Johann Heinrich Steudel

Johann Heinrich Steudel
Johann Heinrich Steudel
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1885
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1890
Stranická příslušnost
Členství	Klub demokratů Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci)
Narození	31. března 1825 Schaumburgergrund Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. září 1891 (ve věku 66 let) Baden Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Profese	politik
Commons	Johann Heinrich Steudel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Heinrich Steudel (31. března 1825 Schaumburgergrund^[1][2] – 13. září 1891 Baden^[2][1][3]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a náměstek starosty Vídně.

Jeho otec provozoval velký hostinec na okraji Vídně, poblíž křižovatky dvou silnic přicházejících z Uherska.^[3] Pocházel z protestantské rodiny, byl evangelického vyznání. Vystudoval akademické gymnázium ve Vídni. Studoval pak angličtinu, francouzštinu, hudbu a zpěv, ale kvůli onemocnění otce nemohl pokračovat v studiích a převzal správu rodinného hostince. V letech 1844–1846 podnikl cesty do západní Evropy. Po smrti otce již trvale žil ve Vídni. Díky spekulacím s akciemi nabyl značné jmění.^[1][2]

Byl veřejně a politicky aktivní. V roce 1861 spoluzakládal první vídeňský Turnverein a podílel se na založení první mateřské školy. V roce 1861 se stal členem vídeňské obecní rady. Zde patřil k liberální levici. V polovině 60. let patřil mezi iniciátory odštěpení radikálně levicové frakce a od roku 1866 byl jejím předsedou v obecní radě. V roce 1882 byl zvolen druhým náměstkem starosty Vídně a od roku 1889 zastával funkci prvního náměstka. Díky jeho iniciativě došlo v roce 1874 k vytvoření nového X. vídeňského okresu Favoriten. V letech 1875–1883 byl pak jeho prvním starostou. Ve vídeňské obecní radě zasedal do své smrti roku 1891.^[1][2]

Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1867 za obvod Margareten.^[3] Členem sněmu zůstal až do roku 1890, kdy ho v zemských volbách porazil křesťanský sociál Karl Lueger. Na sněmu zastupoval kurii měst, obvod Vídeň V.^[2]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii městskou v Dolních Rakousích, obvod Vídeň, V. okres. Ve volbách roku 1879 zde mandát obhájil.^[4] V roce 1873 se uvádí jako Johann Steudel, majitel nemovitostí, bytem Vídeň.^[5]

V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval mladoněmecké křídlo.^[6] Společně s politiky jako Ferdinand Kronawetter či Johann Umlauft patřil mezi hlavní postavy radikálně demokratického a levicově liberálního proudu s centrem ve vídeňské komunální politice. Do volených funkcí vstupovali s deklaraci politiky coby občanského poslání, ale brzy se vyprofilovali jako profesionální politici.^[7] Už v roce 1868 se vyslovil pro přímé volby do Říšské rady a pro všeobecné volební právo.^[2][1] Na Říšské radě tvořili malou pětičlennou tzv. Demokratickou frakci,^[8] organizovanou okolo vídeňské Demokratische Gesellschaft, která v 70. letech dočasně spojila ideály německého liberalismu a aspirace měšťanstva. Během několika let se ale voličská základna této skupiny začala rozpadat, protože živnostníci jako vlivná voličská skupina nesouhlasili se sociální rétorikou a vstřícností vůči dělnickému hnutí, kterou projevovali demokraté. Zatímco v roce 1873 měla Demokratische Gesellschaft cca 1400 členů, v roce 1876 již to bylo jen cca 200 osob.^[9] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).^[10]

Zemřel v září 1891 na pravidelném letním pobytu v Badenu.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Heinrich Steudel na Wikimedia Commons