Johann Kliebert

Johann Kliebert
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1849 – 1849
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)

Narození1809 (???)
Úmrtí13. května 1858
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Kliebert, též Jan Kliebert (1809 (???) – 13. května 1858 Praha[1]), byl český a rakouský právník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 člen Národního výboru a krátce i poslanec Říšského sněmu; stoupenec českého národního hnutí.

Biografie

Profesí byl právník a c. k. notář.[1]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Když se z Vídně do Prahy v počáteční fázi revoluce vrátila první pražská deputace, patřil na veřejném shromáždění mezi nejhlasitější hlasy nespokojené s jejími výsledky. Byl potom členem druhé deputace vypravené krátce nato, na jaře 1848 z Prahy k císaři do Vídně. V delegaci zastupoval doktor Kliebert, majitel domu, české Němce.[2][3]

Od 2. dubna 1848[3] byl členem Národního výboru a na jeho schůzi 4. května 1848 informoval o jednání s delegací z celoněmeckého Frankfurtského parlamentu, přičemž uvedl, že představy emisarů z Frankfurtu jsou pro Čechy nepřijatelné, protože jdou nad rámec volné demokratické aliance a prosazují centralizovaný německý stát, který by vznikl roztržením Rakouského císařství.[4] Odmítl pak připojení Čech k německému sjednocovacímu procesu („...je naše nejpřednější a nejsvětější povinnost, abychom doma na našem sněmu své vlastní domácí a zvláštní záležitosti zemské spořádali, a potom na sněmu říšském ve Vídni pořádati pomáhali zevnitřní a obecné záležitosti říše Rakouské. My že nemůžeme než dvojího zákonodárství nad sebou uznávati, totiž sněmu zemského v Praze a stavů říšských ve Vídni ; nač potřeba potom ještě nad námi zákony dávajícího parlamentu ve Frankfurtě?“). Prosazoval spolupráci s českým národním hnutím a národnostní smír.[3]

V doplňovacích volbách počátkem února roku 1849[5] byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Bělá pod Bezdězem (původně zde poslancem byl Václav Frost). Profesně se uvádí jako právník.[6] Jeho zvolení v tomto národnostně smíšeném (převážně německém) obvodu doporučil voličům František Ladislav Rieger a dodal o něm: „Rodem Němec ze Žatecka vyznamenal se již ode dávna v Praze, zvláště činností svou v Národním Výboru, spravedlností k Cechům a láskou k národu našemu. Jsa přítel soustavy foederativní pro mocnářství rakouské a zastávatel nerozdílnosti království českého, při tom řečník jasný a obratný, posloužil by zajisté dobře věci národu našeho i vlasti naší.“[3] Volba byla oznámena na poslední 88. schůzi sněmu 13. března 1849.[7] Do činnosti parlamentu již se fakticky nezapojil, protože následně byl vládou sněm rozpuštěn. Spolu s dalšími českými poslanci zrušeného sněmu (Národní strana) pak podepsal veřejné osvědčení.[3]

Josef Václav Frič o něm ve svých pamětech napsal: „Měli jsme v tomto šlechetném a naskrze k nám spravedlivém muži, beze lsti a falše, znamenitého spojence, jenž troufal si pak co zemský komisař k řízení voleb odebrati se osobně do Žatce v pevné víře, že nám tamější občany získá a nakloní.…Naopak zachovali jsme si na statečného toho krajana, třeba rozeného Němce, avšak upřímného vlastimila, nejvděčnější upomínku.“[5]

Zemřel v květnu 1858 na mrtvici, ve věku 49 let.[1]

Rodinný život

Johann Kliebert byl dvakrát ženat, poprvé s Julianou, rozenou Brunovou (1819-??). Když ovdověl, oženil se znovu s Johannou von Dittersteinovou z Hradce Králové (1825-??).[8] S první manželkou měl syny Heinricha (1844-??)[9] a Carla (1847-??)[10] a dcery Annu (1840-??) a Marii (1843-??). Dalším synem byl Johann (1858-??), matka neurčena.[8]

Reference

  1. a b c Local- und Provinzialchronik. Bohemia. Květen 1858, roč. 31, čís. 133, s. 985. Dostupné online. 
  2. Dr. Prav. A. Trojan majiteli „Národních listů“. Národní listy. Duben 1878, roč. 18, čís. 97, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b c d e Boj za právo; sborník aktů politických u věcech státu a národa českého od roku 1848, s výklady historickými... [online]. archive.org [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  4. V Praze a v Čechách před sedmdesáti lety. Národní listy. Květen 1918, roč. 58, čís. 103, s. 4. Dostupné online. 
  5. a b BRABENCOVÁ, Marcela: KONFESE – PROFESE – SPOLEČNOST. KAREL ALOIS VINAŘICKÝ (1803 – 1869) A JEHO DOBA [online]. theses.cz [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  6. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  7. Ústavodárný rakouský říšský sněm 1848-1849 › Stenoprotokoly › 88. schůze › Úterý 13. března 1849 [online]. psp.cz [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. (německy) 
  8. a b Soupis pražského obyvatelstva, Kliebert Johann
  9. Matrika narozených, sv. Havel, 1842-1849, snímek 99, Záznam o narození a křtu
  10. Matrika narozených, sv. Havel, 1842-1849, snímek 193, Záznam o narození a křtu

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg