Johann von Wessenberg
| Johann von Wessenberg | |
|---|---|
 Johann von Wessenberg | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Ministerský předseda Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 18. července 1848 – 21. listopadu 1848 | |
| Předchůdce | Anton von Doblhoff-Dier |
| Nástupce | Felix Schwarzenberg |
| 5. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 18. července 1848 – 21. listopadu 1848 | |
| Předchůdce | Karl Ludwig Ficquelmont |
| Nástupce | Felix Schwarzenberg |
| Narození | 28. listopadu 1773 Drážďany  Saské kurfiřtství |
| Úmrtí | 1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau  Bádenské velkovévodství |
| Příbuzní | Ignaz Heinrich von Wessenberg (sourozenec) Philipp von Boos-Waldeck (vnuk) |
| Commons | Johann von Wessenberg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baron Johann Philipp von Wessenberg-Ampringen (28. listopadu 1773 Drážďany – 1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau) byl rakouský státník a diplomat, během revolučního roku 1848 ministerský předseda Rakouského císařství a ministr zahraničních věcí Rakouského císařství
Biografie
Wessenberg-Ampringen byl roku 1808 vyslancem v Berlíně, roku 1811 v Mnichově a 1830–1831 v Haagu.
Během revolučního roku 1848 se zapojil do aktivního politického dění. V roce 1848 vyvrcholila jeho kariéra. Od 18. července 1848 do 21. listopadu 1848 byl ministerským předsedou Rakouského císařství (vláda Johanna von Wessenberga) a zároveň ministrem zahraničních věcí Rakouského císařství.[1] Jeho jmenování mělo stabilizovat umírněné výsledky revoluce. Šlo o řádný kabinet po několikaměsíčním provizoriu. Sám Wessenberg v ní reprezentoval tváře bývalého vládního systému, ale v kabinetu zasedli i někteří populární liberální politici.[2] Po říjnovém povstání ve Vídni Wessenberg 19. října v Olomouci inicioval vydání druhého císařského manifestu, ve kterém se zaručovalo pokračování ústavního reforem.[3] V listopadu 1848, když již byla vídeňská revolta potlačena a posilovaly konzervativní proudy v rakouské politice, odešel z vládní funkce. Historik Otto Urban uvádí, že s Wessenbergem se již v nové konstelaci nepočítalo. Výslovně k jeho odvolání nedošlo, ale Alfred Windischgrätz pro post předsedy vlády vybral Felixe Schwarzenberga.[4]
Ve volbách roku 1848 byl rovněž zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-Neubau v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministr zahraničí.[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584.
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61.
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 66.
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 67.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann von Wessenberg na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Coat of arms of Austria: Coat of arms of Austria, depicting the black eagle. (Not official Version with several mistakes in colours, dimensions and other.)
Johann Philipp von Wessenberg austrian politician
.svg)