Johann Rundensteiner
Johann Rundensteiner | |
---|---|
![]() rubová strana jedné z fotografií s logem Johanna Rundensteinera | |
Narození | 1851 severní Čechy, ![]() |
Úmrtí | 19. srpna 1926 (ve věku 74–75 let) České Budějovice, ![]() |
Povolání | fotograf |
Manžel(ka) | Johanna Rundensteiner r. Průšová |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Rundensteiner (1851, severní Čechy – 19. srpna 1926, České Budějovice)[1] byl fotograf aktivně působící v Českých Budějovicích v poslední čtvrtině 19. století. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří fotodokumentace návštěvy Budějovic císařem Františkem Josefem I. v roce 1885 nebo také zaznamenání demolice části městských hradeb v roce 1902. Zemřel v roce 1926 ve věku 75 let.[2]
Život

Pětadvacetiletý Johann Rundensteiner přišel do Českých Budějovic v roce 1876 z oblasti severních Čech. V květnu toho roku si v domě č. 13 v ulici Na Sadech otevřel svůj fotografický ateliér a začal nabízet zhotovování vizitek s miniaturními portréty. Tři roky po svém příchodu fotografoval slavnostní odhalení pomníku místního rodáka Vojtěcha Lanny staršího. V roce 1881 přesídlil do domu č. 23 v ulici Na Sadech, kde několik let předtím působil první českobudějovický stálý fotograf Jan Gustav Richter. Richterova proskleného ateliéru ve dvoře ale nevyužil, místo toho si zařídil místnost v přízemí domu, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení. Zde fotografoval jednotlivce, skupiny, manželské páry i samotné děti. Poměrně často fotografoval také ženy v maskách pro maškarní plesy. Většina jeho fotografií byla kabinetního formátu. V roce 1883 se Rundensteinovým narodilo jejich jediné dítě, které však na podzim toho roku předčasně zemřelo.
V roce 1885 byl pověřen oficiální fotodokumentací návštěvy rakouského císaře Františka Josefa I. v Českých Budějovicích. Za svou dobře odvedenou práci dostal dokonce písemné poděkování od samotného císaře. V roce 1901 oznámil svůj odchod do důchodu ze zdravotních důvodů a jeho fotografický podnik zanikl. Dále sám příležitostně fotografoval, zachytil například demolici části českobudějovických hradeb podél slepého ramene Malše kvůli uvolnění místa pro stavbu německého gymnázia. Na důchod si v roce 1902 manželé Rundensteinerovi koupili ve Nové ulici nový dům č. 213, kde Johann Rundensteiner bydlel až do své smrti v roce 1926.[2]
Adjustace fotografií
Přední strany Rundensteinerových fotografií bývají signovány suchým razítkem, zadní strany mívají tištěný text, který je v většinou německý, někdy dvojjazyčný. Barevně bývají zadní strany jeho fotografií černé se zlatým tiskem nebo béžové s červeným tiskem. Také na nich jsou mnohdy vyobrazeny medaile, které získal na českobudějovických výstavách.[3]
Galerie
- Hotel U Tří kohoutů a hotel U Stříbrného zvonu, východní strana českobudějovického náměstí
- Martin Josef Říha, českobudějovický biskup
- Zátkovo nábřeží, Klínovitá bašta, Kruhová bašta
- Českobudějovický kanovník a děkan Václav Marek
Odkazy
Reference
- ↑ Kniha zemřelých, Č. Budějovice (sv. Mikuláš) 1923-1931, snímek 255 [online]. SOA Třeboň [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b PLETZER, Karel. Českobudějovické ateliéry 1853-1929. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2001. S. 10–11.
- ↑ PLETZER (2001), s. 11
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Rundensteiner na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
rubová strana jedné z fotografií od Johanna Rundensteinera
dům Na Sadech 23, České Budějovice v roce 1898
hotel U Tří kohoutů a hotel U Stříbrného zvonu, východní strana českobudějovického náměstí
českobudějovický kanovník a děkan Václav Marek
Zátkovo nábřeží, hradby, Klínovitá bašta, Kruhová bašta, před rokem 1901
Martin Josef Říha, českobudějovický biskup