1851 také oltářní obrazy v kostele svaté Kateřiny v Bořislavi.[12]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Rok narození Johanna Grusse mladšího uvádějí zdroje též mylně 1820.
  2. Spojen v roce 1846 s Varnsdorfem.
  3. V uvedené bakalářské práci je Johann Gruss mylně považován za nizozemského malíře

Reference

  1. a b Matrika narozených, Pšov 1784-1816, snímek 7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. a b Matrika zemřelých, Litoměřice 1841-1855, snímek 241. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online. 
  3. Matrika narozených Varnsdorf, 1811-1824, snímek 224. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online. 
  4. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci. 
  5. Matrika oddaných Franzenthal, 1817-1833, snímek 7. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online. 
  6. KOTYZA, Oldřich; TOMAS, Jindřich. Dějiny města Litoměřic. [s.l.]: Město Litoměřice, 1997. 480 s. ISBN 80-85433-48-6. S. 399. 
  7. JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19.. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. S. 68. 
  8. POCHE, Emanuel (ed). Umělecké památky Čech I. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 585. 
  9. Dějiny českého výtvarného umění III/1, 1780–1890. Praha: Academia, 2001. 470 s. ISBN 80-200-0735-0. S. 106. 
  10. ROUŠAROVÁ, Jana. Pozadí vzniku, předlohy a ikonografie Dürerovy Růžencové slavnosti. České Budějovice, 2009. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 9. Dostupné online.
  11. Růžencová slavnost Albrechta Dürera měla své mouchy. ČT 24. 2021-05-21. Dostupné online. 
  12. SITTE, Franz. Na slunné straně Milešovky. Teplice: Římskokatolická farnost –děkanství Teplice, 2011. 152 s. ISBN 978-80-86467-43-6. S. 35. 

Literatura

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci. 
  • Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy) Dostupné online po registraci. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Gruss na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Rodina Pleischl Opolzer Johan Gruss 1840.jpg
Johann Gruss: Selfportrait (standing man in the centre) on the portrait of families Pleischl and Opotzer
Johann Gruss st zřícenina hradu Kamýk 1850.jpg
Johann Gruss older: Ruins of the Kamýk Castlte (Czechia, 1840)
Johann Gruss asi Neznámá rodina.jpg
Unknow family (author probably Johann Gruss, 1790-1855) probable authorship based on similarity to another miniature