Johann Langer

Johann Langer
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918
Starosta Šternberka
Ve funkci:
1912 – 1919
PředchůdceJosef Fiedler
NástupceHieronymus Schlossnikel
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká pokroková str.
Narození???
Úmrtí25. března 1921
Vratislav
NěmeckoNěmecko Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Adolf Oswald Langer (??? – 25. března 1921 Vratislav[1]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Šternberka.

Biografie

Od roku 1912 do roku 1919 byl starostou Šternberka.[2] Do funkce starosty nastoupil roku 1912 poté, co na funkci rezignoval Josef Fiedler. Uvádí se jako továrník.[3] Působil jako spolumajitel firmy Norbert Langer & Söhne.[1] Tento textilní podnik na lněné, bavlněné a hedvábné zboží byl založen 18. října 1821 Norbertem Langerem a jeho syny, Franzem a Carlem. 23. června 1853 jí byla dekretem okresního hejtmanství ve Šternberku udělena pravomoc pro výrobu lněného a bavlněného zboží. Zakladatel firmy Norbert Langer zemřel v říjnu 1848. 8. března 1854 pak byla transformována na veřejnou obchodní společnost. V roce 1867 došlo z důvodu úmrtí k výmazu Carla a Augusta Langerových ze společníků firmy. Místo nich byl zapsán dřívější tichý společník Norbert Langer, továrník v Oskavě, a dále Carl a Adolf Langerovi ze Šternberku, Otto Langer z Libiny a Franz Langer mladší. Roku 1878 byl vymazán Franz Langer a míssto něj za společníky zapsáni Karl a Wilhelm Langerovi. K další změně v obchodním rejstříku došlo roku 1886, kdy byli coby společníci vymyzáni Norbert Langer (zemřel) a Otto a Franz Langerovi (vystoupili z firmy). Od 5. ledna 1886 vedla podnik kolektivní prokura tvořená Heinrichem Kunzem a Adolfem Meissnerem. Kunz se roku 1893 stal veřejným společníkem firmy, roku 1901 z podniku vystoupil. Mezitím v roce 1893 do firmy přistoupili obchodník ve Vídni Otto Langer, továrník ve Šternberku Johann Langer a továrník v Německé Libině Adolf Langer mladší. Podnik se postupně rozrůstal. Koncem 19. století došlo k založení pobočných závodů, nejprve ve Vídni (Salvatorgasse 6, založeno roku 1863), v Nízkém Dřevíči (založeno roku 1895) a v Ústí nad Orlicí (vzniklo roku 1904).[4]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, německý obvod Šternberk.[5] V roce 1906 se uvádí jako německý svobodomyslný kandidát (Německá pokroková strana).[6]

Po vzniku Československa byl počátkem roku 1919 předsedou výkonného výboru pro volby do německého Národního shromáždění pro politický okres Šternberk.[7] Šlo o struktury krátce existující provincie Sudetenland, která se v rámci práva na sebeurčení hodlala připojit k Německému Rakousku.

Zemřel po krátké nemoci v březnu 1921 ve Vratislavi.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Der Sternberger Altbürgermeister Langer. Reichenberger Zeitung. Duben 1921, roč. 62, čís. 79, s. 3. Dostupné online. 
  2. ↑ Sudetenpost, 7. 7. 1967, Sternberg [online]. sudetenpost.eu [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Deutsches Nordmährerblatt, 5. 10. 1912, s. 7.
  4. ↑ PĚNTÁKOVÁ, Michaela: Norbert Langer a synové, továrna na lněné, bavlněné a hedvábné zboží, Libina [online]. theses.cz [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. ↑ Reichspost, 27. 6. 1913, s. 3.
  7. ↑ Okresní archiv v Olomouci. [s.l.]: [s.n.], 1988. Dostupné online. S. 59. 

Média použitá na této stránce