Johann Ulrich von Salis-Seewis

Johann Ulrich hrabě von Salis-Seewis
Vrchní velitel rakousko-uherské armády v Rumunsku
Ve funkci:
červenec 1918 – 10. listopadu 1918
Velitel 92. pěchotní divize
Ve funkci:
6. října 1917 – červenec 1918
PředchůdceFelizian Krasel von Morwitzer
Nástupcefunkce zanikla
Viceprezident Nejvyššího vojenského soudního dvora
Ve funkci:
20. září 1916 – 6. října 1917
PředchůdceHeinrich von Fiedler
NástupceKarl Wöllner
Generální guvernér v Srbsku
Ve funkci:
1. ledna 1916 – 6. července 1916
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceAdolf Rhemen
Velitel 42. pěchotní divize uherské zeměbrany (Chorvatská královská garda)
Ve funkci:
10. listopadu 1914 – 4. července 1915
PředchůdceStjepan Sarkotić
NástupceAnton Lipošćak
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1918), polní podmaršál (1915), generálmajor (1912)

Narození8. prosince 1862 nebo 1862
Karlovac
Úmrtí24. října 1940
Záhřeb
Titulhrabě
RodičeJohann Gaudenz Gubert Dietegen von Salis
PříbuzníFranjo Salis-Seewis (bratr)
Profesevoják
Náboženstvíkatolická církev
CommonsJohann Salis-Seewis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Ulrich hrabě von Salis-Seewis (německy Johann Ulrich Gaudenz Dietegen Graf von Salis-Seewis) (8. prosince 1862 Karlovac24. října 1940 Záhřeb) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1883, začínal u ženistů, později byl štábním důstojníkem u různých jednotek pěchoty, uplatnil se také jako pedagog a diplomat. Za první světové války bojoval jako velitel divize v Srbsku a na východní frontě. Kvůli neúspěchu v bojích proti Rusům byl v roce 1915 zbaven velení a odešel do soukromí. V roce 1916 zastával funkci generálního guvernéra v okupovaném Srbsku. V tomto úřadu projevoval sympatie ke Slovanům a po půlroce byl odvolán na nátlak uherské vlády. V letech 1916–1917 byl viceprezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora a na vlastní žádost se poté znovu vrátil aktivní vojenské služby. V roce 1918 byl vrchním velitelem rakousko-uherské armády v Rumunsku. Jako historicky poslední osobnost byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (povýšen byl v den zániku monarchie 11. listopadu 1918). Po odchodu do penze žil v soukromí v Záhřebu.

Životopis

Johann Ulrich von Salis-Seewis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Salisů původem ze Švýcarska, narodil se jako nejstarší syn c. k. hejtmana Gaudenze Guberta Salis-Seewise (1824–1873) a jeho manželky, chorvatské šlechtičny Vilemíny, rozené Vranyczányové (1839–1898).[1][2] I když byla rodová linie Salis-Seewis v té době již naturalizovaná v Rakousku-Uhersku, vlastnila stále i menší majetek ve Švýcarsku. Johann Ulrich studoval nejprve klášterní gymnázium v Kremsmünsteru, vojenskou průpravu získal na kadetní jezdecké škole v Hranicích (1877–1880) a nakonec na Technické vojenské akademii ve Vídni (1880–1883). Po otcově předčasném úmrtí si jeho vojenské vzdělání vzal na starost strýc z matčiny strany, generál Josip Maroičić. Do armády vstoupil v roce 1883 jako poručík k 2. ženijnímu pluku v Budapešti, s ním později sloužil ve Vídni a Přemyšlu. V letech 1888–1890 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníku generálního štábu.[3] Poté vystřídal službu u 19. pěší brigády v Josefově (1890–1892) a 6. pěší brigády v Salzburgu (1892–1893). Do roku 1896 poté působil jako pedagog na kadetní škole v Prešpurku,[4] pak byl důstojníkem přímo na generálním štábu a v roce 1898 nastoupil k 82. pěšímu pluku v Gyulaféhérváru.[5] V letech 1899–1901 byl šéfem štábu 28. pěší divize v Lublani a mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1893, major 1899).[6]

V roce 1903 byl povýšen na podplukovníka[7] a jako štábní důstojník byl přidělen k c. k. četnictvu v okupované Bosně a Hercegovině. V roce 1904 vedl diplomatickou misi do Istanbulu v otázce hranic mezi Makedonií a Osmanskou říší. Po návratu byl v roce 1906 povýšen na plukovníka[8] a od roku 1907 velel 86. pěšímu pluku v Budapešti.[9] Následně byl velitelem 76. pěšího pluku v Záhřebu (1907–1908)[10] a 79. pěšího pluku v Rijece (1908–1911).[11] V roce 1912 byl povýšen do hodnosti generálmajora a nadále sloužil v Rijece jako velitel 71. pěší brigády.[12][13]

První světová válka

Johann Ulrich von Salis-Seewis

Na začátku první světové války byl se svou brigádou začleněn do 5. armády generála Franka určené pro boje na srbské frontě.[14] Zúčastnil se operací na Drině a Mačvě, bojoval také v několikadenní bitvě o Šabac. V listopadu 1914 převzal velení 42. pěší divize uherské zeměbrany, která byla označována také jako chorvatská královská garda.[15] Jako divizní velitel neuspěl během bitvy na Kolubaře. K datu 1. února 1915 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála[16] a se svou divizí převelen do Karpat, kde byl zařazen do armádní skupiny Pflanzer-Baltin. Podařilo se mu postoupit do Stanislavi, ale přes vysoké nasazení se mu nepodařilo zabránit ruskému překročení řeky Dněstr. V dubnu 1915 byl odvolán na popud generála Pflanzer-Baltina, který byl nespokojen s jeho velením.

Větší část roku 1915 strávil v soukromí ve Vídni, až v listopadu téhož roku mu byla nabídnuta funkce generálního guvernéra v okupovaném Srbsku, protože znal místní poměry, uměl chorvatsky a domluvil se i srbsky. Funkce se ujal v lednu 1916, brzy ale začal projevovat proslovanské sympatie a na zásah uherského premiéra Tiszy byl již v červenci 1916 z Bělehradu odvolán.[17] Vrátil se do Vídně, kde byl přidělen k ministerstvu války a v letech 1916–1917 byl viceprezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora.[18] V říjnu 1917 byl na vlastní žádost znovu povolán na frontu a jako velitel 92. pěší divize byl odeslán do Rumunska, kde bojoval v součinnosti s německou armádou.[19] V roce 1918 byl jmenován vrchním velitelem 16. velitelství ozbrojených sil v Rumunsku[20] a setrval zde až do konce války, kdy v listopadu 1918 vyklidil Bukurešť. V den zániku monarchie a konce existence rakousko-uherské armády byl jako historický poslední důstojník povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (11. listopadu 1918).[21][22]

K datu 1. ledna 1919 byl penzionován a usadil se v Záhřebu. Na základě dohod nástupnických států měl dostávat z Rakouska penzi 16.000 korun, výslužné mu ale bylo kráceno, až později dosáhl plné výše. Poslední roky života strávil v domě svého bratra, pomocného záhřebského biskupa Franze Emila Salis-Seewise. Na konci života mu byla diagnostikována rakovina žaludku, operaci ale odmítl a umíral ve značných bolestech. Zemřel v Záhřebu 24. října 1940 ve věku 77 let a je pohřben v rodinné hrobce na záhřebském hřbitově Mirogoj.

Tituly a ocenění

Rodinná linie Salis-Seewis užívala již od 18. století hraběcí titul (comte) udělený ve Francouzském království. Johann Ulrich získal potvrzení hraběcího stavu pro Rakousko v roce 1915.[23] V roce 1916 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[24] Během své vojenské kariéry získal řadu vyznamenání.[25][26]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Rodina

Pocházel z početné rodiny, jako desetiletý chlapec musel u smrtelného lože svého otce přislíbit, že pomůže matce s výchovou a vzděláním mladších sourozenců. Mladší bratr Gubert Ambrosius (1864–1911) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. majora, další bratr Johann Gaudenz (1866–1941) byl zemědělským inženýrem.[27] Nejmladším sourozencem byl Franz Emil (1872–1967), který vystudoval filozofii a stal se knězem, později byl řadu let pomocným biskupem v Záhřebu (1926–1967).[28] V jeho domě strávil Johann Ulrich svá poslední léta života.

Odkazy

Reference

  1. Rodina Gaudenze Guberta Salis-Seewise na webu geni.com dostupné online
  2. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1871; Gotha, 1871; s. 697–698 dostupné online
  3. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 760 dostupné online
  4. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 170 dostupné online
  5. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 233, 532 dostupné online
  6. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 202 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 202 dsotupné online
  8. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 291 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 596 dostupné online
  10. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 177 dostupné online
  11. Přehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
  12. Generale und Obersten 1912; Vídeň, 1912; s. 9 dostupné online
  13. Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 109 dostupné online
  14. Vrchní velení rakousko-uherské armády na srbské frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
  15. Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  16. Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 6 dostupné online
  17. Přehled představitelů státní správy v Srbsku na webu worldstatesmen.org dostupné online
  18. Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 5 dostupné online
  19. Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 5 dostupné online
  20. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  21. Služební postup Johanna Ulricha von Salis-Seewis in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 157 dostupné online
  22. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  23. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 810 dostupné online
  24. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online
  25. Přehled řádů a vyznamenání Johann Ulricha von Salis-Seewise in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 19 dostupné online
  26. Přehled řádů a vyznamenání Johanna Ulricha von Salis-Seewise in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 329 dostupné online
  27. Johann Gaudenz von Salis-Seewis na webu geni.com dostupné online
  28. Franz Emil von Salis-Seewis na webu catholic-hierarchy dostupné online

Literatura

  • BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 264–265 (heslo Johann Ulrich von Salis-Seewis) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Cross of Honour for Science and Art Rib.png
Cross of Honour for Science and Art
AUT KuK Kriegsbande BAR.svg
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
GC.OrdineS.GregorioMagno.png
Autor: Skukifish, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino di 1^ classe dell'Ordine di San Gregorio Magno (Santa Sede)
PRU Order of Crown ribbon.svg
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Order of the Crown. Prussia.
Order of the Osmanie lenta.png
Autor: beaver, Licence: CC0
Order_of_the_Osmanie_ribbon
D-PRU EK 1914 2 Klasse BAR.svg
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
AUT KuK Military Service Badge BAR.svg
Autor: Pelicanegg, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon of the KuK Military Service Badge
Ord.CoronaFerrea - COM.png
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Commendatore dell'Ordine Imperiale della Corona Ferrea
Ord.Franz.Joseph-COMplacca.png
Autor: LuigiXIV, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Commendatore con placca dell'Ordine Imperiale di Francesco Giuseppe (Austria)
Med. Austria 1912-1913.JPG
Austrian mobilitation cross of 1912/1913's ribbon
General Johann Ulrich Graf von Salis-Seewis.jpg
General Johann Ulrich Graf von Salis-Seewis
AUT Jubiläumskreuz 1908.png
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Krzyż Jubileuszowy 1908 (Austro-Węgry)
Salis-Seewis.jpg
general pješaštva, podmaršal Ivan grof Salis-Seewis (1863.-1940.)
Ord.Franz.Joseph-UFF.png
Autor: LuigiXIV, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Ufficiale dell'Ordine Imperiale di Francesco Giuseppe (Austria)
St. Olavs Orden stripe.svg
Autor: Ordensherre, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon of knight of the Order of St. Olav, Norwegian: Ridder av St. Olavs Orden. Note: The ribbon bar is identical to that of the St. Olavsmedaljen, which is a separate award.
Salis Seewis.gif
general pješaštva, podmaršal Ivan grof Salis-Seewis (1863.-1940.)