Johann von Friedel

Johann svobodný pán von Friedel
Johann von Friedel jako velitel 9. armádního sboru (1914)
Velitel 9. armádního sboru
Ve funkci: 24. srpna 1914 – 29. listopadu 1914
Předchůdce	Lothar von Hortstein
Nástupce	Rudolf Králíček
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní zbrojmistr (1914), polní podmaršál (1910), generálmajor (1906)
Narození	6. ledna 1816 Sanok
Úmrtí	18. září 1898 (ve věku 82 let) Vídeň
Místo pohřbení	Hietzingský hřbitov
Titul	svobodný pán (1915)
Profese	voják
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Vojenský záslužný kříž (1849) čestné občanství (1858) nobilitace (1862) Řád železné koruny 3. třídy (1862) rytíř Řádu Leopoldova
Commons	Johann von Friedel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann svobodný pán von Friedel (14. května 1856 Bergamo – 27. srpna 1928 Wels) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské školy vstoupil do c. k. armády v roce 1874, sloužil u ženistů, později se uplatnil také jako pedagog a několik let strávil u různých posádek v Čechách a na Moravě (Praha, Olomouc, Plzeň, Litoměřice). Na začátku první světové války převzal velení 9. armádního sboru na východní frontě a dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1914). Ze zdravotních důvodů požádal již na podzim 1914 o uvolnění z funkce a na jaře 1915 byl penzionován. V roce 1915 byl povýšen na barona.

Narodil se v Itálii, ale pocházel z Klagenfurtu, byl jediným synem c. k. generálmajora Johanna Friedela (1816–1898). Základní vzdělání získal v Sankt Pölten, poté studoval na kadetní škole ve Vídni. Do armády vstoupil v roce 1874 jako poručík, zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny a v roce 1878 byl povýšen na nadporučíka. V letech 1883–1885 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti kapitána byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil v Praze, kde se organizačně podílel na výstavbě Albrechtových kasáren, poté byl přeložen k operačnímu oddělení generálního štábu. Následně vystřídal službu v Krakově a Přemyšlu a v hodnosti majora (1895) působil jako pedagog na Vojenské technické akademii (1895–1899).^[1] Mezitím v roce 1897 dosáhl hodnosti podplukovníka a od roku 1899 byl velitelem praporu 18. pěšího pluku v Olomouci.^[2] Jako plukovník (1900) byl pak velitelem zeměbraneckého 7. pěšího pluku v Plzni (1901–1906).^[3]

V roce 1906 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 91. brigády c. k. zeměbrany v Krakově.^[4] V roce 1910 byl přeložen do Litoměřic a stal se velitelem 26. divize c. k. zeměbrany,^[5] téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála.^[6][7] S litoměřickou divizí byl na začátku první světové války odvelen na východní frontu^[8] a v srpnu 1914 byl jmenován velitelem 9. armádního sboru.^[9][10] Zároveň obdržel hodnost polního zbrojmistra (1914).^[11] Již v listopadu 1914 ale požádal o uvolnění z funkce ze zdravotních důvodů a vrátil se do Litoměřic. K datu 1. března 1915 byl penzionován.^[12]

Během vojenské služby obdržel několik vyznamenání. V roce 1908 byl povýšen do šlechtického stavu a po odchodu do výslužby získal titul svobodného pána (1915).

• Válečná medaile (1879)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1899)
• Řád železné koruny III. třídy (1905)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1912)
• Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1914)

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 127 (heslo Johann von Friedel) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann von Friedel na Wikimedia Commons
• Johann Friedel na webu novanobilitas