Johann Schicht
Johann Schicht | |
---|---|
![]() Johann Schicht | |
Narození | 8. března 1855 Rynoltice ![]() |
Úmrtí | 9. června 1907 Ústí nad Labem ![]() |
Příčina úmrtí | rakovina jater |
Místo pohřbení | Ústí nad Labem |
Povolání | podnikatel a průmyslník |
Děti | Heinrich Schicht Georg Schicht |
Rodiče | Georg Schicht Sr. |
Příbuzní | Georg Schicht, Josef Schicht, Franz Schicht a Heinrich Schicht (sourozenci) Werner Schicht a Erich Schicht (vnoučata) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Schicht (8. března 1855, Rynoltice[1] – 3. června 1907, Ústí nad Labem[2]) byl český podnikatel německé národnosti a jeden z nejvýznamnějších průmyslníků české části rakousko-uherské monarchie. V severních Čechách vlastnil firmu, která provozovala několik továren na mýdlo. V roce 1927 se společnost stala jedním ze čtyř zakladatelů společnosti Margarine Unie. Roku 1929 pak Margarine Unie společně s Lever Brothers podepisují dohodu o vzniku nadnárodního koncernu Unilever.[3][4][5] V roce 1946 byly české závody znárodněny a přejmenovány na „Severočeské tukové závody“.[5][6]
Vznik firmy
Johann Schicht se narodil 8. března 1855 v Rynolticích (Ringelshainu) u Liberce jako nejstarší ze čtyř synů sedláka, řezníka, uzenáře Georga Schichta.[7] Na rozdíl od jiných slavných podnikatelů té doby nemusel začínat od nuly, protože podnikatelský půvab mýdla objevil už jeho otec. Ten sice začínal na poli a v masném krámu, později se ale rozhodl pro změnu. Již ve zralém věku a za chodu zavedené živnosti se vyučil mydlářem a zažádal si o příslušné živnostenské oprávnění. Úřady mu je udělily 6. července 1848. Toto datum je považováno za okamžik vzniku firmy, která se ostatně z propagačních důvodů ještě dlouho po zakladatelově smrti jmenovala „Georg Schicht“.
Počátky podnikání a železnice (1848–1878)
Podnikání se nerozjíždělo snadno. Zpočátku celý provoz tvořil jen sklep rodinného domu.[7] Georgovým receptem na úspěch bylo vyhledávání levných surovin a produkce kvalitního zboží za nízké ceny. O zákazníky proto neměl nouzi, a už roku 1867 se mohl i s rodinou přesunout do většího stavení. O pár let později vybudoval samostatnou varnu mýdla, která se postupně proměnila ve skutečnou továrnu. Když roku 1878 podnik předával svým synům, šlo sice o nevelkou, ale už slušně zavedenou firmu s deseti dělníky, dvěma úředníky – a především se zázemím tisíců zákazníků.
Johannovy počátky (1878–1881)
Továrnu dostali bratři Schichtové rovným dílem, Johann však díky organizačnímu talentu a novým myšlenkám rychle převzal vedení. Jedním z jeho prvních nápadů bylo dostat podnik blíž k železnici a lodní dopravě. Roku 1882 proto začal budovat novou mýdlárnu na Střekově u Ústí nad Labem.[7] Od položení základů do rozjezdu prvních provozů uplynulo jen něco přes půl roku, přesto se to Johannovi zdálo být neúměrně dlouho. Roku 1891 si Johann Schicht zaregistroval legendární logo pro mýdlo s jelenem. Proč zvolil zrovna toto zvíře, není známo.
Zrod legendy (1882–1907)

Následoval raketový vzestup produkce: Schichtové obrovským tempem rozšiřovali sortiment i provozy. Vedle mýdla se v jejich nabídce objevily ztužené potravinářské tuky, svíčky, glycerin, vodní sklo a řada dalších produktů. Kromě vlastní továrny získali nebo vybudovali elektrárny, doly, vodárnu, železniční vlečku, pilu… Roku 1906 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost, podstatnou část akcií však i nadále drželi příslušníci rozvětveného rodu Schichtů. Johann zemřel 3. června 1907 v Ústí nad Labem – necelý rok poté, co byl za zásluhy o průmyslový rozvoj monarchie jmenován císařským radou.
Syn Heinrich (1907–1945)
Heinrich Schicht (1. února 1880 – 16. června 1959)[8] byl předsedou správní rady akciové společnosti. Kromě podnikání zdědil také rodinnou sbírku starožitností, kterou podstatně rozšířil, zejména o německou a nizozemskou malbu starých mistrů, shromáždil ji v rodinné Schichtově vile v Humboldtově ulici v Ústí nad Labem, kde byla roku 1945 zkonfiskována československým státem a dostala se z větší části do Národní galerie v Praze[9].
Před první světovou válkou společnost dodávala své výrobky tisícům stálých odběratelů po celé Evropě. Pracovalo v ní přibližně 3500 zaměstnanců, kteří měli k dispozici moderně vybavenou ordinaci závodního lékaře, spolehlivý systém nemocenského pojištění, sprchy, prostory pro trávení volného času i vzdělávání, závodní jídelnu a mateřskou školku. Později k tomu přibyla i rozsáhlá bytová výstavba, lázně s bazénem Na Klíši, kadeřnictví a další zařízení.
První problémy přinesla světová válka, z hlediska podnikání však ještě větší katastrofu znamenal rozpad monarchie, kdy společnost přišla o tři čtvrtiny odbytových možností. Reakcí na nepříznivé poměry byla mimořádná pozornost věnovaná reklamě: právě jí vděčí mýdlo s jelenem za svou nehynoucí popularitu.
Problémy nekončily. Koncem 20. let přišla hospodářská krize, s níž si však Schichtovi poradili díky nízkým cenám a vysoké kvalitě produktů – vždyť mýt se lidé musí i ve špatných časech. Během druhé světové války se v Schichtových podnicích kromě mýdla a tuků vyráběly také součásti zbraní, mezi nimiž nechyběly díly pro reaktivní střelu V-1. Roku 1945 byl podnik vyvlastněn a majitelé odešli do zahraničí. Výrobu však ještě nějaký čas společně s Čechy vedli i němečtí odborníci.
Setuza (od 1946 dosud)
V roce 1946 byla společnost znárodněna a dostala nové jméno: národní podnik Severočeské tukové závody. Ty se pak staly součástí koncernu Tukový průmysl. Roku 1990 se osamostatnily jako státní podnik. O dva roky později se z něj při velké privatizaci stala akciová společnost Setuza.
Složité osudy měl i Schichtův nejslavnější výrobek, mýdlo s jelenem. Úspěšně přečkalo léta socialistického budování, „sametovou revoluci“ i nápor pracích prášků, v roce 2005 však málem podlehlo ekologickým požadavkům. Tehdy se Setuza rozhodla výrobu zrušit, protože likvidace odpadů začala být finančně příliš náročná. Zákazníci však projevili takovou nevoli, že už o rok později se legendární výrobek znovu objevil na trhu.
Legenda
Tak jako dnešní domácnost nefunguje bez automatické pračky, dříve se neobešla bez mýdla s jelenem. Legendární výrobek zrozený roku 1891 přežil všechna období a s úspěchem se dočkal třetího tisíciletí. Mýdlový král Johann Schicht bývá někdy označován za druhého Baťu, jak pro mezinárodní úspěch, tak pro zajištění zdravotních, sociálních a kulturních potřeb pro své zaměstnance. Schichtovy podniky to vše dokázaly již před první světovou válkou, kdy Baťa teprve začínal. Ústecký podnikatel se kvalitou života svých zaměstnanců zabýval v době, kdy podobné projekty praktikovali. Němec Schicht také dbal, aby ve firmě měli stejné podmínky Němci i Češi, a jeho němečtí úředníci museli mimo jiné prokazovat také znalost českého jazyka. V časech vypjatého šovinismu projevujícího se u obou národností to byl odvážný a nepopulární postoj.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Rynoltice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Ústí nad Labem
- ↑ Our history. Unilever global company website [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Our history. Unilever global company website [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PÍŠA, Rudolf. S jelenem ve znaku. Věstník [online]. Muzeum cenných papírů, 29. 9. 2011 [cit. 2019-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-26.
- ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Zitrek/1.1968/1/13.png
- ↑ a b c VORLÍČEK, Janni. Zaniklé Ústí: Mýdlo s jelenem tu už nevyrábí. Ústecký deník. 2010-04-26. Dostupné online [cit. 2025-03-13].
- ↑ Geni.com
- ↑ Lubomír Slavíček, Chvála sběratelství, katalog výstavy, NG Praha 1993, s. 92
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Schicht na Wikimedia Commons
- Biografie s fotografiemi Archivováno 8. 3. 2007 na Wayback Machine.
- Pořad Českého rozhlasu Plus Když film poprvé promluvil, obsahuje množství podrobných informací o historii zvukového filmu, mimo jiné zajímavosti o tom, že první zvukový film v Československu financovala rodina Schichtů a promítal se v Ústí nad Labem.
- Věstník Muzea cenných papírů 9/2011 – rozsáhlý článek s množstvím doprovodných dobových fotografií a reklam z historie Schichtových závodů.
- Značky Rama nebo Dove spojuje jméno ústeckého továrníka Schichta, majitele mýdlárny na Střekově, iROZHLAS.cz, 8. 6. 2023
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Reklama Schichtovo mýdlo v časopise Nové pařížské mody.
Johann Schicht, syn zakladatele Schichtových závodů. Autorem fotografie je ústecký fotograf, který dnes nemá potomky a je již skoro sto let mrtev.