Johann Gruss

Johann Gruss
Narození	22. listopadu 1790 Pšov
Úmrtí	8. srpna 1855 (ve věku 64 let) Litoměřice
Povolání	malíř
Příbuzní	Anton Gruss (bratr), Johan Gruss mladší (syn), Julius Theodor Gruss (syn)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Johann Gruss, též psán Jan (22. listopadu 1790 Pšov^[1] – 8. srpna 1855 Litoměřice^[2]) byl český malíř.

Narodil se v rodině sedláka Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.^[1] Jeho bratr Anton Gruss (1803–1872) byl též malíř. Malíři se stali i jeho synové Johann Gruss ml. (1821^[3]–1901)^{[pozn. 1]} a Julius Theodor Gruss (1825–1865). Syn Johann byl konzervátorem Památkové komise a ředitelem muzea Památkového spolku.

Ze střední školy nastoupil do semináře v Praze, kde krátce před vysvěcením začal mít pochyby o další kněžské dráze. Přerušil na rok studium, poskytl delší prázdniny, které měl strávit jako korepetitor synů notáře Richtera ve Varnsdorfu, a poté se rozhodnout. Od roku 1806 byl studentem pražské Akademie, studium nedokončil.^[4] Stal se učitelem kreslení ve Varnsdorfu, tvořil portréty svých přátel. Dne 26. října 1819 se ve Neufranzenthalu (nyní Varnsdorf^{[pozn. 2]}) oženil s Elisabeth Stolleovou.^[5]

V Litoměřicích se usadil na konci 20. let.^[6] se stal vlastníkem domu č. 356, kde také zemřel.^[2]

Ve svém díle byl Johann Gruss ovlivněn Augustem Piepengagenem, jehož styl napodoboval.^[7] Maloval portréty a náboženské (oltářní) obrazy.

• Kostel svatého Michaela archanděla (Dolní Poustevna): Svatý Jan Nepomucký (1826), nahrazen obrazem sv. Michaela archanděla
• Kostel svatého Otmara (Hoštka): Vzkříšení Lazara (1832)
• Kostel svatého Michaela archanděla (Tušimice): obraz na hlavním oltáři
• Kostel svaté Anny (Jeřmanice): Sv. Maří Magdalena, sv. Kateřina, sv. Jan Nepomucký (kolem 1836), Panna Maria Pomocná (1841). V Soupisu památek z roku 1977 je Grussovo dílo v Jeřmanicích označeno jako "nezdařené".^[8]
• Kostel svaté Heleny (Krásný Les): Sv. Helena na hlavním oltáři (1841)
• Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice): čtyři obrazy evangelistů na pravé straně presbytáře (1844)
• Kostel svatého Vendelína (Perštejn): křížová cesta (1849)
• Biskupská rezidence v Litoměřicích: Tři božské ctnosti (připisováno) (kolem 1850)
• Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice): Dva obrazy v kapli sv. Jana Nepomuckého (nedatováno)

Soupis byl vypracován na základě údajů ve čtyřdílném kompendiu Umělecké památky Čech, v nakladatelství Academia vycházelo v letech 1977–1982. Odráželo stav na konci 60. let 20. století. Proto není jisté, zda se obrazy na uvedených místech ještě nacházejí nebo byly zničeny. Obec Tušimice zanikla v roce 1972. Není vyloučené, že je Gruss autorem dalších kostelních obrazů.

Gruss se rovněž zúčastnil pražské umělecké výstavy v roce 1827. Vystavil zde obraz Dobročinnost svaté Alžběty Durynské, vytvořený pro dívčí školu v České Lípě.^[9]

V letech 1839–1841 rekonstruoval Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Při rekonstrukci rozpadajícího se obrazu se neřídil exitujícími kopiemi, je proto zčásti považován za domalbu 19. století a Grussova práce za částečné poškození původní malby.^{[10][pozn. 3]} Jako zajímavost bývá např. uváděno, že přemaloval i mouchu, kterou Dürer umístil jako zábavný detail na Madonino koleno.^[11]

Kromě Růžencové slavnosti restauroval Gruss v roce 1851 také oltářní obrazy v kostele svaté Kateřiny v Bořislavi.^[12]

• 
  Svatý Prokop (soukromá sbírka, 1845)
• 
  Zřícenina hradu Kamýk (1840)
• 
  Neznámá rodina (připsáno Johannu Grussovi, miniatura, asi 1820)

• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci. 
• Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy) Dostupné online po registraci. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Gruss na Wikimedia Commons