Johann Schelle
Johann Schelle | |
---|---|
Narození | 1648 Geising |
Úmrtí | 10. března 1701 (ve věku 52–53 let) Lipsko |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr a dirigent |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Johann Schelle (6. září 1648 Geising – 10. března 1701 Lipsko byl německý hudební skladatel období baroka.
Život
Johann Schelle, syn kantora Jonase Schella, se už v sedmi letech stal sopranistou v Sächsische Staatskapelle Dresden pod vedením Heinricha Schütze. Na jeho doporučení byl v roce 1657 přijat do vévodovy kapely ve Wolfenbüttelu, kde Schütz rovněž působil jako kapelník.
V letech 1665–1667 zpíval Schelle v Thomanerchoru, proslulém chlapeckém sboru při Škole u sv. Tomáše.
Dne 31. ledna 1667 byl imatrikulovaný na Lipské univerzitě. Aby si vydělal na živobytí, vyučoval kromě studia hudbě. Na doporučení pedagoga a komponisty Sebastiana Knüpfera (1633–1676) se Schelle stal v roce 1670 kantorem při kostele sv. Mikuláše v Eilenburgu.[1] Tam se v roce 1671 oženil s místní dívkou Elisabeth Wüstling. Narodilo se jim šest synů a dvě dcery.
Od 31. ledna 1677 až do své smrti působil Schelle jako kantor ve škole při sv. Tomáši, kde kdysi zpíval. Stal se Knüpferovým nástupcem a předchůdcem Johanna Kuhnaua, rovněž rodáka z Geisingu. Zároveň byl jmenovaný do funkce Director chori musici pro Lipsko. Zde zavedl kombinaci zhudebněných evangelijních textů s duchovními písněmi a sborovou kantátou a komponoval především vokálně-instrumentální chrámovou hudbu. V letech 1682–1683 alternoval ve funkci varhaníka v kostele svatého Tomáše s Johannesem Keimlem.
Scheele působil i jako pedagog. Mezi jeho žáky patřili Johann Theodor Roemhildt (1884–1756), Friedrich Wilhelm Zachow, Reinhard Keiser, Christoph Graupner a Johann David Heinichen.
Schellemu a dalšímu geisingskému skladateli Johannu Kuhnauovi je věnována část expozice na saském zámku Lauenstein.
Dílo
Většinu Schellovy tvorby (168 položek) představují duchovní skladby s německým textem, z nichž jen malá část byla uveřejněna za jeho života. Dochovalo se tak jen 49 děl. Některé z jeho církevních písní uveřejnil Joachim Feller (1638–1691) ve zpěvníku s názvem Zbožný student. Dvacet pět v rukopisu dochovaných kantát se nachází ve Státní knihovně v Berlíně. Tato díla ukazují Schelleho význam pro vývoj tohoto hudebního žánru. Byl jedním z prvních skladatelů, kteří kombinovali biblické texty s volnou poezií. Jeho dochované chorální kantáty patří rovněž k nejstarším svého druhu. Pro Schelleho je charakteristické, že svou hudbu, která má daleko k vznešenosti starých protestantských zpěvů, skládal v jím oblíbeném tříčtvrtečním taktu a nezřídka v rytmu sarabandy nebo menuetu. Jako jeden z prvních zavedl do evangelijních oratorií němčinu. Texty k mnoha jeho skladbám napsal jeho kolega ze školy Paul Thymich (1658–1694).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Schelle na německé Wikipedii.
- ↑ BUCHHOLD, Siegfried. Geschichte der Stadt Eilenburg [online]. 2013 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.
Literatura
- Richter, Bernhard Friedrich: Zwei Funeralprogramme auf die Thomaskantoren Sebastian Knüpfer und Johann Schelle, in: Monatshefte für Musikgeschichte 34, 1902, s. 9–16.
- Graupner, Friedrich: Das Werk des Thomaskantors Johann Schelle, Altenberg 1929.
- Keil, Siegmar: Johann Schelles Choralkantate „Nun danket alle Gott“ – ein Beispiel repräsentativer Leipziger Kirchenmusik im späten 17. Jahrhundert, in: Forum Kirchenmusik 63, 2012, č. 2, s. 19–32.
- Petzoldt, Martin: Die Thomasorganisten zu Leipzig, in: Wolff Christian (ed.): Die Orgeln der Thomaskirche zu Leipzig, Evangelische Verlagsanstalt, Leipzig 2012, ISBN 3-374-02300-2, s. 95–137.
- Schering, Arnold: Musikgeschichte Leipzigs, sv. 2, Leipzig 1926, s. 167 nn.
- Böttcher, Hans-Joachim: Schelle, Johann, in: Bedeutende historische Persönlichkeiten der Dübener Heide, Arbeitsgemeinschaft für mitteldeutsche Familienforschung č. 237, 2012, s. 87–88.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Jörg Blobelt , Licence: CC BY-SA 4.0
25.04.2009 04838 Eilenburg, Nikolaiplatz: Stadtkirche St. Nikolai (GMP: 51.459208,12.533515). Die Nikolaikirche gehört zu den ältesten Kirchenstandorten der Umgebung. Vermutlich um 970/980 entstand an dieser Stelle der erste Kirchenbau. 1444 wurde der Bau der heutigen spätgotischen Backstein-Hallenkirche begonnen. 1945 teilweise zerstört. Chor 1961 wieder hergestellt. 1617 wurde der als Kirchenliederdichter bekannte Martin Rinckart, der in Eilenburg geboren ist, Archidiakonus an St. Nikolai. Von ihm ist auch der weltbekannte Choral »Nun danket alle Gott«. [DSCN36811-36812.TIF]20090425550MDR.JPG(c)Blobelt
Engraving of 1735 showing the Thomas Schule (distant centre) and Thomas Kirche (right) in the town of Leipzig.