Johanna Nejedlová
Johanna Nejedlová | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Piráti (2013–2015)[1][2] |
Nestranička | |
do EP | za Zelení (2024)[3] |
Narození | 11. srpna 1990 (34 let) Jablonec nad Nisou Československo |
Sídlo | Praha |
Profese | politička a aktivistka |
Ocenění | Women of Europe Forbes 30 pod 30 Creative Hero od Nizozemské obchodní komory |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johanna Nejedlová (* 11. srpna 1990[4] Jablonec nad Nisou) je česká politička, zakladatelka organizace Konsent, aktivistka za ženská práva[5], komentátorka a lídryně kandidátky Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.[3]
Před prací v neziskové sféře pracovala v cestovním ruchu a pro karlovarský filmový festival. Hovoří plynně anglicky a ovládá základy hebrejštiny a francouzštiny.
Život
Johanna Nejedlová se narodila 11. srpna 1990[4] v Jablonci nad Nisou české matce a otci z Čadu, který přijel do Československa studovat v osmdesátých letech.[6] Po absolvování židovského gymnázia na Lauderovych školách[7] začala studovat vodohospodářství, ale po roce přestoupila na religionistiku. Později studovala politologii a žurnalistiku, avšak žádný z oborů nedokončila.[5]
Veřejné působení
Aktivismus za ženská práva
V roce 2016 spoluzaložila neziskovou organizaci Konsent, která se zabývá problematikou prevence sexuálního obtěžování.[8] násilím a obecně sexuální výchovou.[9][10][11] Advokační činností organizace je také dlouhodobé zasazování se o úpravu definice znásilnění[12] a systémové zkvalitnění sexuální výchovy na školách. Nejedlová prostřednictvím své organizace spolupořádá vzdělávací workshopy[13] pro studující, vyučující a firmy. Také vytváří vzdělávací videa[14] a vydává publikace a metodické materiály,[15] které v tématu vzdělávají děti i dospělé, boří mýty o sexuálním násilí v mediálním prostoru.[16][17]
Ocenění
V roce 2019 získala ocenění Women of Europe v kategorii Woman in Youth Activism, kdy byla vybrána porotou z trojice shortlisted – Grety Thunberg a Siony Cahil.[18]
V roce 2020 ji časopis Forbes zařadil do výběru „30 pod 30“.[19] Ve stejném roce ji zařadil do svého žebříčku 2020 Bitch 50[20] významný americký feministický server Bitch Media, který každoročně oceňuje osobnosti, jež se ve světě zásadně podílejí na vytváření lepší a rovnější společnosti. V roce 2023 obdržela za svou práci ocenění Creative Hero od Nizozemské obchodní komory.[21]
V letech 2018 až 2022 byla členkou výkonného výboru České ženské lobby a skupiny Observatory on Violence against Women při Evropské ženské lobby.[22]
Publicistika
Pravidelně přispívá svými komentáři a fejetony do pořadu Prolomit Vlny na Českém rozhlase,[23] pro internetový deník Alarm[24] a časopis Heroine.[25] Od roku 2022 ji vychází podcast pro deník Alarm „Můžu ti říkat Mirečku?“, který je o zkušenostech a životních osudech lidí, kteří přijeli studovat do komunistického Československa ze zemí globálního Jihu, který se zařadil mezi desítku nejlepších podcastu dle poroty Prix Bohemia Českého rozhlasu.[26]
Vstup do politiky
Dne 13. prosince 2023 oznámila na tiskové konferenci Strany zelených, že povede z pozice nestraničky její kandidátku ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024. Uvedla, že vstup do politiky na evropské úrovni je přirozeným vyústěním jejího dekádu dlouhého snažení v oblasti rovnoprávnosti, respektu a lidských práv.[27] Strana však ve volbách dostala pouze 1,55 % hlasů, a nikdo z jejích kandidátů tak mandát nezískal.[28]
Odkazy
Reference
- ↑ johanna nejedlová - Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. 2013-11-27 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Vzetí na vědomí ukončení členství - Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. 2015-01-08 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Zelené do europarlamentu povede Nejedlová. Deník N [online]. 2023-12-13 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Profil podnikatelky na rzp.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b HOUDEK, Lukáš. Zažila znásilnění, dnes bojuje za prevenci. „Nepoučujme oběti, apelujme na agresory,” říká. hatefree.cz [online]. HateFree Culture, 2019-11-17 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Můžu ti říkat Mirečku? Podcast plný příběhů ze zapomenuté kapitoly československé historie [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Johanna Nejedlová - Potřebujeme na sex smlouvu?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ WITEK, Jan. Po znásilnění založila Johanna Nejedlová organizaci pro prevenci sexuálního násilí. Za svou práci si vysloužila prestižní cenu Women of Europe. lui.cz [online]. 2021-01-05 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ LAKOMÁ, Aneta. Materiály pro sexuální výchovu u nás chybějí. O změnu usiluje organizace Konsent. Deník Referendum [online]. 2022-02-10 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ HRONOVÁ, Zuzana. Sex bez souhlasu partnera je znásilnění, říká žena, která bojuje proti obtěžování. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-17 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ REŽŇÁKOVÁ, Lada. Nejedlová: Boj se sexuálním násilím nevyhrají ženy samy, potřebujeme i muže. iDNES.cz [online]. 2021-02-28 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ SAITZOVÁ, Hana. Lidskoprávní organizace požadují změnu definice znásilnění - Svět práva. Advokátní deník. 2023-02-22. Dostupné online [cit. 2023-03-19].
- ↑ Zažila znásilnění, dnes pomáhá. Češka z neziskovky porazila Gretu. iDNES.cz [online]. 2019-12-17 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna Václava Havla. www.vaclavhavel.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Jak s dětmi mluvit o intimitě? Nová kniha chce poradit - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Presenting the 2020 Bitch 50. Bitch Media [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-19. (anglicky)
- ↑ „Může si za to sama.“ Expertka vyvrací mýty o sexuálním násilí - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ FLORIÁNOVÁ, Eliška. Systémový rasismus v Česku necítím, řekla aktivistka v Rozstřelu. iDNES.cz [online]. 2020-07-01 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Johanna Nejedlová. Forbes [online]. 2020 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ HELLER, Jakub. The baddest bitch. Johanna Nejedlová se zařadila mezi 50 nejvýznamnějších feministek světa [online]. 2020-11-27 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Creative Heroes Awards Czech Republic 2023. Traders by Nature [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STRNAD, Zdeněk. Johanna Nejedlová: Proč otravný opilec v baru nikdy nebude sexy. flowee.cz [online]. 2019-05-01 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Hledání | Český rozhlas. hledani.rozhlas.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Johanna Nejedlová. A2larm [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Podcast Hlas Heroine #02 Johanna Nejedlová, aktivistka | Heroine.cz. www.heroine.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Prix Bohemia Radio představuje díla postupující do hlavní soutěže. Prix Bohemia [online]. 2023-08-15 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Zelené povede do eurovoleb Nejedlová. Bude za ně kandidovat i Okamura. iDNES.cz [online]. 2023-12-13 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky voleb 2024. E15.cz [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Johana Nejedlová sjezd Strany zelených 2024 2. 3. 2024