Johann von Kirchbach auf Lauterbach
Johann Ferdinand baron von Kirchbach | |
---|---|
![]() | |
Velitel ve Vídni | |
Ve funkci: 13. ledna 1916 – 1. prosince 1918 | |
Předchůdce | Franz von Wikullil |
Nástupce | funkce zanikla |
Velitel 2. armádního sboru | |
Ve funkci: 24. září 1914 – 6. září 1915 | |
Předchůdce | Blasius von Schemua |
Nástupce | Julius Kaiser |
Velitel 8. pěchotní divize | |
Ve funkci: 16. dubna 1910 – 24. září 1914 | |
Předchůdce | Hermann Kövess von Kövessháza |
Nástupce | Ludwig von Fabini |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generál pěchoty (1915), polní podmaršál (1911), generálmajor (1907) |
Narození | 1858 Brašov |
Úmrtí | 1920 (ve věku 61–62 let) Vídeň |
Titul | svobodný pán (1909) |
Příbuzní | Karl von Kirchbach auf Lauterbach (sourozenec) |
Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
Profese | vysokoškolský učitel |
Commons | Johann von Kirchbach auf Lauterbach |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Ferdinand Franz svobodný pán von Kirchbach auf Lauterbach (7. září 1858 Brašov – 3. října 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a vojevůdce první světové války. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, na pozici štábního důstojníka vystřídal působení u řady posádek v rakouských zemích, Čechách, Itálii a Uhrách. V roce 1909 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Za první světové války byl velitelem 2. armádního sboru na východní frontě a v roce 1915 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Na podzim 1915 byl ze zdravotních důvodů z fronty odvolán a do konce války zastával funkci velitele posádky ve Vídni (1916–1918). Po zániku monarchie byl penzionován.
Životopis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny původem ze SaskaSaska, potomci později žili v různých německých zemích. Johann patřil ke katolické větvi, která žila v Rakousku. Narodil se v Sedmihradsku jako mladší syn c. k. polního podmaršála Hanse Ferdinanda von Kirchbach (1804–1876) a jeho manželky Adelheid, rozené baronky von Riefl (1826–1899).[1] Johann studval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, poté získal vojenskou průpravu na kadetní škole v Sankt Pölten a v letech 1875–1879 absolvoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do aktivní služby vstoupil v roce 1879 jako poručík v okupované Bosně a Hercegovině, v roce 1880 byl přeložen do Liberce. V letech 1883–1885 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a jako nadporučík byl poté zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Souběžně sloužil u pěchotních pluků v Temešváru a Terstu, v roce 1891 byl povýšen na kapitána a působil jako pedagog na Tereziánské vojenské akademii (1891–1894), kde vyučoval taktiku.[2] V roce 1895 byl povýšen na majora a stal se šéfem štábu 25. pěší divize ve Vídni, kde setrval i po získání hodnosti podplukovníka (1897),[3] následně byl od roku 1899 velitelem praporu u 6. pěšího pluku v Budapešti.[4] V roce 1900 dosáhl hodnosti plukovníka a poté působil jako náčelník štábu 14. armádního sboru v Innsbrucku (1900–1906).[5]
Od roku 1906 byl velitelem 12. pěší brigády v Klagenfurtu a v roce 1907 byl povýšen do hodnosti generálmajora.[6] Od roku 1908 velel 55. pěší brigádě v Terstu a v roce 1911 byl jmenován polním podmaršálem.[7][8] V letech 1910–1914 byl velitelem 8. pěší divize v Bolzanu.[9][10] S touto divizí byl v roce 1914 povolán na východní frontu v rámci 14. armádního sboru arcivévody Josefa Ferdinanda.[11] Zúčastnil se bitvy u Krašniku a bojů u Lvova. V září 1914 převzal velení 2. armádního sboru.[12] K datu 16. února 1915 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty[13] a se svým sborem bojoval v oblasti Volyně. V září 1915 se u něj objevilo vážné onemocnění a byl přeložen do stavu záloh. Počátkem roku 1916 byl znovu povolán do aktivní služby, ale do konce války zastával již jen podružný post velitele ve Vídni.[14][15] K datu 1. ledna 1919 byl v armádě penzionován[16] a zemřel v následujícím roce ve Vídni.
Rodina
V roce 1889 se v Terstu oženil s Valentinou Rablovou (1859–1942), dcerou vládního rady Josefa Rabla. Z jejich manželství se narodil jediný syn Max (*1890), absolvent Tereziánské vojenské akademie a později major rakouské armády.[17][18]
Jeho starší bratr Karl von Kirchbach (1856–1939) sloužil také v c. k. armádě, uplatnil se jako vojevůdce za první světové války, dosáhl hodnosti generálplukovníka (1916) a získal titul hraběte (1917).
Tituly a ocenění
Od narození užíval titul barona, který předkové získali v roce 1708 ve Švédsku. V Rakousku-Uhersku získal titul svobodného pána spolu s bratrem Karlem v roce 1909.[19] Jako velitel ve Vídni byl v roce 1916 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[20] Během vojenské služby získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku, ale i od zahraničních panovníků.[21]
Vojenský záslužný kříž (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1905)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1913)
komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915)
Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1915)
Vojenská záslužná medaile (1916)
velkokříž Řádu Františka Josefa (1918)
Zahraničí
Řád červené orlice III. třídy (Německo, 1896)
Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko, 1897)
rytířský kříž Danebrožského řádu (Dánsko, 1900)
Řád lva a slunce III. třídy (Persie, 1900)
Vojenský záslužný kříž III. třídy (Španělsko, 1906)
Řád lva a slunce II. třídy (Persie, 1906)
Železný kříž II. třídy (Německo, 1915)
Řád sv. Alexandra I. třídy (Bulharsko, 1918)
Železný kříž I. třídy (Německo, 1918)
Odkazy
Reference
- ↑ Rodina Hanse Ferdinanda Kirchbacha na webu geni.com dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1894; Vídeň, 1894; s. 180, 965 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1898; Vídeň, 1897; s. 193 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 198, 398 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 170, 207 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 125, 168 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 6 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 111, 131 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 308 dostupné online
- ↑ Vrchní velení rakousko-uherské armády na východní frontě na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 2 dostupné online
- ↑ Profesní biografie Johanna von Kirchbacha dostupné online
- ↑ Služební postup Johanna von Kirchbacha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 66 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 211 dostupné online
- ↑ Rodina Johanna Kirchbacha na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1911; Gotha, 1911; s. 444 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Johanna von Kirchbacha in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 167 dostupné online
Literatura
- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 179–180 (heslo Johann von Kirchbach) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
Cross of Honour for Science and Art
Stuha řádu železné koruny
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Krzyż Jubileuszowy 1908 (Austro-Węgry)
Autor: Arturolorioli, Licence: CC0
Odznaka Honorowa Czerwonego Krzyża (Austria)
Autor: LuigiXIV, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Cavaliere di Gran Croce dell'Ordine Imperiale di Francesco Giuseppe (Austria)
Autor: Louis14, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastro da cavaliere di gran croce del'Ordine dell'Aquila Rossa del Regno di Prussia (Germania)
Ribbon bar of the Order of St. Stanislav.
Order of Danebrog Knight
Autor: MrInfo2012, Licence: CC BY-SA 4.0
Order of the Lion and the Sun Ribbon Bar
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Order of St. Alexander in Bulgaria - ribbon
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class 1914-1939 (Third Reich).
Autor: Pelicanegg, Licence: CC BY-SA 4.0
Imperial Order of Leopold ribbon bar for Commander's Cross.
Baron Johann von Kirchbach auf Lauterbach (1858–1920), General of Infantry (1915) in Austro-Hungarian Army, ennobled as Baron (1909)
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Commendatore dell'Ordine Imperiale della Corona Ferrea
Johann Freiherr von Kirchbach auf Lauterbach als General der Infanterie
Imperial Order of Leopold's ribbon - Austria
Autor: LukGasz, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Cross of Military Merit w. Blue Decoration (Spain)