Johann Jakob Scheuchzer

Johann Jakob Scheuchzer
Tobias Laub: Scheuchzer v roce 1731 (mezzotinta)
Tobias Laub: Scheuchzer v roce 1731 (mezzotinta)
Narození2. srpna 1672
Curych
Úmrtí23. června 1733 (ve věku 60 let)
Curych
Alma materUtrechtská univerzita
Povoláníbotanik, paleontolog, teolog, vysokoškolský učitel, lékař, fyzik, kartograf a meteorolog
Oceněníčlen Královské společnosti
Nábož. vyznáníReformovaná církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Jakob Scheuchzer (2. srpna 1672 Curych23. června 1733 tamtéž) byl švýcarský učenec, kartograf a lékař.

V průběhu své vědecké kariéry na počátku 18. století zmapoval celé Švýcarsko a popsal významné zkameněliny živočichů i rostlin. Nejznámější je dnes pro svůj popis údajného „nebohého hříšníka“, který zahynul při biblické potopě světa. Tento Homo diluvii testis („Člověk – svědek potopy“) byl představován fosilní kostrou, objevenou u Öhningenu na německo-švýcarských hranicích. roku 1726 kostru takto označil Scheuchzer, který ji považoval za ostatky asi desetiletého dítěte, které zahynulo při potopě světa.

Teprve v roce 1811 však francouzský přírodovědec Georges Cuvier prokázal, že se jedná o pozůstatky miocenního velemloka. Ten pak dostal na počest švýcarského vědce jméno Andrias scheuchzeri. Této historky využil jako nosné zápletky také spisovatel Karel Čapek pro svůj světoznámý román Válka s Mloky. Scheuchzer je dnes uznáván jako jeden z nejvýznamnějších švýcarských přírodovědců.[1]

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Johann Jakob Scheuchzer (1731) (cropped).jpg
Johann Jakob Scheuchzer (1672–1733) in 1731, aged 59. Mezzotint by Tobias Laub after I. H. Heideger. In: Scheuchzer, J. J.: Kupfer-Bibel, in welcher die Physica sacra..., Augsburg and Ulm 1731.