Johann Haßlwanter
| Dr. jur. Johann Haßlwanter | |
|---|---|
| Poslanec Frankfurtského parlamentu | |
| Ve funkci: květen 1848 – červen 1848 | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1864 – 1865 | |
| Poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Zemský hejtman Tyrolska | |
| Ve funkci: 15. února 1867 – 15. června 1869 | |
| Předchůdce | Johann Kiechl |
| Nástupce | Eduard von Grebmer zu Wolfsthurn |
| Narození | 5. května 1805 Innsbruck  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. června 1869 Innsbruck  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Cemetery Mariahilf |
| Děti | Anton Haßlwanter |
| Alma mater | Innsbrucká univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johann Haßlwanter (5. května 1805 Innsbruck – 15. června 1869 Innsbruck[1]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a zemský hejtman Tyrolska.
Biografie
Jeho otec byl panský kočí. Johann studoval práva na Innsbrucké univerzitě. Roku 1829 získal titul doktora práv. Pracoval pak jako úředník na fiskálním úřadu v Innsbrucku. Od roku 1832 působil v advokátní kanceláři v Lienzu, od roku 1837 v Innsbrucku. Jako suplent vyučoval na místní právnické fakultě. Během revolučního roku 1848 byl členem zemské deputace. V květnu 1848 ho voliči v regionu Unterpustertal zvolili do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Již v červnu 1848 ale na mandát rezignoval. Byl totiž ve volbách roku 1848 zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm.[1] Zastupoval volební obvod Silian v Tyrolsku. Uvádí se jako advokát.[2] Patřil ke sněmovní levici.[3] V Říšském sněmu byl činný ve výboru pro reformu pozemkové daně v souvislosti se zrušením poddanství a byl v této otázce referentem pro Tyrolsko a Vorarlbersko. Roku 1849 byl pro své znalosti jmenován dvorním radou a generálním prokurátorem v Innsbrucku. Po zrušení této funkce byl 13. prosince 1853 jmenován státním návladním u vrchního zemského soudu v Innsbrucku.[1]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil do politiky. Od dubna 1861 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu, kde od počátku vystupoval jako jeden z předáků konzervativní katolické strany a odmítal narušení katolického charakteru země liberálními ústavními reformami.[1] Zemský sněm ho roku 1864 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Tyrolsko (kurie měst a obchodních a živnostenských komor[1]). 12. listopadu 1864 složil slib.[4]
V květnu 1861 se stal náměstkem zemského hejtmana a 15. února 1867 se stal zemským hejtmanem. Funkci zastával do své smrti. Zasadil se o zřízení zemské domobrany.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasslwanter, Johann (1805-1869), Jurist und Politiker, s. 205. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)