Johann Schreck
| Johann Schreck | |
|---|---|
| Narození | 1576 Bingen |
| Úmrtí | 11. května 1630 (ve věku 53–54 let) Peking |
| Místo pohřbení | hřbitov Zhalan |
| Alma mater | Altdorfská univerzita Padovská univerzita Freiburská univerzita |
| Povolání | přírodovědec, astronom, překladatel a botanik |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johann(es) Schreck, také Terrenz nebo Terrentius Constantiensis, (1576 Bingen, Bádensko-Württembersko nebo Kostnice[1] – 11. května 1630, Peking) byl německý jezuitský misionář a vědec.[2]
Život
Johann Schreck začal studovat lékařství roku 1590 na univerzitě ve Freiburgu, poté na univerzitě v Altdorfu a po roce 1603 na univerzitě v Padově. Stal se vysoce respektovaným lékařem a spolupracoval s vědeckou společností Accademia dei Lincei v Římě, jejímž členem byl mimo jiné i Galileo Galilei. V této akademii pracoval na botanické encyklopedii Rerum medicarum Novae Hispaniae Thesaurus společně s Franciskem Hernándezem de Toledo.[1]
K všeobecnému překvapení Schreck vstoupil do jezuitského řádu s plánem na misijní a vědeckou cestu do mingské Číny. Setkal se roku 1614 s belgickým páterem Nicolasem Trigaultem, s nímž se připravoval na cestu. Vyrazili v dubnu 1618 z Lisabonu, v říjnu 1618 přibyli do Goy, kde Schreck začal psát své dílo Plinius Indicus, botanickou a zoologickou encyklopedii Asie, kterou nikdy nedokončil. V červenci 1619 dosáhli Macaa. Roku 1621 přijeli do Chang-čou a koncem roku 1623 do Pekingu.[1]
Schreck byl neobyčejně jazykově nadaný, plynně mluvil německy, italsky, portugalsky, francouzsky a anglicky, jako evropský vzdělanec samozřejmě latinsky a také ovládal řečtinu, hebrejštinu a biblickou aramejštinu. Později se naučil čínsky.[2]
Po příchodu do Číny napsal a přeložil několik čínských knih o matematice, technologiích, lékařství a astronomii společně s Nicolem Longobardo a čínskými učenci. Byl v kontaktu se všemi významnými vědci své doby: Kepler mu zaslal své nejnovější astronomické dílo – Rudolfínské tabulky, které ho nicméně nezastihly – byly přivezeny do Macaa šestnáct měsíců po Schreckově úmrtí. Je pohřben na pekingském hřbitově Ča-lan.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Schreck na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c ZETTL, Erich. Johannes Schreck-Terrentius Constantiensis. Wissenschaftler und Chinamissionar [online]. Konstanz: HWTG Konstanz, 2001 [cit. 2011-01-08]. Kapitola Schreck - Botaniker, Astronom und Missionar. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b ZETTL, Erich. Johannes Schreck-Terrentius Constantiensis. Wissenschaftler und Chinamissionar [online]. Konstanz: HWTG Konstanz, 2001 [cit. 2011-01-08]. Kapitola Schreck - Philologe, Ingenieur und Arzt. Dostupné online. (německy)
Literatura
- Rainer-K. Langner: Kopernikus in der Verbotenen Stadt. Wie der Jesuit Johannes Schreck das Wissen der Ketzer nach China brachte. S. Fischer Verlag, Frankfurt 2007 ISBN 3-10-043932-5 ISBN 978-3-10-043932-1
- Isaïa Iannaccone: L'ami de Galilée . 2008 Livre de Poche. ISBN 2253120111
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Schreck na Wikimedia Commons - Biografie na Biographisch-Bibliographischen Kirchenlexikons (německy)
Média použitá na této stránce
The field mill featured in the Yuanxi Qiqi Tushuo Luzui ("Collected Diagrams and Explanations of the Wonderful Machines of the Far West") of 1627, compiled and translated by the German Jesuit Johann Schreck (1576–1630) and Ming Dynasty Chinese author Wang Zheng (1571–1644), drawn after the 1607 treatise of Vittorio Zonca showing Pompeo Targone's field mill of 1580. However, long before it was used in the Huguenot Wars in Europe, it was actually invented in China at least by the Later Zhao (319–351) era when it was mentioned in around 340 AD. In an ironic twist, it reentered China as a 16th century European innovation; by that time it was completely forgotten in China.